Aktuality

 

Úhradu členských příspěvků  prosím provádějte na nový účet POSEC zřízený ČAS č. 2500452459 / 2010

 

Po roce se vracím k porovnání binokulárů, tentokrát starší Vixen BT-125A a Swarovski BTX 35x95 s binohlavou a APM 100-45 APO. Vixen nyní vyrábí nový model BT-126S, který má kratší ohniskovou vzdálenost 625 mm (F5). Byl jsem zvědav, jak se jednotlivé průměry projeví při pozorování ve dne a v noci.

Použité sestavy dalekohledů

APM 100mm s okulárem Nagler 13mm (zv.42x), Vixen 125mm s okulárem Nagler 16mm (zv. 48x), Swarovski 95mm s binohlavou zvětšení 35x. Bylo testováno na příměstské obloze, MSA 20,4.



Vixen BT125-A

Binokulár je velmi robustní, mechanická kvalita je výborná, na azimutální montáži je s ním skvělá manipulace.



Líbilo se mi upínání okulárů, jednoznačně lepší systém než u APM, což se projeví hlavně při časté výměně okulárů při pozorování. Vixen má podstatně složitější hranolový systém, který je náročnější na přesnou souosost výstupních obrazů.



APM 100-45 ED APO

Binokulár je velmi kompaktní, zřetelně nižší váha a výstupní kvalita obrazu je jednoznačně lepší než u Vixenu. Pozastavil bych se jen u označení APO, které myslím na dalekohled nepatří. Nejen kvůli ED sklu FK61, které nemůže konkurovat designu např. s FPL-53, ale i poměrně velká světelnost (relativní otvor) F5.5 je příčinou chromatické aberace i v centru zorného pole už při relativně malých zvětšeních.




Upínání okulárů vyžaduje použití obou rukou a zapříčiní zpravidla rozostření objektu při výměně okuláru i parfokálních.



Swarovski 95mm BTX

Velmi povedený a promyšlený výrobek s rychlým ostřením a stavebnicovou konstrukcí. Nedočetl jsem se nikde o přesném složení skel objektivu, všude se uvádí HD skla, fluorit skla apod., každopádně ze všech testovaných dalekohledů má obraz nejlepší, prostý chromatické aberace a s rovným zorným polem. Rel. otvor je srovnatelný s oběma testovanými binokuláry F5.8. Dalekohled je velmi lehký a vhodný i pro lehčí, ale kvalitní fotografický stativ.




Krásná vychytávka s opěrkou na čelo (pro velmi stabilní montáž). Nevýhodou jsou speciální  nevýměnné kuláry.




Na Swarovski  je úžasné, že to lehoučký dalekohled, který má různé kombinační možnosti, ať jako monokulár nebo jako binokulár s dvěma různými zvětšenými anebo monokulár s plynule nastavitelným zvětšením 30 až 120 x, nebo fotografické adaptéry. Je to velmi flexibilní a univerzální dalekohled a lze kombinovat i různý průměr objektivů s dalším příslušenstvím.
K dalekohledu se dodává bohaté příslušenství a optické doplňky jako Apochromat Telephoto Lens System pro focení (TLS APO), nebo extender 1,7x pro binohlavu, adaptér pro malé fotoaparáty, nebo 2 druhy zoom okulárů. Takový kvalitní stavebnicový systém je prakticky ve světě ojedinělý.


Denní testování


Vixen má jednoznačně největší chromatická aberace, na druhém místě je APM 100, který má kterou má zhruba pětinovou a nakonec Swarovski, který je naprosto čistý z hlediska chromatické aberace. Jednoznačně se přes den ukázal Swarovski jako nejlepší dalekohled, jak co se týká váhy, manipulace a hlavně skvělého ostření, přece jenom APM i Vixen mají nevhodné ostření pro rychlé přeostřování v přírodě, to znamená, na každé na každý okulár zvlášť a navíc oba dalekohledy dávají přes den zbytečně mnoho světla, podstatně lepší obraz dá APM 82 mm i co se týká aberací. Swarovski s nasazeným extendrem a při zvětšení 60x vykazuje velmi malinkou chromatickou aberaci v centru zorného pole. Obraz je ale stále jasný, kontrastní a ostrý. Swarovski má rovné pole prakticky v 95% plochy, ostatní dva dalekohledy mají rovné pole podle použitého okuláru, samozřejmě TeleVue  16, 13 a 24 milimetrů mají podstatně rovnější pole než např. 20mm Sky-Watcher SWA 70°. Při podobném zvětšení Vixen (24mm okulár, zv. 32x) a APM (16mm okulár, zv. 34x) vykazují ostrý kontrastní obraz. Nejmenší zdánlivé zorné pole při testování měl Swarovski, oba binokulární dalekohledy Vixen a APM měly okuláry Nagler (82°) a Panoptic (68°), které mají zdánlivé zorné pole samozřejmě větší.


Pokud bych si měl vybrat na denní pozorování, tak jednoznačně Swarovski. Pokud na noční pozorování tak na prvním místě APM, nejenom díky menší váze, ale i menším aberacím a nakonec Vixen,  který je ze všech tří dalekohledů samozřejmě nejtěžší. Trochu zklamání přinesl Vixen, který i když má největší průměr objektivů, má prakticky totožný zisk jako APM. Podle mě je jedna z věcí, která to způsobuje je vinětace hranolů, tady výrobce nezvládl úplně optický design, druhá věc, že achromatické objektivy nejsou ideální kondici a nedokáží udělat tak bodové hvězdy v APM a navíc má podstatně složitější hranolovou sestavu. Objektiv 125mm tak má prakticky stejnou propustnost světla jako o 20% menší objektiv APM. Naopak u APM není žádná vinětace hranolů a u Swarovski je dokonce velká rezerva.

Porovnání vinětace hranolů Vixen a APM.

U Vixenu (obr. vlevo) je vidět stínění hranolů v obraze, rovněž jeho propustnost je nižší než u APM.


   

Noční testování

Oba binokuláry Vixen a APM mají přibližně stejný světelný zisk, v APM jsou díky lepší kresbě hvězd lépe viditelné. Swarovski v noci výrazně zaostával, ale není se co divit, nejmenší průměr a binohlava nemůže v noci konkurovat 100 nebo 125mm objektivům, proto jsem v dalších testech s ním dále nepokračoval. Sice zobrazil hvězdy velmi pěkně, ale bylo zcela jasně vidět, že na dosah hvězd a jasnost mlhoviny zdaleka nestačí oproti oběma binokulárům ani dalekohledu TEC 140. APM tedy dokáže bez problému nahradit Vixen, je nejen lehčí, ale má lepší kresbu hvězd. Swarovski 95mm by měl světelným ziskem odpovídat binokuláru kolem 65 mm.

Rozhodl jsem se provést porovnání binokulárů s dalekohledem TEC 140mm s binohlavou Baader Mark V. Nejprve jsem dalekohledy porovnával na mlhovině M27,  APM okulár 13mm Vixen 16mm TEC 24 mm. APM lepší kresba hvězd než Vixen a největší dosah na hvězdách, mlhovina byla vidět velmi podobně u TEC slabší dosah na hvězdách, ale stejný jako u Vixenu, ale slabší dosah na plošné mlhovině. Podle mého odhadu by bylo potřeba dalekohled 150 až 160 mm, aby odpovídal dalekohledu APM 100.
Dále jsem porovnával M27 v TEC s jedním okulárem Nagler 20mm, byl vidět stejný počet hvězd, ale mlhovina se zdála binokuláru APM jasnější. Nahradil jsem tedy TEC dalekohledem AR152 (150mm průměr), byl viditelný lepší dosah na hvězdách a mlhovina se zdála mírně jasnější v AR152.  Bohužel kresba hvězd Vixenu je ovlivněna nejen že to je standardní achromát, ale jeden z objektivu je mírně rozkolimován. Vítězem bino testu je tedy AR152, APM, následně Vixen a pak TEC.

Porovnal jsem i starý Zeiss 25x100mm s Vixenem. Wild Duck (M11) ve Vixenu 24mm je krásný pohled, hvězdokupa rozložená na hvězdy, zatímco v Zeiss je evidentně hůře viditelná i díky světlejšímu pozadí, oba binokuláry mají výstupní pupily  4mm. Vixen má viditelně tmavší pozadí (vyšší kontrast obrazu), zvětšení 32x, tedy o něco větší než Zeiss a má viditelně větší dosah na hvězdách. Stejně tak byl znát větší světelný zisk Vixenu na M8 nebo M17 v porovnání s Zeiss. To stejné se opakuje i na kulové hvězdokupě M22 a M28. Vixen má s Panoptic 24mm nejhezčí kontrastní obraz a hvězdy bodové až do kraje, to je podle mě nejlepší konfigurace pro tento dalekohled. Podle mě má Vixen mírně sklenuté pole přesně na opačnou stranu, jako okuláry Panoptic 24mm a tak dojde k vyrovnání zorného pole. Podobný efekt zle pozorovat i světelnějších u Newtonů.

Oba binokuláry Vixen a APM ukazovaly planetu Saturn velmi pěkně bohužel u Vixenu pravý mírně rozkolimovaný objektiv vytvářel v okuláru mírnou aberaci, což se projevilo negativně na obraze planety. Jakmile se objektiv zkolimuje, bude obraz velmi solidní. APM bez problémů zvládal zvětšení 140 x kotouček byl méně do žluta než u dalekohledu Vixen, který  zvládl ještě zvětšení i 190x. V obou případech byl použit 8mm okulár a Barlow 2x.

Porovnával jsem APM a Vixen na kulové hvězdokupě M13, v APM bylo vidět malinko více na hvězdách,  plošná jasnost hvězdokupy byla v obou dalekohledech podobná,  v APM byl trošičku vidět rozklad kulové hvězdokupy na jednotlivé hvězdy (díky lepší kresbě), ve Vixenu nikoliv.

Měl jsem jeden den možnost porovnat APM 100mm a APM 82mm. Menší dalekohled má zřetelně menší chromatickou aberaci, ale světelným ziskem opravdu viditelně na APM 100 nestačí. Na MHV jsem měl možnost porovnat APM 120mm s mnoha dalekohledy a zde dalekohled AR152 s binohlavou zcela viditelně na dosah APM nestačil, to by musel být průměr kolem 185mm.

Specifikace Vixen:

Průměr objektivu: 125 mm
Ohnisková vzdálenost: 760 mm
Relativní otvor: 6.1
Zvětšení: dle okulárů
Zorné pole: dle okulárů
Váha: 10.9 kg
Délka: 535 mm

 

Specifikace APM:

Průměr objektivu: 100 mm
Ohnisková vzdálenost: 550
Relativní otvor: 5.5
Zvětšení: dle okulárů
Zorné pole: dle okulárů
Váha: 6,6 kg
Délka: 540 mm


Specifikace Swarovski:

Průměr objektivu: 95 mm
Ohnisková vzdálenost: 551 mm
Relativní otvor: 5.8
Zvětšení: 35
Zorné pole: 1.8°
Váha: 2.7kg
Délka: 458 mm


Závěr

Z testování jasně vyplynulo, že uváděná rovnice v předchozím článku "Binokulární součtový faktor" je platná, tedy, že bino-dalekohled odpovídá jednomu dalekohledu o průměru √ (D2 x 2), kde D je průměr objektivu bino-dalekohledu, tedy 100mm binokulár nahradí výkonem 140 mm dalekohled. Pokud budeme uvažovat o náhradě bino-dalekohledu jedním dalekohledem s binohlavou, bude vzorec vypadat takto √ (D2 x 2,4), tedy nahradit APM 100mm binokulár jedním dalekohledem s binohlavou, bude muset mít průměr  minimálně 155mm. S binokulárem je jednoznačně lehčí manipulace, stačí menší azimutální montáž, velký refraktor už potřebuje robustní montáž a není tak lehce transportovatelný. Binokulár u větších zvětšení vyžaduje dokonalou kolimaci a souosost všech komponent, což bývá často problém, ten u běžného refraktoru s binohlavou odpadá.