Aktuality
→ Úhradu členských příspěvků, aktuálně 700 Kč, prosím provádějte na nový účet POSEC zřízený ČAS č. 2500452459 / 2010
Teorie
- Podrobnosti
- Napsal Zdenek Rehor
- Nadřazená kategorie: Teorie
- Kategorie: Základy optiky
- Zobrazení: 6638
Potřeba testovat kvalitu optických přístrojů je stejně stará jako optické přístroje sami. Z počátečních přístupů typu pokus-omyl postupně přinesl pokrok v polovině 18. století R. Smith a zejména pak Herchel se svým testování zonálních vad prostřednictvím masek. Skutečnou revoluci pak přinesl až v polovině 19. století L. Foucault se svým stejnojmenným testem. I přes nesporné výhody Foucaultova testu však stále chyběla metoda, která by umožňovala určit kvalitu optického systému rychle byť jen orientačně. V roce 1922 byl Vasco Ronchim publikován postup testování optických zrcadel velkých průměrů pomocí mřížek. Mnohem později byl tento test nazván po svém autorovi – Ronchiho test. Od svého prvního publikování doznal tento test mnoha variací a díky své jednoduchosti se stal zejména mezi astronomy amatéry velmi populární.
- Podrobnosti
- Napsal Zdenek Rehor
- Nadřazená kategorie: Teorie
- Kategorie: Základy optiky
- Zobrazení: 7673
V předešlých dílech jsme si uvedli některé nejčastější postupy využívané mezi astronomy amatéry k hodnocení kvality optických přístrojů. Uživatele zpravidla ale příliš nezajímá vlastní kvalita využívaného přístroje, ale spíše kvalita výsledného obrazu. V dnešním, posledním, díle tohoto miniseriálu se zaměříme na komplexní hodnocení kvality soustavy a její vliv na výslednou jakost zobrazení. Řeč bude o přenosové funkci optické soustavy.
- Podrobnosti
- Napsal Zdenek Rehor
- Nadřazená kategorie: Teorie
- Kategorie: Optické přístroje
- Zobrazení: 6933
V předchozí části článku jsme se zaměřili na čočkové dalekohledy. Dnes se v krátkosti podíváme na zrcadlové a kombinované (katadioptrické) konstrukce.
- Podrobnosti
- Napsal Zdenek Rehor
- Nadřazená kategorie: Teorie
- Kategorie: Optické přístroje
- Zobrazení: 5361
Dalekohled je i dnes snad nejpoužívanějším přístrojem (nejen) astronoma, bez něhož si mnozí dokáží přestavit náplň své práce jen stěží. V průběhu doby vznikla celá řada konstrukcí a ještě více jejich modifikací. Každá z nich pak má zpravidla celou řadu specifických vlastností, kterými se více či méně odlišuje od těch ostatních. Snad ještě více než konstrukcí je pověr a mýtů, které jsou s nimi spojeny. Cílem tohoto článku je proto ukázat přehled alespoň těch základních konstrukcí s jejich osobitými vlastnostmi a alespoň dílčím způsobem zmenšit počet předsudků či naopak nekritických pohledů k té či oné konstrukci.
Strana 5 z 6
