Aktuality

 

Úhradu členských příspěvků  prosím provádějte na nový účet POSEC zřízený ČAS č. 2500452459 / 2010

 

Teorie

Veškeré optické přístroje, tedy nejen ty využívané v astronomii, jsou určeny ke „zpracování“ optického záření. Optické záření je část elektromagnetického záření, která sahá od tepelného infračerveného záření přes viditelné světlo a ultrafialové záření až k rentgenovému záření. V běžné amatérské astronomické praxi se tedy setkáváme jen s poměrně úzkou oblastí optického záření – světlem.

V dnešním pokračování seriálu pro začínající astronomy se budeme věnovat základní pomůcce astronoma amatéra – dalekohledům. Dalekohledy v astronomii patří mezi nejčastější používané optické přístroje. První dalekohled byl vynalezen v roce 1608 v Holandsku. Krátce na to se o tomto vynálezu dověděl Galileo Galilei a v roce 1609 sestrojil podle návodu první astronomický dalekohled s nímž učinil své první objevy.

 Cílem montáže umístěné pod dalekohledem (popř. jiným přístrojem) je zejména zajistit fixaci jeho polohy. Ta musí být samozřejmě dostatečně pevná a stabilní. Sebelepší dalekohled nevynikne, pokud obraz v něm se bude neustále chvět při sebemenším dotyku pozorovatele. Mimo to by měla vhodná astronomická montáž umožnit i snadné a přesné navedení přístroje na sledovaný objekt, popř. i sledování jeho pohybu po obloze.

V dnešním díle tohoto seriálu se budeme zabývat vybraným optickým příslušenstvím dalekohledů. Zaměříme se především na to nejdůležitější – na okuláry. Okulárů existuje celá řada nejrůznějších typů a konstrukcí od okulárů vhodných pro obecné použití až po okuláry poměrně úzce specializované. Mimo kvalitu objektivu je právě okulár druhým velmi důležitým prvkem, na kterém závisí kvalita pozorovaného obrazu. Dále si něco řekneme o základním příslušenství k okulárům – tzv. čočkách Barlow a astronomických filtrech.

Podkategorie