Minulý rok se objevil v nabídce prodejců Askar 203 mm/F7. Protože na trhu moc takových APO dalekohledů není a jsou velmi drahé, tak mě zajímalo, jak si povede tento dalekohled v testech. Byl jsem připraven na delší temperaci a proto byl dalekohled uložen sice v rozumné teplotě kolem 10°C a venku bylo kolem 2°C. Bylo vidět, jak se postupně uklidňuje obraz a pro jistotu byl dalekohled temperován asi 5 hodin.

Mechanické provedení dalekohledu je výborné. Trošku mám výhradu k věnci, kterým se aretuje vysouvání tubusu výtahu z tubusu dalekohledu, ten svírací mechanismus se musí silně dotahovat, aby se tubus dále nevysouval, možná by stačilo mírně namazat závit. Ten výsuv je výborná věc pro pozorování binohlavou i focení, kde je dostatečný backfocus pro veškeré případné příslušenství kamery. Zároveň je konec výtahu otočný a mechanismus otáčení pracuje na jedničku. Navíc lze fotit i přírodu a dalekohled bez problému zaostří na 20 metrů. Pravda, je to trochu větší fotografický objektiv :) Fokuser je 3,5" s výsuvem 10 cm a ostření funguje bezvadně a díky redukčnímu převodu 1:10 lze zaostřit dokonale.

Kruhy na dalekohledu jsou skvěle udělané s dostatečnou pevností a umožňují připojení např. guideru nebo hledáčku.

Pozorování:

Byl mírný opar, tedy při testování jsem neočekával plný kontrast. Na Jupiteru byly vidět, při zklidnění seeingu, podrobnosti ve dvou hlavních světle hnědých pásech a oranžová GRS - uneslo to i zvětšení 470x s okulárem TV zoom 3mm. Při 284x jsem nevnímal žádnou chromatickou aberaci. I při větším zvětšení je chromatická aberace celkem malá, samozřejmě není nulová, ale to není ani v TEC 140ED. Když už mluvím o aberaci, měl bych správně říci sférochromatická aberace.

Na Měsíci bylo ideální zvětšení 284x, (kvalita/kontrast). Podrobnosti v kráterech a pohoří celkem slušné, jistě, není to kvalita obrazu dalekohledu TEC, ale rozhodně to není špatné, zvláště když si uvědomíme, že TEC 140 dnes stojí stejně jako Askar 203 mm. Při zklidnění seeingu vynikly krásné podrobnosti díky průměru opravdu parádní a chromatická aberace při tomto zvětšení nebyla vidět.

Velmi pěkně byl vidět Mars, severní čepička přímo zářila, v jižní části byla vidět tmavá oblast kolem Terra Sirenum - opět zvětšení 470x. Kolem čepičky tmavý pruh zřetelně viditelný. Je vidět, že si s dalekohledem můžeme na planetách dovolit velké zvětšení, protože máme dostatek světla a slušný průměr určuje i rozlišení detailů.

Ještě dodám, že výrobce určuje tento dalekohled jako fotografický, nikoliv jako pozorovací speciál, ale za mě je dobře použitelný i na pozorování.

Na chvíli zmizel z oblohy opar, takže jsem nasadil binohlavu Zeiss Mark V s okuláry TV 13 mm a násobičem 2,6x, což odpovídá zvětšení 284x. Pohled na Měsíc byl nádherně kontrastní. Výborně vypadal i Mars, kde bylo vidět mnohem více detailů než při pozorování jedním okem – téměř jako na fotografii. Díky dostatku světla bylo možné v binohlavě chvílemi použít dokonce zvětšení 480x. 

Testoval jsem vliv hranolu na obraz dalekohledu, ale při srovnání se zrcátkem se mi oba obrazy jeví jako stejné. Pouze zrcátko mírně rozkolimuje dalekohled. Slunce při zv. 60x vykazovalo kontrastní obraz s granulací a malými skvrnkami, při zvětšení 100x byly vidět pěkné podrobnosti v penumbře a zubaté okraje skvrn. Mimo střed zorného pole už skvrny vykazovaly chromatickou aberaci, ve středu zorného pole prakticky neviditelnou. Testoval jsem použití Chromacorru, nicméně na dalekohled to nemělo pozitivní účinek, spíše zhoršil obraz.

Venuše byla vidět nedaleko Slunce jako úzký srpek bez chromatické aberace, 6° daleko byl i srpek Merkuru.

 

Porovnání Ronchi obrazů před a za ohniskem

Máme nyní k dispozici oba snímky před ohniskem ("IN") a za ohniskem ("OUT"), což nám umožňuje lépe posoudit optické vlastnosti objektivu.

  

1. Kontrola sférické aberace

• Pokud je optika perfektně korigovaná, měly by se čáry v Ronchi testu před a za ohniskem jevit zrcadlově symetrické.
• Porovnáním obou snímků se zdá, že čáry nejsou dokonale symetrické, což naznačuje mírnou sférickou aberaci.
• Zakřivení čar není extrémní, což znamená, že sférická aberace je přítomna, ale není zásadním problémem.

2. Chromatická aberace

• Viditelné barevné lemy (modrá/oranžová) kolem čar naznačují určitou úroveň podélné chromatické aberace.
• To je běžné i u APO tripletů, ale mělo by být minimální.
• Barevné lemy se objevují jak před, tak za ohniskem, což potvrzuje typickou vlastnost chromatické aberace.

3. Astigmatismus

• Pokud by byl astigmatismus přítomen, viděli bychom různou orientaci čar před a za ohniskem (např. zkřížené nebo deformované vzory).
• Z detekce hran nevyplývá, že by byl přítomen astigmatismus, což je dobré znamení.

4. Podkorigace

• Při porovnání před (IN) a za ohniskem (OUT) se zdá, že čáry v testu před ohniskem (IN) se ohýbají dovnitř a v testu za ohniskem (OUT) ven.
• To znamená, že objektiv vykazuje známky podkorigace (undercorrection).

Teplotní vlivy:

• Triplet APO objektivy mohou být citlivé na teplotní změny. Překorigace je běžná při nižších teplotách, kdy se sklo a optické vrstvy smršťují jiným tempem.
• Dalekohled testován v chladném prostředí, mohlo by se to při teplejších podmínkách zlepšit.

Nastavení optiky:

• Mírná změna rozestupů mezi čočkami by mohla korekci optimalizovat, ale to je zásah, který se nikdy neprovádí u továrně uzavřených objektivů.

Typ objektivu:

• Některé "rychlé" refraktory s krátkým ohniskem mohou mít mírnou překorigaci nebo podkorigaci jako vedlejší efekt jejich designu.

Měření Strehl objektivu: 

Strehl byl měřen pomocí programu AOS (vyhodnocení Ronchi testu) ve třech barvách. Měření pomocí Ronchi ukazuje, že nejlepší Strehl ~0.94 je v oblasti mezopickeho vidění, tedy v noci na úrovni 500 nm a tedy vhodné pro pozorování. Níže jsou výsledky pro jednotlivé barvy.

Kolimace objektivu:

Naprosto není co vytknout kolimaci dalekohledu, je ukázková.

 

4. Celkové hodnocení optiky Askar 203 mm

• Kvalita optiky je velmi dobrá, pouze s mírnou sférickou aberací, která je akceptovatelná.
• Chromatická aberace je viditelná, ale v normě pro triplet APO této velikosti.
• Nevidíme významný astigmatismus, což je velmi pozitivní.
• Pokud chcete dosáhnout maximálního výkonu, můžete se podívat na jemnou kolimaci nebo testovat při různých teplotách, protože některé optické vady se mění s teplotou.
• Osobně jsem byl s pozorováním velmi spokojený a pozorování jsem si po dlouhé době opravdu užil.

 

Výsledek: Objektiv je mírně podkorigovaný (undercorrected).

Celkově je optika tohoto dalekohledu na dobré úrovni, vhodná jak pro vizuální pozorování, tak pro astrofotografii.

 

Cenové porovnání současných APO refraktorů:

Myslím, že tabulka nepotřebuje dlouhý komentář a je na uživateli, jakou cestou se rozhodne jít.

 

 

Porovnání s TEC 140ED (triplet 140/F7 s FPL-53) a Takahashi FC-100DL (doublet 100/F9 s CaF2)

U obou dalekohledů jsem na testování použil binohlavu Zeiss Mark V s násobičem 1,7x.

Při pozorování Jupitera nebo Marsu je jednoznačně vidět více podrobností v Askaru díky průměru, který umožňuje použít větší zvětšení. TEC není dokonalé APO a řekl bych že Askar za ním vůbec nezaostává, dokonce bych řekl, že je to z hlediska chromatické aberace velice podobné, což je pro mě velké překvapení. U TEC jsem použil buď 5 mm okuláry TV nebo zoom 5 mm a 6 mm, tedy zvětšení 277x nebo 333x, více seeing ten den nedovolil. Samozřejmě TEC má výhodu dokonale korigované optiky i z hlediska sférické aberace, či astigmatismu a kontrast je vynikající. Níže je snímek Ronchi, který ukazuje mírnou chromatickou aberaci v oblasti modrofialové, což je v souladu s výrobcem udávanými parametry.

TAK měl obraz Jupitera naprosto čistý při zvětšení 255x a unesl i 300x bez jakéhokoli náznaku chromatické aberace, což u TEC nebylo. Obraz byl tmavší díky průměru a podrobnosti byly mírně horší. Každopádně obraz byl ale stabilnější než v TEC. Na Marsu byl pěkný kontrast a albedové útvary z povrchu skvěle vystupovaly. Co bylo ale na první pohled vidět - stabilnější obraz díky F9. Když jsem namířil dalekohled na Procyon, tak kolem hvězdy byl daleko lépe viditelný Airyho kroužek než v TEC nebo Askaru a obraz výrazně klidnější bez barevných efektů. To je důsledek F9, mnou mnohokrát pozorovaný. Jakmile se seeing ještě zhoršil, najednou bylo vidět více podrobností na Jupiteru a Marsu v TAK. Níže je snímek Ronchi, který ukazuje na dokonalou korekci objektivu a minimální chromatickou aberaci.

 

Fotografické testy:

Udělal jsem testovací snímek hvězd kolem mlhoviny Rosetta s bezzrcadlovkou Sony A7sII (FullFrame) a čekal jsem výsledek mnohem horší. Díky plug-in BlurXTerminator v PixInsight se dají dnes geometrické aberace hvězd celkem dobře korigovat, přikládám i upravený testovací snímek V BlurXTerminator.

Přikládám i oříznutý snímek M42, který jsem pořídil bez pointace v ohnisku 1420mm a je focený s A7sII na ISO 2000, expozicí 15 (patnáct) sekund! Ten naznačuje pěkné detaily v mlhovině a klasický snímek s expozicí několika hodin bude skvělý.

 

Vyzkoušel test s Canon 1100D, který má menší velikost pixelu 5,2 um. Pro tento dalekohled je ideální velikost pixelů 8-9 um. Ukázalo se to v malé chromatické aberaci kolem dvou hvězd. Vždy je potřeba vybrat ten správný fotoaparát. Toto je snímek 4x 4 minuty, ISO 1600.

Je potřeba počítat s tím, že dalekohled má váhu cca 24 kg a tedy montáž by měla mít nosnost kolem 50 kg, aby byla zaručena stabilita dalekohledu při pozorování. Musíte vzít v úvahu, že dalekohled je velmi těžký vpředu, což znamená, že okulár bude poměrně nízko nad zemí. Proto by měla být hlava montáže alespoň 1,5 metru nad zemí. 

 

Specifikace dalekohledu:

Objektiv: Vzduchem oddělený tříčlenný apochromát (jeden člen z ED skla, pravděpodobně FK61)
Průměr objektivu: 203 mm
Ohnisková vzdálenost: 1421 mm
Světelnost: f/7
Průměr rosnice: 229 mm
Celková délka: 1141 mm (s rosnicí v zasunutém stavu)
Délka výsuvného tubusu: 150 mm
Závit na okulárovém výtahu: vnitřní závit M84
Adaptér: 2"/1,25"
Uchycení na montáž: Tři objímky a 500 mm dlouhá montážní lišta typu Losmandy
Hmotnost tubusu: 23,5 kg (včetně objímek a montážní lišty)