Aktuality

 

Úhradu členských příspěvků  prosím provádějte na nový účet POSEC zřízený ČAS č. 2500452459 / 2010

 

V této, již třetí, části věnované zrcátkům a hranolům se blíže seznámíme především s velkými 90° Amici hranoly, tedy 2" převracejícími hranoly, které dávají v refraktorech a katadioptrech celkově správně orientovaný obraz. Dále se nově seznámíme se sortimentem německé firmy APM, ze kterého jsem měl kromě velkého Amici hranolu možnost vyzkoušet i klasický 2" hranol a 2" dielektrické zrcátko. Jako etalony pro porovnání kvality jsem použil dlouhodobě osvědčené výrobky, které používám, a které disponují dosud nepřekonanou kvalitou - T2 zrcátko BBHS a T2 hranoly - vše od firmy Baader Planetarium. 

Pro maximálně objektivní srovnání jsem sestavil dvojče s refraktorů Vixen ED 81S a využil i toho, že vlastním řadu kvalitních okulárů v párech do binohlavy. Nachystal jsem tedy ideální podmínky v podobě dvou stejných objektivů i totožných okulárů umístěných těsně vedle sebe, aby časová prodleva při porovnávání byla co nejmenší.

 

 

S porovnáváním začneme u novinky od firmy Baader, kterou je 2" Amici-astro hranol, proti kterému postavíme analogický produkt od konkurenčního APM. Oba velké hranoly si můžete prohlédnout na následujících fotografiích. Těla obou hranolů jsou dosti mohutná, větší než u klasického hranolu, resp. zrcátka v 2" provedení. Porovnání rozměrů s menším T2 Amici hranolem je zobrazeno na třetím snímku níže.

 

 

 

O kvalitách a vlastnostech nového Baader "Astro-Amici" hranolu se píše na firemním webu jen v superlativech, což můžete vidět i na ofotografované nálepce z krabičky, ve které je recenzovaný hranol dodáván. Výrobce dokonce troufale tvrdí, že se jedná o jediný amici hranol na světě, který je určen pro velká zvětšení. No, o to víc jsem byl zvědav, co uvidím, když do něj vsunu nekompromisní okulár Vixen HR... :-)  Dopředu prozradím, že hranol je to kvalitní, ale čelist mi při pohledu do něj nepoklesla a ani jsem se z toho neposadil na zadek.. :-) 

 

 

Začněme prvním, tedy zevrubným, srovnáním obou rivalů. Původně jsem se domníval, jestli nebude v obou produktech amici hranol stejného původu. Ale hned první pohledy do útrob hranolů prozradily, že použité převracející soustavy jsou viditelně odlišné. Baader hranol je stejné koncepce, jako jeho menší bráška v T2 těle. Nevýhodou této koncepce je to, že v jedné polovině průměru ořezává o něco použitelnou aperturu, viz. obrázek níže. Použitelnou světlostí je v tomto případě průměr 44 mm. Soupeř od APM je na tom v tomto aspektu o něco lépe, k ořezu u něj nedochází a k dispozici je průměr 46 mm. 

Oba hranoly mají na výstupu místo klasické šachty s mosazným perem, dotlačovaným pomocí šroubků, použitu "Click-Lock" objímku, u které k aretaci okuláru dojde jejím pootočením. Jedná se o osvědčený systém, jehož nevýhodou je pouze to, že je poměrně drahý... APM hranol je navíc dodáván i s redukcí pro 1,25" okuláry. Jak jsem záhy zjistil, tak na rozdíl od firmy Baader, dodává APM tuto nutnou redukci standardně ke všem jeho 2" zrcátkům a stejně tak velkým hranolům. Jedná se o další "drobnost", která činí zde recenzované produkty od APM ještě více cenově dostupnějšími, než jsou jejich ekvivalenty od Baadera. Tímto jsme se dostali k cenovým relacím, které našince moc nepotěší - 2" "Astro-Amici" hranol firmy Baader Planetarium se prodává ca 600 € a jeho ekvivalent od APM za méně než polovinu - 260 €. Ovšem nutno podotknout, že se brzy dozvíte, že ten cenový rozdíl odpovídá i rozdílu v kvalitě... 

 

 

Zásadní odlišnost mezi oběma hranoly spočívá v tom, že hranol od Baaderů je justovatelný - na obrázku níže si prohlédněte trojici seřizovacích imbus šroubků plus aretační šroub uprostřed. Rozhodně to není zbytečná záležitost, protože  střechové hranoly jsou velmi náchylné na správnou polohu. Snadno si to ověříte tím, že když budete porovnávat několik typově stejných hranolů, tak při velkém zvětšení zjistíte, že každý vám "kouká" trochu jinam. Zákonitě se okamžitě budete dotazovat, jak se dá amatérsky takovýto hranol seřídit. Naštěstí je to dost jednoduché - když se pozorně podíváte přes samotný amici hranol, tak obraz v něm je ve svislém směru rozdělen na dvě poloviny vlasově tenkou hranou vytvořenou střechou hranolu. Tuto linku lehce uvidíte i na hodně rozostřené hvězdě nebo na ronchigramu. Málokdy je ona linka přesně uprostřed - viz. ronchigram níže.  To, že je linka pootočená je v tomto případě dáno natočením fotoaparátu - podstatné je, že linka nerozděluje obraz přesně na poloviny. Pomocí justovacích imbusů už pak snadno sjednáte nápravu.  Když se vám při pozorování hvězdné oblohy náhodou povede nějakou hvězdu umístit přesně na tuto linii, tak to poznáte zesílením rozptylu kolem stálice, včetně záblesků, a pochopitelně i deformací difrakčního obrazce.

 

 

 

Tímto nutným, leč nepodstatným, neduhem střechových hranolů se dostáváme k pojednání o mnou zjištěných optických kvalitách obou velkých amici hranolů. Když jsem přes oba hranoly současně kouknul na světlou stěnu, okamžitě jsem si všiml, že ten Baaderovský má horší propustnost a má teplý nádech, přesně řečeno do hněda, podobně jako většina Naglerů. Ono sice může být toto jen optický klam a bylo by potřeba změřit transmisi na různých vlnových délkách, nicméně v tomto případě si myslím, že mé zkušené oko nelže, protože při terestrickém pozorování je i těch pár procent rozdílu velice dobře vidět. Když jsem do tohoto hranolu vsunul T5 Naglera 26 mm, což je velice kvalitní okulár, mnou velmi oblíbený na přehlídku DSO, tak je to zhnědnutí obrazu už velice dobře vidět, protože i ten samotný Nagler je mírně do teplého nádechu. Na noční obloze toto samozřejmě neřešíte. Při porovnání tohoto hranolu s dielektrickým zrcátkem ve druhém Vixením dvojčeti je také vidět, že "Amici-Astro" hranol má vysoký kontrast. Po výměně zrcátka za amici hranol od APM je patrné, že tento má věrohodnější barevné podání, obraz kapku světlejší, ale také méně kontrastní. Míněno samozřejmě vůči hranolu Baader. Rozdíly jsou to ale malé, viditelné díky tomu, že mám oba hranoly vedle sebe a použité zvětšení je zatím relativně malé, odpovídající spíše terestrickému použití. Postupně zvětšení zvyšuji a v obou ED-čkách mám v okulárových šachtách 3,5 mm Naglery, které dávají zvětšení téměř 180x. Teď už jsou rozdíly mezi oběma amici hranoly dobře vidět. Na výstupu z APM shledávám měkčí obraz z horší obrysovou ostrostí a na kontrastní světelné scéně je vidět přidaná zbytková barevná vada, která se projevuje především slabě namodralým závojem. Amici Baader je brilantnější a ostřejší, závoj navíc vidět není, nicméně náznaky zbytkové barevné vady vnesené hranolem také vidět jsou, především při přeostřování, ale jsou nepatrné. Hranoly jsem potrápil i s okuláry Vixen HR a to především v APO refraktoru CFF 140, který je vyroben na samé technologické mezi, neboť z pohledu zbytkové barevné vady se olejový triplet chová přesně dle výpočtů, kdy při jeho světelnosti F7,5 má pouze nepatrný zbytek červené barvy, která navíc okem z fyzikální podstaty není tolik vidět. Výsledkem je např. to, že i Mars můžete pozorovat zcela bez barevné vady i při zvětšení > 400x. Ano, můžete namítnout, že jakýkoliv hranol zařazený za APO objektiv běžné světelnosti, může s těmi barvičkami viditelně zamíchat, a že by to tudíž chtělo čistě zrcadlovou soustavu... Vtip je ale v tom, že amici hranol si bude pořizovat nejčastěji právě majitel refraktoru, na druhém místě to bude ke katadioptru... No, a zbude nepatrné procento uživatelů  Cassegrainů, včetně RC systému nebo Dall-Kirchhamu. Tak jako tak, kombinace objektivu CFF140 a okuláru Vixen HR 2,4 poskytující zvětšení 438x už dobře zviditelnila jakékoli zbytkové aberace nejen v tomto odstavci diskutovaných amici hranolů, ale i ostatních "účastníků" této recenze. A co se týče charakteru barevné aberace amici hranolů, tak byl stejný, jako v malém ED 81S.

 

 

Shrnu-li zjištěné vlastnosti 2" amici hranolů, vyplývá pro praktické použití následující :

 

- Pro běžné terestrické použití a tedy z toho vyplývajícího zvětšení v řádu desítek, resp. do cca 100x, nemusíte vůbec nic řešit... Rozdíl mezi oběma hranoly je minimální a vyhoví k plné spokojenosti oba dva.

- Při běžném pozorování noční oblohy v našich podmínkách, tzn. v naprosté většině času do zvětšení cca 200x, záleží na nárocích pozorovatele, protože rozdíl v kvalitě obou hranolů už vidět je - APM dává měkčí obraz, což na tělesech solárního systému může vadit.

- Za podmínek výborného seeingu a v situacích, kdy lze použít zvětšení i 400x, už jednoznačně doporučuji "Amici-Astro" hranol Baader, který zachovává výbornou ostrost i brilanci, která je stále o něco lepší, než u průměrných dielektrických zrcátek. Musíme ale počítat s tím, že trochu naroste zbytková barevná vada vašeho dalekohledu. 

- Porovnáme-li 2" amici Baader s jeho menší sourozencem v provedení T2, tak můžeme konstatovat, že oba hranoly se chovají identicky. Je ale znát, že větší hranol je přesněji vyroben, snese větší zvětšení. Amici T2 lze i s vyššími nároky aplikovat pro zvětšení cca 200x. Nepotřebujete-li nutně pozorovat se správně orientovaným obrazem přes 2" okuláry, tak i pro astronomická pozorování v našich končinách vystačíte s tímto menším bráškou... Některé 2" okuláry lze samozřejmě použít i na tomto T2 hranolu, přičemž maximální vstupní pupilu bez viditelné vinětace reprezentuje např. TV Panoptik 27 mm.

- V hodnocení absolutním je zřejmé, že "Amici-Astro" hranol ve 2" provedení od firmy Baader Planetarium nedosahuje nejvyšší zobrazovací kvality, kterou nabízejí zrcátka se stříbrným pokovením ( BBHS ) nebo klasické 90° hranoly ( při správném použití vzhledem ke světelnosti a typu objektivu ). Brilancí se jim blíží, ale propustnost je mírně horší a vnesená barevná vada, byť malá, zhoršuje výsledný dojem, včetně ostrosti.

- Amici hranol od APM má maximální světlost i pro 2" okuláry, jejichž kolektivní čočky plně využívají aperturu 2" barelu. Oproti tomu u rivala Baader je nutno v takovýchto případech počítat s malou vinětací. 

- APM hranol má oproti Baaderu nápadně větší optickou délku - téměř o 30 mm. Zhruba centimetr jde na vrub delší "click-lock" šachtě u hranolu APM.

 

 

Díky firmě SUPRA jsem mohl dále vyzkoušet i klasický 90° hranol, ale v 2" provedení. Můžete si ho prohlédnout na fotografii níže, ze které je zřejmé i rozměrové porovnání s menšími hranoly Baader. Oproti 2" Amici, rovněž od APM, působí tento velký hranol kompaktněji, rozměry těla jsou dokonce trochu menší, než u 2" zrcátka APM. Na výstupu je rovněž opatřen mohutnější "click-lock" šachtou v provedení APM. Hranol je zhotoven z čínského skla K9, což je ekvivalent skla BK7, ze kterého je zhotoven i 2" Amici APM. Obraz je v tomto hranolu velmi brilantní a čistý, vnesená barevná vada u světelnějších refraktorů není větší, než u menšího T2 hranolu Baader. Oproti němu je ale při hodně velkém zvětšení znát, že APM 2" hranol nedává tak řezavě ostrý obraz. Jeho optické plochy jsou tedy vyleštěny o něco méně přesněji. Nicméně např. pro majitele větších katadioptrů, kde malý hranol nepokryje celou výstupní aperturu daného Cassegraina, lze tento produkt od APM bez rozpaků doporučit. Velmi výhodná je i cenová relace - stojí 175 € oproti 450 € za ekvivalent od Baadera, případně 215 € za T2 provedení Baader ( oba hranoly Baader jsou ale zhotoveny z dražšího skla BAK4 )

 

 

Posledními "účastníky" této mé recenze jsou klasická 2" dielektrická zrcátka obou německých lídrů na trhu. U obou zrcátek je garantována přesnost optické plochy na 1/10 lambda P-V a obě jsou opět opatřena onou praktickou šachtou na výstupu ( .. a jak už jsem psal výše, všechny recenzované výrobky APM jsou standardně vybaveny i redukcí na 1,25" ). Obě zrcátka se chovají velice sofistikovaně i při extrémních zvětšeních, jen je patrné, že nedosahují brilance BBHS zrcátek Baader díky většímu rozptylu světla, ke kterému dochází uvnitř cca 50ti dielektrických vrstev, a které je dobře vidět jako nepatrná záře kolem jasnějších stálic. Při podrobném zkoumání jsem si všiml, že dielektrické vrstvy použité u APM zrcátka jsou na tom v tomto ohledu o něco lépe.

 

 

Obě zrcátka disponují 99% odrazivostí v celém viditelném spektru. Mimo něj odrazivost rychle klesá, což uvádí na svém webu i firma Baader Planetarium ( pro zrcátko APM je graf odrazivosti níže ). Svým způsobem můžeme konstatovat, že takovýto průběh odrazivosti skýtá určitou ochranu při pozorování Slunce, neboť se ořezává jak UV, tak IR záření. Naopak, chceme-li použít i vlnové délky v infračervené oblasti ( tedy nad 760 nm ), je nutné použít zrcátko BBHS, jehož odrazivost leží ve spektrálním rozsahu 390 až 2000 nm. 

 

 

Firma APM má v nabídce v podstatě za stejnou cenu i 2" zrcátko "Deluxe" vyráběné ve spolupráci s firmou "United Optics", kde jsou použity modernější dielektrické vrstvy, jejichž odrazivost má mírně lepší průběh - viz. foto a graf níže. Toto zrcátko jsem ale neměl možnost vyzkoušet. U obou zrcátek udává APM na svém webu i příklad interferometrického měření, včetně vyhodnoceného Sthrelu, a zaručuje pak u nich přesnost 1/10 lambda P-V.

 

 

Tolik tedy několik praktických informací pro rozšíření vědomostí ze sortimentu zrcátek a hranolů.  V úplném závěru můžeme konstatovat, že nadále platí, že nejvyšší kvalitu obrazu, resp. nejmenší degradaci optických vlastností vašeho zrcadla nebo objektivu, docílíte jen zrcátky s odraznými vrstvami na bázi stříbra ( BBHS ) nebo klasickými 90° hranoly ze skla BAK4. Přičemž u hranolu je potřeba zohlednit světelnost objektivu a jeho barevnou korekci, resp. vyzkoušet předem, především u APO objektivů, jak použitá kombinace s hranolem změní výsledné zbytkové barevné spektrum. V tomto případě nelze zobecnit fakt, že hranol ze skla BK7 bude horší - naopak v mnoha případech bude v kombinaci s objektivem, z hlediska výsledné barevné korekce, lepší volbou. Nicméně v praxi si můžete vyzkoušet, že klasické 90°hranoly ze skla BAK4 dávají zpravidla lepší brilanci.