Druhá část pojednání o stabilizovaných pozorovacích dalekohledech je věnována spektivům zalomeným. Bude stručná, protože v této kategorii je zatím pouze jeden zástupce, kterého vidíte na úvodním obrázku, a navíc má hodně společného s jeho přímohledným sourozencem ST Balance, kterého jsem recenzoval v 1. části... Použitá koncepce je tak nějak očekávaná a i z následujících snímků je patrné, že konstruktérům se povedlo stabilizační jednotku zabudovat do útrob spektivu velice efektivně a elegantně... 

O to víc potom zamrzí fakt, že některé detaily jsou odbyté - minule jsem hořekoval nad neexistencí brašny, dnes si postěžuji na absenci rosnice/sluneční clony. AT i ST Balance mají aspoň filtrový závit ( M72x0,75 ), takže si adekvátní sluneční clonu s tímto upínacím průměrem můžete dokoupit. Logicky v provedení určeném pro teleobjektivy. Funkční to bude, ale současně i diskomfortní  - dalekohled se vám prodlouží anebo budete muset clonu pořád sundavat a někde ji skladovat...

Na obrázku níže si můžete nastudovat klíčové rozměry a parametry - pro posouzení obou variant, tedy AT i ST, vkládám i ekvivalentní obrázek obsažený v 1. části recenze. 

Porovnávání obou variant usnadňuje fakt, že oba spektivy mají stejný zoomový okulár. Stejně tak objektivy v obou dalekohledech disponují de facto stejnou světelností. Logicky pak i v praxi se oba spektivy chovají obdobně. Je ale znát, že 1,3x větší zvětšení v zalomeném spektivu, už viditelně snižuje účinnost stabilizace... Situaci v tomto navíc ztěžuje odlišné držení obou variant spektivů, a z toho vyplývající rozhodování, pro jaký účel budeme jednu nebo druhou variantu preferovat... 

Přímohledný spektiv jednoznačně vybízí k upřednostnění využívat výhodu stabilizace při pozorování držením v rukách a opíráním o nadočnicový oblouk. Naopak - fotografování mobilem přes něj je značně diskomfortní a donutí vás používat plnohodnotný monopod, abyste mohli mít dalekohled s mobilem ve výšce očí. Jednou rukou pak přidržujete spektiv a současně zaostřujete, druhou obsloužíte smartphone. Zalomený spektiv je na tom s pozorováním z ruky o něco hůř, za to digiscoping budete provozovat zase snadněji... Přesto i zde doporučuji využívat oporu monopodu, a to jak při pozorování, tak u fotografování. A to i z důvodu toho, že u výkonnější zalomené verze ta velká zvětšení dávají už stabilizaci docela zabrat...

V prvním díle recenze jsem se věnoval ponejvíc tomu, jak stabilizovaný spektiv ukazuje, takže logicky nadešel čas, podívat se, jaké jsou výstupy fotografické. K testu kresby jsem použil vám už známé cíle a pro maximální představu využil pro porovnání výsledného přiblížení i fotografii z Viva X300 Ultra, pořízenou teleextenderem 400mm, viz. níže. Následují snímky pořízené digiscopingem spektivem AT Balance a mobilem Vivo X100 Pro, nastaveným na ohnisko 48 mm ( zoom 2x ze základního objektivu ). První fotografie odpovídá ohniskové vzdálenosti 1 m a je zcela bez úprav. Nastavené zvětšení na zoom-okuláru bylo něco málo přes 20x. Následující snímek vznikl po pootočení zoomu okuláru "na doraz" a odpovídá ohniskové vzdálenosti 2 m ( v měřítku full-frame ). Další fotka je totožná s předchozí a je mírně doostřená, aby výsledný snímek vypadal dostatečně ostrý při publikovaném rozlišení 50%, na které si můžete fotografie za Swarovského zvětšit.

Dáte mi za pravdu, že snímky jsou velmi dobře použitelné, v tom 2m ohnisku si všimněte míru poduškového zkreslení. Nějaké nedostatky na fotkách samozřejmě najdete, vesměs jde o zbytky barevné vady. Obraz při velkém zvětšení je celkově takový měkkčí, ale jak vidíte, potenciál na doostření tam je... Na digiscoping jsem použil firemní držák mobilu VPA-2 s úchytem odpovídající zoom okulárům používaným u Swarovski spektivů. Toto originální příslušenství sice něco stojí, odměnou je ale pohodlná a přesná práce s ním... 

Přikládám i dvě momentky, které jsou foceny stejnou sestavou, a to čistě z ruky... 50% velikost snímků je k dispozici.

Zbývá ještě doplnit, že zalomený spektiv používá logicky stejnou dobíjecí baterii, jen je umístěná v jiném místě. Při prvním pokusu se k baterii dostat, budete překonávat obavu, abyste při odklápění to víčko nechtěně neodlomili...

 Místo obligátního závěru, přidám ještě několik postřehů a úvah, které vám pomohou ke správnému výběru a co nejlepšímu využívání potenciálu obou Swarovski stabilizovaných pozorovacích dalekohledů...

Vidíte, že s kresbou optiky jako takové, problém mít nebudete... Tu opravdu řešit nemusíte, ani na okraji zorného pole při fotografování, protože bezprostřední okraje úplně u clony málokterý mobil zachytí uspokojivě - teď mám na mysli velmi pravděpodobnou vinětaci, vyplývající z prosté geometrie, protože velmi často nedostanete objektiv dostatečně blízko k oční čočce okuláru... Některé snímky ohraničené kruhovou clonou okuláru jsou někdy velice působivé, ale v naprosté většině bude uživatel aplikovat běžný obdélníkový výřez. Tento a další důvody nám tedy velí, abychom při fotografování digiscopingem objektiv mobilu mírně zazoomovali, nebo se dokonce nebáli ve smartphonu použít teleobjektiv... Ve většině fotografických pokusů časem zjistíte, že efektivnější je fotit při nastaveném menším zvětšení dalekohledu a pro další zvětšení využít teleobjektiv v mobilu. Platí to samozřejmě při dostatku světla. 

Pokud budete za recenzovanými spektivy fotografovat ze stativu, je třeba stabilizaci vypnout. Jinak hranol v gimbalu neustále "plave", čímž vám pak plave i obraz na dispeji mobilu ( i když se ničeho nedotýkáte ). Rychle pak zjistíte, že vlastně nevíte, kde je střed záběru, neboli kam přesně máte dalekohled namířený . 

Doporučuji dokoupit náhradní baterii, protože vydrží v provozu jen několik hodin...

Pokud vás seznámení s touto krásnou technikou zaujalo natolik, že uvažujete o její koupi, je konečné rozhodnutí, do které varianty investovat, samozřejmě jen a jen na vás ... Přímohledný ST Balance je praktičtější na pozorování z ruky, především při menších zvětšeních, které uplatníte i při eliminaci přízemního seeingu nebo vlivem omezení menší sběrnou plochou 50mm objektivu. AT Balance s potenciálem 65mm objektivu, je v tomto univerzálnější a při zatažené obloze bývá lepší seeing, takže si můžete dopřát i větší zvětšení - to platí samozřejmě i při fotografování. Potřeba použít nějakou podpěru pro lepší stabilitu při maximálních zvětšeních, bude samozřejmě častější u zalomené varianty. Ony oba ty probírané spektivy zrovna nejlehčí nejsou... Nosit s sebou lehký a skladný monopod je ještě velice přijatelné, dá se využít i jeho zkombinování s trekovou holí... Ale tahat s sebou stativ je už za hranou - pak nepotřebujete takto drahý stabilizovaný spektiv. Ke stativu si pak raději pořiďte za stejné peníze lepší a výkonnější fluoritovou Kowu s větším objektivem.

Na úplný závěr vám nabídnu ještě jeden jiný pohled, který jsem už nakousl v recenzi stabilizovaného triedru APC 22x50. Při jeho testování na Měsíci jsem se ubezpečil v síle a přínosu binokulárního vidění - v rozlišení detailů a v celkovém dojmu z poskytnutého obrazu bych jednoznačně dal přednost tomuto binokuláru, před AT Balance s nastaveným zvětšením na hodnotu 30x . Porovnáváno v holých rukách...