Aktuality

 

Úhradu členských příspěvků  prosím provádějte na nový účet POSEC zřízený ČAS č. 2500452459 / 2010

 

 

Toto je zkrácená verze seriálu věnovaného péči o optické přístroje napsaného pro Astropis (r. 2010), kde můžete nalézt jeho celé znění. V této úvodní části se po krátké teorii zaměříme na čočkové dalekohledy - refraktory a ukážeme si základní možnosti jeho čištění.  

 

1. Čistit či nečistit?

 

Znečištění optických povrchů může být nejrůznějšího charakteru. U astronomických přístrojů se setkáváme nejčastěji s usazeným prachem, pylem z okolní vegetace, otisky prstů a stopami po zaschlé zkondenzované vodě, ve které se rozpustily nečistoty na povrchu usazené (samotná kondenzovaná voda je velmi čistá a prakticky žádné stopy nezanechává).

Nečistoty na povrchu pak způsobují snížení propustnosti optického systému a pokles kontrastu obrazu. Oba mívají zpravidla různou intenzitu. Pokles propustnosti se projeví v postupném poklesu dosahu dalekohledu ( mezní hvězdné velikosti, resp. za stejných podmínek s ním pozorovatelný nejslabší objekt). Tento pokles je zpravidla postupný a pravidelný pozorovatel si jej zpravidla uvědomuje při dosažení určité velikosti, kdy např. nemůže opakovaně nalézt objekty, které před časem za stejných meteorologických podmínek spolehlivě nalézal. Pokles kontrastu je z tohoto pohledu pro pozorovatele více skrytý. Protože pozorovatel deep-sky objektů zpravidla pracuje s menšími zvětšeními, nevšimne si jej zpravidla vůbec. Pozorovatelé dvojhvězd či planet pak velmi často nerozlišení dvojhvězdy či špatný obraz planety přičítají špatnému seeingu (stavu atmosféry).

Asi jednou z nejčastějších otázek tak je, zda již nastal „ten pravý čas“, jinak řečeno, zda je již nutno dalekohled vyčistit. Na tuto jednoduchou otázku vůbec není jednoduchá a jednoznačná odpověď. Záleží totiž na celé řadě faktorů.

Četnost čištění přirozeně závisí na umístění a četnosti používání přístroje. Při umístění v pozorovatelně na pevném stanovišti je potřeba čištění výrazně nižší než při používání přístroje ve volném terénu. Ani při pravidelném používání v terénu však zpravidla není nutno přístroj čistit častěji než 1x za cca 1-2 roky. Při občasném používání se interval přirozeně prodlužuje. Minimální četnost čištění není nijak vymezena. Nejsou výjimkou dalekohledy, které se čistí jen i jednou za desítky let.

 

2. Základní metody čištění optiky

Existuje celá řada způsobů, jak maximálně šetrně zbavit optické plochy nečistot. Jednotlivé metody se od sebe liší jak v rychlosti celého procesu, tak i v účinnosti.

Asi nejšetrnější metodou je čištění proudem vzduchu. Tato metoda je vhodná nejen na čištění čočkových objektivů, ale lze ji bez potíží aplikovat např. i na čištění zrcadel či elektroniky včetně CCD-CMOS senzorů v kamerách. V nejjednodušším případě jej lze realizovat pomocí balónku na čištění optiky, který lze zakoupit v každé větší prodejně fotopříslušenství či optice. Dnes se ale již mnohem častěji používá čištění pomocí stlačeného inertního plynu (nejčastěji dusíku) ve spreji. Zde je ovšem na místě upozornit na to, aby jste si dopředu ověřili vhodnost konkrétního výrobku na zamýšlené použití. Zpravidla postačuje ofouknout kousek čistého sklíčka a pozorně si jej prohlédnout. Některé výrobky se stlačeným plynem jsou plněny např. propanem, popř. jiným uhlovodíkem, a jejich přímé použití může na povrchu optiky zanechat nepěkné načernalé skvrny nebo tečky. Jsou proto pro tyto účely nevhodné. Stejně tak nevhodné je použití stlačeného vzduchu „vyráběného“ kompresorem (zejména pak kompresorem poháněného spalovacími motory), kdy maličké kapičky oleje v proudu vzduchu obsažené dokáží znečistit optickou plochu výrazně více, než byla před počátkem pokusu o vyčištění.

Obecně je metoda čištění proudem vzduchu k optice asi jednou z nešetrnějších, protože nedochází k přímému kontaktu s optickou plochou a riziko poškození je tak minimalizováno na skutečné minimum. Přesto jde o metodu relativně velmi účinnou na usazený prach a nepřischlá pylová zrnka. Pokud je ale již nečistota např. vlivem kondenzace vody, k optickému povrchu přischlá, je prakticky neúčinná a je proto nutno s poohlédnout po některé z kontaktních metod čištění.

Vlastní postup čištění je pak velmi prostý. Jen mějte na paměti, že při použití stlačeného plynu ve spreji může být v přívodní trubičce usazen prach, popř. jiné nečistoty. Proto neopomeňte po jejím nasazení na sprej před vlastním čištěním krátce stisknout ventil a „odfouknout“ trošku plynu mimo, aby došlo k jejímu pročištění. Pak již vcelku snadno a bez větších problémů stačí viditelné nečistoty-prach systematicky z optických povrchů sfouknout.

Podobnou funkci jako stlačený vzduch odvede při troše opatrnosti i tzv. optická utěrka. Optická utěrka je utěrka vyrobená ze speciálních jemných materiálů, které jsou dostatečně jemné, aby nepoškodily citlivé antireflexní vrstvy či optické plochy refrakčních členů. Pomocí ní tak lze jemnými rovnými tahy odstranit nečistotu z optické plochy v případech, kdy nemáme po ruce např. právě stlačený vzduch.

 

Druhou relativně bezpečnou metodou čištění refrakčních optických členů (tedy čoček, popř. i hranolů) je suché čištění s využitím speciálních nástrojů, mnozí jistě vědí, že se jedná o tzv. lenspen. Lenspen je velmi nástroj velmi podobný peru. Z jedné strany je zpravidla ukryt jemný štěteček na odstraňování hrubých nečistot, z druhé strany je tvarovaný čistící nástavec z jemného materiálu. Na ní je nanesen speciální přípravek (zpravidla se jedná o směs oxidů hořčíků a modifikace grafitového prášku). Touto stranou lze z optických ploch snadno odstranit ulpěná prachová zrnka či např. otisky prstů. V krytce, která zakrývá tento čistící nástavec, je ukryta houbička se zásobou grafitového prášku. Pokud tedy lenspen přestane řádně čistit, zpravidla postačuje po uzavření krytky s ním jemně poklepat.

Použití lenspenu k čištění refrakčních členů (čoček) je relativně bezpečné. Nicméně je doporučeno se k němu odhodlat až jako 2. krok po předchozím odstranění hrubých nečistot,např. odfouknutím stlačeným vzduchem/plynem, popř. alespoň odstraněných pomocí jemného štětečku na druhém konci lenspenu. Vlastní čištění probíhá (jak ostatně ještě bude v tomto seriálu několikrát zdůrazněno) krátkými rovnými tahy od středu čočky k okraji. Tahy veďte lehce bez výraznějšího přitlačování lenspenu. Vyvarujte se rovněž krouživých pohybů. V čistícím nástavci uvízlé malé zrnko prachu pak při nich snadno napáchá viditelnou škodu na cenných antireflexních vrstvách. Pro objektivy dalekohledů (ale např. i okuláry) je lenspen skutečným dobrodiním. Pomocí něj lze snadno vyčistit i relativně houževnaté nečistoty a zejména pak jinak těžko poměrně odstranitelné otisky prstů.

K malému zázraku jménem „Lenspen“ je nicméně nutno dodat malé upozornění: Lenspen není vhodný pro čištění zrcadel, popř. jiných reflexních (odrazných) optických členů. Pokus použít jej k vyčištění zrcadla nemusí skončit právě nejlépe.

 

Mokré myti je dalším možným způsobem čištění optiky. Jde o velmi účinnou metodu čištění, která je (v závislosti na zvolené čistící kapalině) schopna odstranit prakticky všechny nečistoty z povrchu optického členu. Nicméně riziko poškození je zde výrazně vyšší než u předchozích a proto k němu sáhneme zpravidla pouze v případech, kdy předchozí pokusy vyčistit objektiv méně agresivními metodami selhaly.

V zásadě můžeme rozlišit 2 základní metody čištění: totální, kdy je čištěný člen zcela ponořen do čistící lázně a je čištěn buď mechanicky nebo ultrazvukem a lokální, kdy je čistící kapalina nanášena pouze na jednotlivé optické plochy. Protože pro většinu běžných astronomů amatéru je nemyslitelné rozebírání čočkového objektivu na jednotlivé členy a zejména pak jeho zpětná montáž s následnou justáží malou noční můrou, v praxi se totální čištění využívá pouze vynímečně ve zvláště odůvodněných případech a zejména zkušenými astronomy/optiky. Pro většinu běžných uživatelů je plně postačující lokální mokré mytí optických ploch.

Pro čištění existuje velká řada čistících kapalin, které se liší zejména svým složením. Asi nejjednodušší je vodní směs destilované vody, líhu a pro hrubou očistu popř. i čistících saponátů. Zejména pro závěrečné čištění je nutné, aby použité suroviny byly opravdu čisté. Určitě např. nepostačuje destilovaná voda od benzinové stanice (nejedná se totiž o destilovanou ale pouze demineralizovanou vodu), stejně jako není vhodné použít denaturovaný líh z drogerie. Pro obě suroviny je lépe se vypravit do lékárny a před vlastním použitím se přesvědčit, že po zaschnutí opravdu nezanechávají žádné stopy.

Vodní směs je zpravidla účinná na odstranění přischlých nečistot (prachu či pylu), ale odstranění např. map od znečištěného kondenzátu je poněkud zdlouhavé. Pro ně je vhodnější některý z roztoků založený např. na izopropylu (izopropanolu), či obdobné látce. Určitou výhodou je zde skutečnost že je možné koupit tyto látky v dostatečné čistotě již připravené. Výhodou rovněž je, pokud je roztok ve spreji. To značně usnadňuje její aplikaci. Mimo uvedené čistící kapaliny lze samozřejmě koupit i hotové přípravky, které jsou velmi často vyvinuty přímo výrobci optiky.

Podrobný postup čištění je zpravidla uveden u každého čistícího přípravku. Nicméně tento postup je prakticky stejný pro téměř všechny čistící směsi. Nejprve si připravíme čistící smotky. Buď můžeme použít speciální čistící tyčinky (plastová tyčka zakončená smotkem buničiny), popř. si jej můžeme snadno vyrobit ze špejle a obvazové vaty (buničiny) či na proužky nastříhané optické utěrky. Pomocí tohoto smotku naneseme na optickou plochu čistící kapalinu, necháme určitou dobu působit (v délce působení je asi největší rozdíl mezi jednotlivými kapalinami) a následně jemně setřeme přebytečnou čistící kapalinu optickou utěrkou.

 

3. Metodický postup čištění čočkových objektivů

Obecný postup čištění uvedený výše je zpravidla jednoduchou a přitom relativně bezpečnou cestou, která vede k úspěchu. Celý postup čištění čočkového objektivu tedy můžeme shrnout do 3 základních kroků.

  1. Hrubé čištění

pomocí stlačeného vzduchu, optické utěrky nebo alespoň jemného štětečku odstraňte mechanické nečistoty z povrchu objektivu. Nepoužívejte přitom žádnou sílu. Cílem je opravdu pouze odstranit neulpěné nečistoty. Postupujte systematicky od středu čočky k jejímu okraji. Pokud používáte optickou utěrku či štětec, neopomeňte ji průběžně měnit (resp. štěteček vyklepat).

  1. Suché čištění

je ideální v případě, že optické plochy jsou jen slabě znečištěné, popř. pokud potřebujete rychle odstranit např. otisk prstu. Při použití lenspenu a dodržení všech zde uvedených zásad je riziko poškození optické plochy opravdu minimální. Je proto dobré, mít vždy nějaký lesnpen přibalený např. v kufříku s okuláry. Mějte pouze na paměti, že i lenspenu se postupně opotřebovává (zpravidla dojde „zásoba“ grafitu na houbičce uvnitř krytky lenspenu; lenspenu „vyschne“), takže po určité době je nutné jej nahradit za nový. Pokud nebyl objektiv silně znečištěn není po vyčištění lenspenem velmi často další čištění nutné a přístroj lze považovat za vyčištěný. Mokré čištění se tedy zpravidla neprovádí.

  1. Mokré čištění

k tomuto kroku přistupujeme až jako k poslední možnosti vyčištění objektivu. Obecně je doporučováno čištění čočkových objektivů ve vodorovné poloze (objektiv míří k nebi). Čistící kapalina pak nestéká k jeho okrajům tak rychle. Pokud je váš objektiv větších rozměrů, lze jej samozřejmě čistit i e vertikální poloze. Jen jsou kladeny větší požadavky na pečlivost a zejména pak dávkování čistící kapaliny.

Vlastní čištění probíhá podobně jako při suchém čištění od středu objektivu k jeho okrajům. Jediná výjimka je, pokud je objektiv umístěn vertikálně (tj. míří vodorovně). V tomto případě jej čistíme z vrchu dolů. Postupně nanášejte pomocí čistého smotku malé množství čistící kapaliny na čištěnou optickou plochu. Zde jsou ve výhodě různé čistící spreje, kde je vlastní nanesení přímo na optický povrch je nejen rychlé, ale i rovnoměrné. Po chvilce působení ji čistým suchým smotkem nebo suchým proužkem čisté optické utěrky setřete. U velkých průměrů zásadně používejte rovné tahy směrem od středu k okraji. U menších průměrů můžete použít i spirálový tah, kdy začínáte uprostřed objektivu a postupně se krátkými tahy ve spirále „propracujete“ k okraji. Lze rovněž natřít čistící kapalinou celou optickou plochu a následně jej suchými smotky postupně stírat. Pro každý tah (resp. alespoň pro každý druhý) používejte čistý smotek. Pokud budete používat např. jeden smotek na setření celého objektivu vězte, že z rozpuštěných nečistot se vytvoří na objektivu po zaschnutí nehezká mapa. Více než kde jinde zde platí: práce kvapná … .

Objektiv se nesnažte suchým smotkem setřít zcela do sucha. Hlavním cílem v tomto kroku je pomocí smotku dostat co nejvíce nečistot z povrchu objektivu pryč. Celý postup navlhčení objektivu a následného setření několikrát zopakujte (alespoň 2-3x). na závěr naneste na objektiv pomocí smotku místo čistícího roztoku destilovanou vodu (může v ní být i trocha čistého lékárenského líhu; zpravidla postačuje poměr 1 díl čistého líhu z lékárny na 2-3 díly destilované vody). Tento poslední „nátěr“ není třeba stírat. Pokud byla vaše práce pečlivá, vyschne aniž by zanechal jakékoliv stopy.

Pokud ani tento pokus vyčistit objektiv nedopadl nejlépe, popř. pokud zjistíte větší nečistoty uzavřené uvnitř mezi jednotlivými čočkami objektivu lze jen doporučit, aby jste se obrátili na specialistu, popř. alespoň více znalé, kteří mají s čištěním optiky (ale např. i se zpětnou montáží jednotlivých čoček objektivu) větší zkušenosti.

 

4. Závěrem

Čištění čočkového objektivu je relativně jednoduché a při troše pečlivé práce lze snadno vyčistit i poměrně znečistěný objektiv. Díky dnes již poměrně odolným antireflexním vrstvám používaným na objektivech jsou i relativně odolné proti poškození během čištění. Přesto je dobré při čištěný dodržet několik zásad.

 

  1. Na vlastní čištění si vyhraďte dostatek času. Snaha celý proces urychlit nebo uspěchat zbytečně zvyšuje riziko poškození objektivu.

  2. Pokud nejste opravdu věci znalí nevyjímejte objektiv z jeho objímky a pokud to není opravdu nutné ani z jeho tubusu. Nejvíce znečištěná je zpravidla vnější plocha objektivu. Poslední plocha (uvnitř tubusu směrem k okuláru) je chráněna tubusem a k jejímu znečištění dochází jen zřídka zpravidla při špatném skladování. Vnitřní plochy objektivu jsou uzavřeny v objímce, proto je není u správně vyrobené objímky nutno čistit prakticky po celou životnost objektivu.

  3. Před prvním použitím si ověřte, že používané suroviny (čistící kapaliny, spreje, …) jsou dostatečně čisté a nezanechávají na skle žádné stopy. Postačuje nanést malé množství kapalinu na čisté sklíčko a nechat zaschnout. Pokud kapalina vyschne bez zanechání jakýchkoliv stop, můžete ji bez obav použít i na čištění objektivu.

  4. Během nezapomínejte pravidelně měnit čistící prostředky (čistící tyčku či smotek, kapalinu, ale např. i optickou utěrku) za čisté.

  5. Při mokrém čištění nanášejte čistící kapalinu s mírou, aby nedošlo k jejímu proniknutí dovnitř objektivu mezi jednotlivé čočky. Mějte na paměti, že zejména objektivy levnějších přístrojů nejsou utěsněny a proniklá čistící kapalina ve které jsou rozpuštěny nečistoty dokáže znečistit původně čisté plochy a v tomto prostoru velmi špatně vysychá.

  6. Nepoužívejte během čištění sílu. To, že pokud na čistící tyčku (smotek) přitlačíte, tak to zpravidla rychlosti ani kvalitě čištění nepřidá. Naopak roste pravděpodobnost, že se vám podaří optické plochy poškodit.

  7. Na závěr pravidlo snad ze všech nejdůležitější: pokud máte potřebu čistit objektiv příliš často, zjevně bude někde chyba během používání, popř. i ve způsobu jeho skladování. Ani při pravidelném používání čočkového dalekohledu za běžných podmínek by neměla vzniknout potřeba čistit jej častěji, než max. 1x za rok, zpravidla však i mnohem méně.

 

Pokud se k čištění optiky právě chystáte, můžete v tomto článku nalézt inspiraci. V příštím pokračování tohoto seriálu se podíváme na čištění zrcadlových objektivů. Podobně jako v tomto dílu si poukážeme na některá úskalí, se kterými se můžete setkat.



Obr. 1: Nádobka se stlačeným plynem pro čištění optiky.

Na nádobce hledejte poznámku, že plyn je vhodný k čištění optiky (a zpravidla i CCD snímačů fotoaparátů). Určitým vodítkem může být i to, že je nehořlavý.

 


Obr. 2: Základní souprava pro čištění optiky

Lenspen, optická utěrka a popř. i jemný štětec by měl být nedílným vybavením každého astronoma

 


Obr. 3: Základní souprava pro mokré čištění

Čistící kapalinu je doporučeno koupit ve specializovaných prodejnách optiky či astronomické techniky. Ušetříte si spoustu starostí s její čistotou. Pokud nemáte čistící tyčinky snadno si je můžete vyrobit ze špejle nebo plastové tyčinky a čisté obvazové vaty.