Aktuality

 

Úhradu členských příspěvků  prosím provádějte na nový účet POSEC zřízený ČAS č. 2500452459 / 2010

 

   

  V této recenzi na sklonku léta se podíváme velmi podrobně na vlastnosti binokulárů s parametry 10x42. Tato kategorie je logicky dlouhodobě nejvyhledávanější, neboť zahrnuje nejuniverzálnější triedry, které jsou přijatelné velikosti, poskytují zvětšení s ještě dobře udržitelnou stabilitou, jejich průměr objektivu soustřeďuje dostatek světla pro většinu aktivit a výsledná velikost výstupní pupily nám umožňuje velmi komfortní pozorování. Z pohledu astronomie není sice průměr objektivu 42 mm žádná velká hitparáda, nicméně v té kvalitativní špičce, o které je tato recenze, se vyskytují dalekohledy s výbornými zobrazovacími vlastnostmi, díky nimž se stále více prosazují i v této nejnáročnější disciplíně.

Kdo se touto problematikou víc zaobírá, nebude určitě nic namítat proti nejužšímu výběru, který vidíte na obrázku níže :

 

 

Ano, máte pravdu - tou absolutní špičkou jsou pouhé dva triedry - Zeiss Victory SF a Swarovski NL Pure, a to především z pohledu denních aktivit, včetně té nejnáročnější v podobě ornitologie. Ale nebojte, na tom high-end vrcholu je vícero binokulárů a bude o nich také řeč... Navíc většina uváděných dalekohledů disponuje vlastnostmi, které vyžaduje i náročnější astroamatér.

 

ZÁKLADNÍ KONCEPCE A MECHANICKÉ PROVEDENÍ NEJLEPŠÍCH BINOKULÁRŮ TŘÍDY 10x42

Abychom se dobře zorientovali v současné špičce, je vhodné v tuto chvíli zabrousit do nedávné historie... Okamžikem, kdy ve třídě nejuniverzálnějších triedrů nastal velký kvalitativní posun, byl rok 2009, ve kterém firma Swarovski představila dva první modely s implementovaným rovnačem pole - EL Swarovision 8,5 x 42 a 10x42. O rok později se stejnou inovací přišla firma Nikon a to hned s pěti modely EDG. Zde možná neříkám úplnou pravdu, protože situace kolem uvedení triedrů EDG na trh není zcela jasná - jejich výrobu totiž Nikon oznámil už v roce 2008 a tak nějak potajmu je uvedl na trh jen v USA. Především do Evropy se tento výrobek s náležitou reklamou dostal až roce 2010. Ale zda byly modely 2008 a 2010 totožné, se už asi nikdy nedozvíme.

Pravda o vůbec prvním výskytu binokulárů s technologií "flatt-field" je rovněž poněkud odlišná, protože výborně korigované pole i z pohledu astroamatéra se už v několika triedrech vyskytlo dávno před uvedením Swarovisionů a Nikonů EDG. V případě posledně jmenovaných dalekohledů se tedy jednalo především o psychologicky významný moment, kdy firmy Swarovski a Nikon začali onen prvek "flatt-field" vehementně zdůrazňovat, a to zcela určitě i z pohledu většího výdělku, neboť dodnes se u těchto lepších triedrů udržel cenový nárůst cca 20 tis.Kč. Prvním triedrem s výborně korigovaným, a přitom širokoúhlým, polem byl zcela určitě japonský Fujinon FMTR 10x50, u kterého neměl výrobce potřebu nějaký rovnač pole zdůrazňovat. Tento klasický "porro" binokulár je vyhledávaný dodnes a v minulosti dlouze kraloval jako absolutní jednička, co by astronomický speciál. Před více než 10ti lety ho dostihl vynikající EL Swarovision 10x50 a od té doby tyto dva kousky ve třídě 10x50 jinou konkurenci nemají. Ke cti rakouského výrobce je vhodné podotknout, že i přes použití hranolů "Schmidt-Pechan" vykazuje tento triedr oproti Fujinonu malinko jasnější obraz s menší zbytkovou barevnou vadou a věrnější barevnou čistotou.

Stejně tak dalšími velice dobře korigovanými triedry byly klasické "porro" Nikony SE s polem cca 60°. A ze stejné stáje jsme se tu a tam doslechli o použití prvku "flatt-field" i u námořních "porro" speciálů 7x50 HP(SP)WP.

My se teď ale vrátíme k našemu výběru, tedy ke dvojici triedrů na jednom z úvodních snímků. Trvalo poměrně dlouho, než v rámci "silné trojky", tedy tria Swarovski - Zeiss - Leica, přibyl Swarovisionu další konkurent v podobě Victory SF modelu od německého Zeisse. Stalo se tak v červnu roku 2014, kdy k vlajkovému modelu Victory HT s hranoly "Abbé-König" přibyl výše zmíněný Victory SF - pro někoho s překvapením, že "pouze" s převracející soustavou "Schmidt-Pechan" ( především vzhledem k poměrně velké délce tubusů, což je charakteristické při použití hranolů "Abbé-König" ). Věhlasný německý výrobce si dal záležet na obsáhlém marketingu a tedy vyzdvihování předností této novinky. A jak dále uvidíte právem, neboť triedr Victory SF má některé vlastnosti opravdu bezkonkurenční... Vezměme to postupně a využijeme k tomu firemní obrázky, které v době uvedení na trh Zeiss prezentoval na jeho webových stránkách :

 

 

Na snímku výše vidíte základní myšlenku firmy ( s názvem "Ergobalance Concept" ), pomocí které má model SF podstatně lepší komfort držení. Konstruktér ( mimochodem optik, který přišel od Swarovského... wink ) zjednodušil objektiv na klasický dublet a tíhu celkové korekce přesunul na sestavu okuláru. Spolu se záměnou hranolů "Abbé-König" za běžnější "Schmidt-Pechan" tím docílil znatelného posunu těžiště k okulárové části, což znázorňuje i následující originál firemní obrázek :

 

 

Další úpravou je použití tříramenného mostu, který umožňuje ještě lepší uchycení triedru a zcela optimální polohu zaostřovacího kolečka, jak je vidno z posledního firemního obrázku níže. Tímto jsme se dostali k tomu, že triedr Zeiss Victory SF 10x42 byl koncipován především jako ornitologický speciál, u něhož je kladen důraz na co nejkomfortnější a současně nejméně unavující držení dalekohledu, a také na optimální zaostřování. Obojí se nakonec velice dobře povedlo a především v komfortu zaostřování nemá tento binokulár v současné době konkurenci. Slůvko "nakonec" jsem vložil do věty proto, že ono zaostřování ( i s jinými mechanickými neduhy ) se totiž u Zeissů povedlo dotáhnout až na druhý pokus. V pravdě po uvedení první generace Victory SF 10x42 ( má celošedé provedení, na rozdíl od černého v 2.generaci ), si výrobce uřízl značnou ostudu a z toho vyplývající silnou vlnu kritiky, což ho donutilo hned po roce přijít s novou generací se stejným typovým označením, ale odlišným barevným designem. 

 

 

Než se podíváme detailně na ostatní klíčové vlastnosti, tedy především ty optické, dokončíme myšlenku nedávného vývoje na trhu. Což znamená se podívat na reakci rakouské firmy Swarovski, která v červenci roku 2020 představila novou řadu triedrů s typovým označením NL Pure. Ze snímku níže můžete porovnáním modelů EL Swarovision a NL Pure dobře vidět zámysl konstruktérů z tyrolského Absamu, který není nepodobný tomu německému. Takže i u binokulárů NL Pure došlo k posunu těžiště blíž k okulárové části, včetně převracející soustavy "Schmidt-Pechan", kterou technici navíc šikovně pootočili, čímž jim vznikl prostor na realizaci zúženého a ergonomicky prohnutého tubusu. Triedry NL Pure mají tímto fantastický úchop, navíc s pocitem většího bezpečí.

 

 

Tímto však mechanická vylepšení řady NL Pure nekončí - Swarovski nám totiž nachystal ještě jednu úžasnou vychytávku, kterou je možnost dokoupení stavitelné čelní opěrky, která výraznou měrou přispívá k větší stabilitě při pozorování. Opěrka je vysouvatelná a naklápěcí, takže ji lze přizpůsobit fyziognomii obličeje. Spolu s tím, že modely NL disponují 7-mi(!) polohovými otočně vysouvatelnými očnicemi, můžete se s nimi těšit na komfortní a méně únavné delší pozorování. Celokovové a precisně zpracované očnice dotáhl Swarovski zde už k dokonalosti.

 

 

Toto se bohužel nedá říct o triedru Victory SF. Nepovedené očnice byly totiž také součástí oné zmiňované ostudy první generace. Výrobce se sice polepšil, očnice mají teď 4 polohy, nicméně jejich provedení je zcela plastové... frown. Budiž, i naše Meopta používá plastové očnice, ale ty jsou tak dobře provedené, že až na druhý pohled zjistíte, že nejsou kovové. U německého binokuláru ale i druhá generace očnic na vás okamžitě zapůsobí velice laciným dojmem, což by u jednoho z nejdražších triedrů na světě rozhodně být nemělo. Jinak jsou při opření tyto očnice dostatečně měkké a tedy velmi komfortní. I když designově se tubusy Victory SF 42 mm nejeví nijak inovativně, či jinak exkluzívně, jejich držení je velice příjemné a dostatečně jisté. Až při bližším pohledu zjistíte, že jsou k tomuto účelu mírně zploštělé. Celkově lze k úchopu tohoto triedru poznamenat i to, že bude vyhovovat i rozměrnějším dlaním. Naopak NL Pure je dokonalý pro spíše průměrně velké a menší ruce.

 

 

Pojednání o koncepcích a mechanickém provedení diskutovaných binokulárů zakončíme tím, čím většina recenzí začíná - tedy v čem se recenzované triedry dodávají a v čem pak na cestách přepravují. Na snímku výše jsou patrné krabice, ve kterých svého miláčka dostanete. Zatímco EL a NL Swarovski mají krabice velikostí odpovídající tomu, že je v nich dalekohled uložen v brašně, tak krabice od Zeisse je přímo obrovská, neboť jsou v ní triedr a brašna uloženy vedle sebe. S ohledem na agresivně prezentované a vnucované německé zelené myšlení vnímám toto plýtvání jako nepochopitelný počin... Budiž ale zase ke cti Zeisse, že jejich skořepinové pouzdro je velmi dobře promyšlené i provedené a je vhodnější, než to rakouské - především z pohledu ochrany drahého obsahu. Od Swarovského jsme se tentokrát dočkali rovněž překvapivého aktu - NL binokuláry dostaly nové provedení brašny a to s horizontální orientací namísto vertikálního designu, jak tomu bylo po celou dobu... Vlna kritiky sice v tomto případě nebyla tak mohutná, jako kvůli několika mechanickým nedodělkům u 1.generace Victory SF, nicméně negativní ohlasy od majitelů dalekohledů NL Pure, kteří si dokupovali klasické EL brašny, byly taky dost slyšet, ale po třech letech zatím ke změně ze strany výrobce nedošlo.

 

 

OPTICKÉ VLASTNOSTI DISKUTOVANÝCH TRIEDRŮ

Všechny důležité optické parametry jsou přehledně vepsány do fotografie trojice binokulárů, kterou už jste viděli výše, a kterou si lze prohlédnout i při větším rozlišení. Dosažená optická kvalita všech triedrů je úctyhodná a poměrně vyrovnaná. Ale i přesto lze z dlouhodobého pohledu konstatovat, že uvedením modelové řady EL Swarovision zavedla rakouská firma hodně vysoký standard ohledně korekce optický vad v celém širokoúhlém poli, který posléze dokázala překonat jen ona sama, a to zahájením výroby modelů NL Pure. Toto je podstatná zpráva především pro astroamatéry. Příchod binokuláru Zeiss Victory SF sice na nějakou dobu umožnil disponovat větším zorným polem, než tehdy nabízely Swarovisiony, ale jeho pole není na okraji tak dobře vykorigované, jako u rakouského rivala. Pořád se bavíme z pozice astronomického nasazení. Navíc odpověď Swarovského netrvala moc dlouho a s ní přišel model NL Pure, jehož pole je oproti EL citelně větší, a je navíc v určitých parametrech u clony ještě lépe korigované, což překvapilo snad všechny odborníky a nadšence po celém světě. Tím nechci říct, že si s dalekohledem Victory SF uděláte pod noční oblohou ostudu - to vůbec ne, ty rozdíly jsou velmi malé a navíc má tento binokulár nedostižné přednosti, které oceníte především v denních aktivitách, což se vzápětí dozvíte.

S rostoucí velikostí zorného pole přicházejí ovšem také větší problémy, které nejsou pro optické návrháře tak snadno řešitelné. Jde především o menší odolnost proti parazitnímu světlu a dále o zkreslení, jehož zbytkový charakter může někomu snižovat komfort pohledu. Oba tyto neduhy řešíme daleko víc ve dne - především při pozorování v protisvětle ( přítomnost odlesků a rozptýleného světla, které snižuje kontrast ) a při tzv. panorámování, kdy zkreslení obrazu u některých širokoúhlých triedrů vyvolává při pohybu dalekohledu podél horizontu dojem, že obraz je jako valící se koule. Tento druhý aspekt je teď v módě dost přehánět a stejně tak přehnaně o něm psát. Najde se dost recenzí, které zbytečně odrazují potenciální kupce, a to především proto, že jejich autoři optice vůbec nerozumí a ani neví, co vlastně to kdesi opsali... V tomto je nejlepší, aby si každý ono zbytkové zkreslení před nákupem prakticky vyzkoušel, což spolu s jinými důležitými vlastnostmi triedru bychom tak jako tak měli udělat, především před nákupem hodně drahého binokuláru.

Měli bychom pojednat také o průchozích ztrátách, neboli transmisi, která je velmi ovlivněna vlnovou délkou světla. Je dobré si uvědomit, že každé sklo má průchozí ztráty a ty jsou větší u modrého světla. Se zvětšující se kupou skla, což je i případ diskutovaných triedrů, je toto náročnější korigovat, protože pokles křivky u kratších vlnových délek musí optik kompenzovat pomocí antireflexních vrstev. Pokud se to úplně nepovede, tak lidské oko snadno při pozorování oním triedrem postřehne, že obraz není zcela neutrální a tíhne k teplejším tónům, neboli že chybí kousek modré složky. To se tak nějak přihodilo i Zeissovi u jeho Victory SF, což níže uvidíte z přiložených grafů, které jsem si vypůjčil od polských kolegů :

www.optyczne.pl   nebo  www.albinos.com 

 

 

Z uvedených grafů je zřejmé, že oba modely Swarovski mají velice dobře vyrovnanou křivku - budou tedy podávat téměř dokonale neutrálně barevně vyvážený obraz a tento bude jasnější a brilantnější, než u Victory SF ( i když má uprostřed pásma lepší transmisi ). Protože se tady tu a tam bavíme i o velmi kvalitním triedru Nikon EDG 10x42, přidal jsem i jeho graf transmise.

Podrobnější popis optických kvalit a dalších vlastností uvedu kousek níže pro každý diskutovaný binokulár zvlášť.

 

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ

Jak už jsem výše zmiňoval, všechny zde uvedené dalekohledy jsou vysoce kvalitní a tudíž s žádným nešlápnete vedle, především pokud hledáte binokulár univerzální. Pokud máte ale speciální požadavky, přečtěte si pozorně následující doporučení.

 

 ZEISS VICTORY SF 10x42 

Triedr má nejklidnější pohled do okulárů ze všech zmiňovaných dalekohledů, a to především ve dne. Přičteme-li k tomu jeho výborné vyvážení, velmi dobrý úchop a výborně kontrolované zkreslení, dostáváme vynikající a velmi pohodlný binokulár pro jakékoli denní aktivity. Victory SF velmi dobře odolává protisvětlu - opět nejlépe z testovaných exemplářů, a má s přehledem nejlepší zaostřovací kolečko - bezvůlové, s velmi malým odporem a stejným na obě strany. Ostřící kolečko je správně velké i pro prsty v rukavici. Máte tedy k dispozici špičkový ornitologický speciál, který ostří už od 1,5 m, a u kterého se těžko hledají zbytky barevné vady i poblíž clony. Dlouho jsem nemohl přijít na to, co ještě mně na tomto triedru přitahuje při pohledu na krajinu - má nejlepší prostorové podání a nejklidnější bokeh. Tyto neměřitelné vlastnosti logicky objevíte především při pozorování na kratší vzdálenosti nebo při procházkách v lese - panorámování přes desítky vzrostlých kmenů je u něj nedostižné.

Pod noční oblohou jsem ocenil vysokou kvalitu hranolů - jejich přesné zabroušení téměř zcela eliminovalo výskyt rušivých spiků od jasných hvězd. Stálice jsou tedy krásně bodové, jen je potřeba ve větší vzdálenosti od středu malinko přeostřit. Bezprostředně u clony už to úplně nejde a vznikají maličké astigmatické kříže.

Co se úplně nepovedlo - jsou zmiňované plastové očnice, se kterými je potřeba zacházet radši opatrně. Uživatelsky přívětivější by mohl být i dodávaný řemínek, resp.jeho zdlouhavé a nešikovné upevňování na tělo binokuláru. Chtělo by to něco jako má Swarovski.

 

SWAROVSKI NL PURE 10x42

Dalekohled má zdaleka největší zorné pole ( stejně velké jako Swarovision 8,5 x 42 ) a také nejlépe až k okraji korigované. Platí to především ve dne, kdy jsou barevné lemy bezprostředně u clony viditelně menší, než u staršího sourozence EL. Binokulár poskytuje nejjasnější a nejbrilantnější obraz ze všech účastníků této recenze, což platí i za šera. Stejné platí i pro dokonalé barevné vyvážení. Mé cvičené oko jasně vidělo, že NL Pure vám nabídne sytější barvy, než Victory SF. 

Triedr má vynikající úchop s nejlepším pocitem bezpečí a je rovněž velmi dobře vyvážený. Pohled přes něj je podobně komfortní, jako přes Victory SF, včetně dalších uváděných předností, jen u NL Pure nějaký ten kousíček oproti Zeissovi chybí - prostě 2.místo, včetně velmi dobré kontroly zbytkového efektu "rolling-ball" při panorámování. Velkou předností Swarovského je zlepšená stabilita obrazu, resp. možnost eliminace chvění pomocí přídavné opěrky o čelo. Zde je potřeba upozornit, že pokud na tuto opěrku spoléháte, je lepší si ji předem vyzkoušet - tu a tam se totiž stane, že někomu zkrátka nesedne. Ostřící knoflík se oproti EL triedrům dost zlepšil, jen není tak dokonalý, jako u Victory SF.

Pod noční oblohou je NL Pure jako ryba ve vodě. To velké pole je úžasné a také velmi dobře korigované. Hvězdy jsou bodové v podstatě až ke kraji, pocit prostorovosti je trochu jiný, než u EL Swarovisionu. Oproti tomuto staršímu bráškovi si to velké pole u NL vyžádalo jednu malou daň - jinak výborná korekce si úplně neporadila s komou - ta se objevuje už nedaleko středu a pak se v té, byť zcela marginální, míře vyskytuje až k okraji zorného pole. U jiných kousků NL triedrů jsem zase tuto zbytkovou komu viděl jen v té druhé třetině pole, aby v té okrajové třetině zase zmizela. Každopádně je vždy tak malá, že si jí bez upozornění nevšimnete a k její bezpečné detekci je zapotřebí stativu.

Co se úplně nepovedlo - je horší snášenlivost silnějšího protisvětla a náchylnost k odleskům. Ornitologové milující vodní ptactvo na rybnících budou z toho kapku nešťastní - silně lesknoucí se vodní hladina není pro tento model ta nejvhodnější disciplína. Je to spíše ještě horší, než u EL Swarovisionu, a prostě nejhorší v této recenzi. Pokud je na tento problém někdo hodně citlivý a nemůže si dovolit koupi Victory SF, tak doporučuji investovat do starších modelů SLC ( včetně rebrandovaných triedrů Kahles ) a naší Meopty - tedy do binokulárů bez složitých okulárů a s menším zorným polem. Pokud si v průměru 42 mm vystačíte se zvětšením 8x ( přičemž zase vyděláte na zorném poli ), tak získáte od obou značek na protisvětlo velmi odolné dalekohledy.

O nevhodné brašně na nošení jsem už mluvil. Ale naopak o řemínku pro zavěšení na krku lze mluvit jen v superlativech - rychlá a jednoduchá manipulace, snadné připínání i odepínání.

  

SWAROVSKI EL SWAROVISION 10x42

Binokulár EL Swarovision je už docela pamětník... smile. Nicméně pořád se jedná o vynikající triedr a má rozhodně co nabídnout. Ostatně, kdyby tomu tak nebylo, Swarovski by ho už poslal do důchodu. Optické vlastnosti jsou rovněž na nejvyšším levelu, jako je tomu u modernějšího sourozence NL Pure, akorát se jedná o menší zorné pole. Jeho ergonomie pochopitelně taktéž nemůže být tak vynikající, jako u nejnovější modelové řady. Právě po nástupu EL Swarovisionů se začaly objevovat názory, ba dokonce stížnosti, že zbytkové zkreslení je pro někoho už rušivé, neboť při pohybu dalekohledem vzniká dojem, že obraz se valí jako koule. Nechci problematiku zkreslení okulárů teď zde široce rozebírat - koho to zajímá, koukněte na mou recenzi o duelu širokoúhlých okulárů Docter vs. APM. Takže jen stručně... Dlouhodobě jsme u binokulárů s okuláry s běžnou velikostí zorného pole byli zvyklí na jejich zbytkové poduškové zkreslení. Vzhledem k používanému optickému designu okulárů a také z fyzikální podstaty jde o nutnou zákonitost. Naštěstí ale tento neduh vyhovuje našim očím a jeví se nám jako přirozený, obzvlášť při pohybu hlavou. Vzpomeňte na takovéto zkreslení u okulárů TeleVue Panoptic a Nagler, které v důsledku vyvolává na noční obloze vynikající prostorový dojem, kdy navíc jsou např. planety v celém zorném poli stejně velké a stále kulaté. V okamžiku, kdy optický návrhář začne řešit dokonalou kompenzaci tohoto poduškového zkreslení, tedy aby svislé linie byly rovné i u kraje zorného pole, což je požadavek u denního pozorování, zpravidla se to nepovede bez nárůstu úhlového zkreslení - planeta se směrem k okraji pole stále více zmenšuje a také protahuje. Tedy i vzdálenosti mezi hvězdami se ke kraji pole zmenšují. Takto tedy vzniká při panorámování onen efekt "rolling-ball" a je logické, že ho řešíme především u širokoúhlých okulárů a pro denní aktivity.

Na noční obloze podávají binokuláry EL Swarovision výborný výkon a mnozí astronadšenci je i po nástupu řady NL Pure pokládají za stále nejlepší. Starší sourozenci mají sice bezprostředně u clony silnější barevné lemy, ale ty v noci de facto nejsou vidět - a poměrně malý Měsíc, díky obvyklým zvětšením triedrů, si asi na okraj pole dávat nebudete, že ? A jak už jsem výše psal, NL-ka mají sice větší pole a přesto u jeho okraje menší barevné lemy, ale vloudila se do něj malá zbytková koma. No, je to už taková rozmařilost - tak jako tak jsou oba sourozenci Swarovští pro astronomii to nejlepší, co můžete mít...

A co se nepovedlo ? Je to především ono zlobivé protisvětlo... Dokonalé není ani zaostřování - nejde tak hladce a neuspokojí vás ani skutečnost, že odpor při otáčení ostřícího kolečka je na každou stranu jinak velký. Kroutil jsem hlavou i po dodatečném zjištění, že firma Swarovski po uvedení modelů NL Pure zhoršila u starší řady EL hodnotu nejbližšího zaostření na 3,3 m - přitom můj postarší EL Swarovision zaostří v pohodě na 1,4 m... 

 

NIKON EDG 10x42

Sluší se více pohovořit i o tomto veteránovi, který v éře nástupu Swarovisionů byl dokonce nejdražším binokulárem na planetě v této kategorii, ačkoli se firma Nikon neřadila mezi uznávanou silnou trojku. Nicméně triedry Nikon nejvyšší kategorie nejsou o nic horší v žádném ohledu. Mechanické zpracování je precizní, kompaktní a bytelné - nejmenší binokulár na snímku níže je stejně těžký, jako Victory SF. 

 

 

Po stránce optické se jedná o velmi kvalitní dalekohled s parametry de facto shodnými s EL Swarovisionem a velmi vyvážených vlastností - zkrátka nemá žádnou výraznější slabost. V rámci denních aktivit vám poskytne velmi dobře korigované pole až k okraji a oproti Swarovisionu zde nehrozí kritika v recenzích na "nepřirozené" zkreslení při panorámování. Velmi přirozený a komfortní pohled do něj posouvá tento triedr téměř na roveň Victory SF. Navíc je uvnitř dokonale vyčerněn a vycloněn, takže minimální náchylnost k odleskům je dalším plusem oproti EL a NL binokulárům. Nicméně velmi silné protisvětlo může způsobovat snížení kontrastu formou jakéhosi mléčného zákalu, takže v té nejnáročnější ornitologické disciplíně - odlesky na vodní hladině - se EDG triedr řadí někde uprostřed mezi EL a Victory SF.

Výsledná transmise je u Nikonu EDG nepatrně horší, než u rivalů od Swarovského, a stejně tak není úplně dokonalá ani barevná vyváženost - obraz je mírně teplejší díky přebytku červené části spektra.

Pod noční oblohou je definice stálic bezprostředně u kraje zorného pole přeci jen malinko horší, než u EL Swarovisionu. Ale kvalita hranolů je velmi vysoká.

Na to, že se jedná o 15 let starý dalekohled, o kterém není známo, že by jej někdy výrobce vylepšoval, je úctyhodné, že se bez problému drží stále na špičce. I z tohoto pohledu je tedy výhodné do tohoto triedru investovat, pokud na něj natrefíte za dobrou cenu z druhé ruky.