V této recenzi se podíváme na velmi zajímavý dalekohled koncepce Maksutov-Cassegrain, který nabízí rychle se rozvíjející firma iOptron ( viz. obr. - 1 ). Skutečný původ optiky je ale u čínské firmy BOSMA, která už dlouhá léta produkuje osvědčené Maksutov-Cassegrainy i většího rozměru - 200/2400.  Zdařilý design tohoto 150mm teleskopu je proveden v bílé barvě a oproti běžným zvyklostem je součástí tubusu i rosnice. Je upevněna frikčně pomocí jednoduchého bajonetu a je provedena plnohodnotně, tedy z plechu.

 

 Obr. 1 - Celkový pohled na Maksutov-Cassegraina 150mm od firmy iOptron

 

 CELKOVÉ MECHANICKÉ PROVEDENÍ A JEHO POROVNÁNÍ S SW  MAK.-CASS. 150 :

Největší odlišností od levných Maksutovů je to, že optický systém iOptrona má o jeden člen navíc - sekundární zrcátko je zhotoveno samostatně a je upevněno na vnitřní straně menisku - tzv. systém Rutten-Maksutov. Jednoduchá koncepce Maksutova SW má pouze napařený střed menisku - takto vytvořený sekundár má tedy, na rozdíl od systému Rutten-Maksutov, shodný radius s meniskem. Tříčlenný optický systém umožňuje lepší korekci vad v širším poli a používá ho většina renomovaných výrobců špičkových Maksutov-Cassegrainů, např. ruský Intes. U levné dvoučlenné koncepce se kvalita kresby v poli nejvíce blíží koncepci složitější u výsledné světelnosti až 1:15 ( např. SW Maksutov-Cassegrain 180/2700 ).

 

 Obr. 2 - Pohled na menisek a sekundární zrcátko iOptron Maksutova 

 

   Další detailem, kterým se dalekohled odlišuje od běžných Maksutovů, je nápadně velké kolečko ostření. Jedná se o plnohodnotné dvourychlostní ostření, tedy s převodovkou, jak jej známe z lepších výtahů. Detail tohoto prvku je na obr.3 :

 

Obr. 3 - Pohled na zadní část Maksutova iOptron 

 

Rozdílnost mezi oběma koncepcemi Maksutov-Cassegrainů je patrná i z rozdílu celkové délky tubusů. Rutten-Maksutov je díky nižší světelnosti primárního zrcadla celkově delší. Jeho tubus je trochu subtilnější, zato z téměř 2x silnějšího plechu, což spolu s rosnicí ( stejného provedení jako tubus ) přispívá k vyšší hmotnosti rovné 7 kg ( SW Mak váží cca 5,5 kg ). Při zkoumání dodaného hledáčku iOptron, který je koncepčně téměř shodný s klasickým provedením u Sky-Watcheru, jsem zjistil, že jeho úchyt na tubusu je nestandardního rozměru. A co se týká dalšího praktického dodaného příslušenství, tak v balení iOptron není žádné zrcátko, natož okulár, jako je tomu u SW ( 2" zrcátko + 2" okulár 28 mm ).

 

Obr. 4 - Porovnání délky obou Maksutovů ( bez rosnice )

 

Obr. 5 - Pohled zpředu - porovnání velikosti centrálního zástinu 

 

Při pohledu na oba tubusy zpředu si samozřejmě hned všimneme, že dalekohledy mají různou velikost centrálního zastínění. Delší ohnisko primárního zrcadla iOptron Maksutova si, při stejné výsledné ohniskové vzdálenosti, zákonitě vynutí větší průměr sekundárního zrcátka - a tak je hodnota centrálního zástinu poměrně velká a činí 39%. Zrovna malá není tato hodnota ani u druhého dalekohledu - 35%. Obě tyto hodnoty jsem změřil - jejich velikost neurčuje průměr sekundáru, ale průměr krátké kónické stínící trubky, která je přilepena k obvodu sekundáru ( u SW k menisku ), a kterou je vidět i na obr. 5 výše. Tento prvek uvnitř tubusu, stejně jako principiálně stejný u otvoru v primáru, je důležitý pro odstínění bočních paprsků, aby nepronikaly přímo do okuláru otvorem v hlavním zrcadle, a tím enormně snižovaly kontrast. Navíc, čím větší pole chceme vykreslit, tím větší průměry stínících trubek vychází, stejně tak otvoru v primáru, a tím pak roste i velikost centrálního zástinu. Zmiňuji to i proto, že takto je konstruován i Maks.-Cass. iOptron - jeho vykreslené pole bez vinětace, je daleko větší, než u jeho rivala v testu. Že tomu tak je, napoví hned i první pohled na zadní část obou dalekohledů, viz. obr. 6

 

Obr. 6 - Provedení zadní částí dalekohledů a porovnání světlosti na výstupu 

! POZNÁMKA - na fotografii výše jsem omylem prohodil obě redukce na 2" ( tedy ta s mosazným perem patří iOptronu )

 

Z fotografie výše je zřejmé, že světlost na výstupu je podstatně větší u Cassegraina iOptron - otvor u závitu na výstupu má průměr úctyhodných 50 mm. Uvnitř trubky, která prochází otvorem v hlavním zrcadle, je několikačlenný clonový systém ( je vidět i na obrázku výše ) - první clona odzadu má průměr 42 mm. Naproti tomu otvor v rovině výstupního upínacího závitu u Maksutova SW má průměr jen 30 mm a na obr. 6 je vidět i jediná clona uvnitř - má průměr 26 mm. V praxi je rozdíl hodně znát - zatímco SW dovolí použít max. např. okulár TV Panoptik 27 mm s únosnou vinětací ( rozuměj - se ztmavením na kraji pole, které je ale jinak uvnitř clony vykreslené celé ), tak iOptron vám umožní nasadit nejen TV Panoptika 35 mm, ale dokonce i 72° Vixena LWV 42 mm. Trochu nouzově jde použít i 2" TV Plössl 55 mm, když se spokojíme s ořezaným polem na velikost cca 40°. Z obr. 6 je také patrné dodávané příslušenství pro 2" výstup. U dalekohledu iOptron je přiložená redukce daleko uživatelsky přívětivější - na výstupu dalekohledu je unifikovaný velký SC závit, na který se pak šroubuje na obr. viditelná redukce na 2", uvnitř opatřená mosazným perem. Výrobce navíc přibalil krátkou redukci z velkého na malý SC závit a také redukci z 2" barelu na závit T2. Na výstupu z Maksutova SW je jakýsi nečekaně velký čínský závit ( býval tam klasický SC závit ) a dodaná redukce na 2" zajišťuje např. velké zrcátko "natvrdo" dvěma šroubky. 

Co se týče provedení ostření, tak v praxi je u Sky-Watcheru podstatně méně komfortní - ten jemnější převod chybí, obzvlášť proto, že katadioptry SW mívají zpravidla větší vůli posuvu hlavního zrcadla. Testovaný exemplář toto plně potvrdil. Vyhnout se tomu lze tím, že na výstupu 90° zrcátka použijeme některý z prvků Baader T2 stavebnice, který má jemné ostření. Úplně bez vůle není ani lépe provedené ostření u iOptrona, ale obraz při změně směru posuvu primáru méně poskakuje. Navíc se tento nedostatek projevoval prakticky jen při terestrickém pozorování. Při větším náklonu se totiž vůle vymezila.

 

POROVNÁNÍ OPTICKÉHO VÝKONU OBOU MAKSUTOV-CASSEGRAINŮ :

 

Srovnání optických kvalit obou rivalů začneme tradičně prohlédnutím Ronchi-testů. Seeing nebyl tentokrát tak klidný a byl problém zachytit nerozvlněné proužky. Je to poznat hlavně na ronchigramu iOptron Maka, jehož proužky sice jsou, oproti SW MAKu, který se velmi blížil ideálu, mírně zprohýbané, ale rozdíl je velmi malý, tedy ne tak velký, jak by se zdálo z fotografie. Dalekohled iOptron vykazoval těsně u ohniska mírné překorigování. Ale celkově lze říci, že oba dalekohledy jsou na sférickou vadu velmi dobře korigované, přičemž Maksutov od SW se blíží ideálu. Toto se potvrdilo i u testu na zobrazení difrakčních obrazů hvězdy v okuláru s velkým zvětšením.

 

Obr. 7 - Ronchigramy porovnávaných Cassegrainů 

 

 

Ohybové kroužky Maksutova SW byly v podstatě ideální, při přeostřování kolem ohniska se chovaly na obou stranách symetricky a byly stále ideálně kruhové, což nasvědčuje tomu, že optický systém je zcela prost astigmatismu a je ideálně zkolimován. Zkrátka radost pohledět ! Dokonale kruhový obraz hvězdy podával i Maksutov od iOptrona, jen při tom přeostřování bylo vidět, že k dokonalosti malý kousek chybí.

Dalekohledy jsem porovnával především na Saturnu, na mé oblíbené Večerce, a samozřejmě i ve dne na terestrických cílech. Bez milosti se musely popasovat i s olejovým APO tripletem 140 mm a samozřejmě bratrem Maksutovem OMC 200. Začínal jsem, poháněn nedočkavostí, ve dne hned po vybalení z krabic... Využil jsem hned tři výhody - stejnou ohniskovou vzdálenost obou Cassegrainů, dostatečnou zásobu párů okulárů a umístění tubusů na azimutální montáž Giro III Del.

 

 

Začal jsem 24 mm Panoptiky ( zvětšení 75x ) a skončil 5mm Naglery ( 360x ), abych zjistil, že žádný velký rozdíl v kvalitě na první pohled viditelný není ( .. ani jsem ho nečekal.. ). Jen při šikmém protisvětle bylo poznat, že SW Maksutov trpí stále známou bolístkou - lesknoucí se vnitřek trubky vedené otvorem primáru, což přirozeně snižuje kontrast. Tímto neduhem ze všech Maks.-Cass. od SW netrpí akorát 180ka a ti ostatní nepřímo úměrně s průměrem - tzn., čím menší průměr Maksutova, tím větší tento problém. Ale pozor - za tmy je to bez problému, jen u těch nejmenších průměrů může toto trochu zlobit u Měsíce. Oba Cassegrainy ukazovaly na vynikající kvalitu menisků ( zbytkovou barevnou vadu jsem začal vnímat až u zvětšení 720x - v Nagleru 2,5 mm ) a poskytovaly velmi ostrý obraz - ono zvětšení 360x jim nečinilo žádný problém. Právě při přeostřování kolem optima při tomto velkém zvětšení bylo vidět, že oba dalekohledy jsou nadprůměrně kvalitní. Po vyzkoušení velikosti vykresleného pole aplikací dlouhoohniskových širokoúhlých okulárů, o kterém už jsem pojednal výše, jsem začal testování fotografické. Počasí mi přálo, protože se zatáhlo a seeing v přízemních vrstvách se rychle uklidnil. Nejprve jsem nafotil osvědčené cíle pro ostrost kolem středu pole a poté jiné cíle pro odhalení kresebnosti v celém poli snímače APS-C. Zde se ukázala výhoda koncepce Rutten-Maksutov, neboť iOptron vykreslí kruh >30 mm naprosto perfektně, rozuměj - ve stejné kvalitě v rohu jako ve středu. Sky-Watcher dál od osy viditelně zaostává. Na fotografii níže je v přirozeném záběru pohled z lodžie na dům naproti - uprostřed dole na druhém balkonu odspodu jsou kolíčky na prádelních šňůrách a před nimi je síťka proti holubům, na kterou je ostřeno. Následné snímky jsou samozřejmě bez úprav.

 

 

Kresba v poli SW Maksutov-Cassegraina 150/1800 ( plné rozlišení otevřením na nové kartě )

 

Kresba v poli - iOptron Maksutov-Cassegrain 150/1800 ( plné rozlišení otevřením na nové kartě )

 

 

Pro porovnání - stejná scéna pomocí refraktoru VIXEN ED 81S bez rovnače pole, ale s TV Powermatem 2,5x, tedy výsledné ohnisko cca 1500 mm ( otevřít na nové kartě )

 

Těšil jsem se na večer a doufal, že se zase vyjasní. Stalo se, hned za soumraku jsem oba testované soupeře zaměřil na planetu Saturn. Použil jsem okuláry Edmund Optics 15 mm a Baader ortho 9 mm, tedy zvětšení 120x a 200x . Podmínky nebyly ideální, protože na jihozápadě zůstávala slabá vysoká oblačnost, a dokonale prověřily kvalitu obou Maksutovů. Před tím, jsem se krátce podíval refraktorem CFF s olejovým tripletem o průměru 140 mm. Hned na to jsem ho uklidil, protože na balkoně nějak nebylo místo.. :-) V souboji 150ek se ukázalo, že Sky-Watcher má trochu lepší ostrost na ose, protože Cassiniho dělení bylo vidět jistěji. Tento dalekohled zvítězil o fous i v kontrastu, protože detaily v oblačnosti byly taktéž vidět snadněji. Zákal ve vyšších vrstvách atmosféry, tedy snížení kontrastu, jasně prokázal vliv velikosti centrálního stínění, protože když jsem nainstaloval na velkou montáž většího Maksutova OMC 200, tak rozdíl v kontrastu i v rozlišení byl větší, než jsem čekal. Prostě velikost obstrukce 22% u OMC 200 je přeci jen něco jiného - plošný kontrast detailů v atmosféře byl v podstatě stejný, jako u Apo 140 mm, ve kterém byly oblačné pásy vidět ihned a bez většího úsilí. V obou 150kách to chtělo už kapku soustředění, obzvlášť v Rumaku.

Očekával jsem, že kontrast bude u obou 150 mm Maksutovů stejný, možná i ve prospěch iOptrona. Že prostě větší zástin tohoto dalekohledu se s rezervou vykompenzuje delším ohniskem hlavního zrcadla, jako je to i u Schmidt-Cassegrainů ( Je známo, že SC 9,25" má větší kontrast, než ostatní SCT od Celestronu, protože jako jediný nemá světelnost primáru 1:2, ale 1:2,5 ). Leč nestalo se tak, i když ten rozdíl je opravdu malý, chce to mít oba dalekohledy vedle sebe. S touto zkušeností by bylo zajímavé porovnat iOptron Rutten-Maksutova s designem Ritchey-Chretien, tedy konkrétně s RC 152/1370, i co se kresby v poli týče. Porovnáme-li jej se Schmidt-Cassegrainem 150 mm, tak testovaný "Rumak" má stále lepší ostrost na ose a snese podstatně větší zvětšení při zachování slušné brilance. Ostrost mimo osu je  lepší nesrovnatelně, především u "velkých" okulárů.

 

SHRNUTÍ A ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ :

 

iOPTRON MAKSUTOV-CASSEGRAIN 150/1800

Plusy :

- velmi dobrá ostrost nejen na ose, ale v celém poli > 30 mm

- dobrý až velmi dobrý kontrast

- možnost použít 2" širokoúhlé okuláry s delším ohniskem

- velké vykreslené pole bez vinětace

- komfortní ostření

- velmi dobré a robustní mechanické provedení, včetně příslušenství

- kvalitní rosnice v základní výbavě

 

Mínusy :

- velké centrální stínění snižující především kontrast

- větší hmotnost

-  nestandardní rozměr úchytu hledáčku

- v dodávce není pravoúhlé zrcátko

 

Velmi univerzální katadioptrický dalekohled podávající stále velmi dobrý výkon na tělesech sluneční soustavy, ale i na objektech DSO v širokém, velmi dobře korigovaném, poli. Jde v podstatě o "rich-field" fotografický přístroj, který velmi kvalitně vykreslí pole větší 30 mm

 

SKY-WATCHER MAKSUTOV-CASSEGRAIN 150/1800

Plusy :

- velmi dobrá až výborná ostrost na ose

- velmi dobrý kontrast

- kompaktní provedení

- kromě 2" zrcátka je v balení i 2" okulár 28 mm 

 

Mínusy :

- pouze dobrá ostrost na kraji pole o průměru 30 mm ( z pohledu fotografického )

- větší centrální stínění způsobující mírné snížení kontrastu

- méně komfortní ostření, navíc s větší vůlí

- omezené použití "větších" okulárů, díky menšímu vykreslenému poli

- pouze průměrné provedení dodaného příslušenství, především redukce na 2"

 

Velmi dobrý dalekohled kompaktních rozměrů vhodný především k pozorování těles sluneční soustavy a jejich fotografování na ose. Neurazí ani jako cestovní přístroj, ke kterému lze dokoupit originální kufřík.