Aktuality

 

Úhradu členských příspěvků  prosím provádějte na nový účet POSEC zřízený ČAS č. 2500452459 / 2010

 

Teorie

 

 Cílem této série článků je seznámení s konstrukcí různých typů binokulárů, jejich vlastnostmi a vhodností především pro astronomické pozorování. V prvním díle se obeznámíme i s nutnou trochou teorie. Astronomické speciály mají své opodstatnění a proto je jim vyhrazen hned následující samostatný díl. Protože si řada astroamatérů pořizuje triedr univerzální, tedy i na turistiku, je tato kategorie samozřejmě také předmětem tohoto rádce. Poslední článek  pak bude věnován specifické kategorii velkých lomených binokulárů.  Pojednáno bude tedy o triedrech od kapesního provedení až po velké binokuláry, které se neobejdou bez stativu. Stejně tak se budeme věnovat všem těmto dalekohledům od levnější cenové kategorie až po nejdražší. Paralelně s články s tématikou výběru binokulárů  budou postupně ve vedlejší sekci " Testy a recenze techniky " zveřejňovány články s recenzemi triedrů i velkých binokulárů různých typů. 

Pokud by jste si rádi sami postavili nějaké doplňující astronomické vybavení, pak přesně pro Vás je určen tento nový seriál. Mimo ukázek, k čemu že je Arduino v astronomii dobré zde postupně naleznete návody na stavbu jednoduchých konstrukcí, které v drtivé většině nevyžadují ano zvláštní znalosti, dokonce zpravidla ani speciální vybavení. Postupně se tak dozvíte, kterak si postavit doma jednoduchý magnetometr, "inteligentní" vyhřívání, elektronický fokuser k dalekohledu či SQL metr. To vše za zlomek ceny těch továrních.

Že nevíte co to vlastně ono Arduino je? Tak právě pro Vás je určen tento úvodní díl.

Veškeré optické přístroje, tedy nejen ty využívané v astronomii, jsou určeny ke „zpracování“ optického záření. Optické záření je část elektromagnetického záření, která sahá od tepelného infračerveného záření přes viditelné světlo a ultrafialové záření až k rentgenovému záření. V běžné amatérské astronomické praxi se tedy setkáváme jen s poměrně úzkou oblastí optického záření – světlem.

Rozhodnul jsem se se souhlasem autora přeložit tento skvělý článek a věřím, že to bude pro všechny čtenáře POSEC webu přínosem.

 

 

Obsah

 

Tento dokument porovnává optické vlastnosti dvou refraktorů, apochromátu 4” F6.3 a achromátu 4” F15 Fraunhoferův klasický design. Působnost této studie měla být zprvu širší, zaměřená i na apo triplet, ale tato třída dalekohledu byla vynechána. Důvod je prostý - získané poznatky odpovídaly spíše dubletům. Následuje volně přeložený text Neila Englishe (omluvte proto prosím případné stylistické nepřesnosti).

 

Podkategorie