Francouzská společnost Vaonis působí na trhu od roku 2016 a v té době uvedla na trh chytrý dalekohled Stellina. V roce 2020 v kampani Kickstarter uvedla dalekohled Vespera a v roce 2023 přišla s inovací v podobě většího senzoru IMX585 s názvem Vespera Passengers. Jednalo se o limitovanou edici 222 kusů, které má optiku stejnou s předchozí Vesperou, tedy objektiv 50/200 mm. Vzhledem k tomu, že čip je poměrně velký a velmi vinoval na původní optice, výrobce se rozhodl vyčítat ze senzorů ROI, tedy v šířce o 980 pixelů méně, tedy místo 3840 pixelů jen 2860 pixelů. Tento čip použili s novou optikou ve Vespera II, ale tentokrát vyčítají čip v plném rozlišení. Na trh v těchto dnech přichází i Vespera Pro, která má čtvercový senzor IMX676. Přístroje Vaonis používají Raspberry 4 a zvládají zpracování obrazu poměrně dobře.
Dalekohled je uvnitř stavěný velmi robustně a oproti celo-umělohmotnému Seestaru je to velký rozdíl. Uvnitř je kovová kostra s kovovým šnekovým převodem. Pouze jedno ozubené kolo je plast a to převod mezi motorem a šnekem. V kostře je umístěna i baterie 3250mAh (23Wh). Bohužel, návrháři z neznámého důvodu použili baterii výrazně menší než v původní Vespeře, kde byla baterie 7000 mAh. Výdrž tedy klesla na pouhé 4 hodiny v zimním období počítejte spíše se 3 hodinami provozu. Proto je lepší provozovat dalekohled spolu s připojenou powerbankou 12V/60W. Vespera Pro má výdrž až 11 hodin a baterii 10000 mAh.
Vespera má unikátní tvar, takové spláclé vajíčko. S ramenem lze volně pohybovat rukou, na kterém je třecí spojka a lze tak kdykoli nasadit filtr. Originální filtry jsou Solar, CLS a Dual Band. Dalekohled přes kontakty v těle filtru umí rozpoznat, jaký filtr je umístěn před objektivem pomocí rezistoru mez kontakty. Solar má 4.7 kΩ, CLS 10 kΩ a Dal Band 22 kΩ. To dalekohled využívá k nastavení parametrů pro focení. Např. Při umístění filtru CLS nastaví automaticky 10s expozici a 15 dB zisk. Podle mě to není ideální, neboť senzor IMX 585 dosahuje nejlepší hosty šumu versus dynamický rozsah při zisku 26 dB, tedy v HCG módu. Toto se dá naštěstí nastavit ručně, konkrétně expozice 1-30s a zisk 1-27 dB. Proměřil jsem CLS a Dal Band filtr na spektroskopu, zda dosahují výrobcem definované parametry. Pološířka filtru Dual Band je v obou pásmech 12 nm.
Na svém DB filtru jsem zaznamenal zřejmě výrobní problém, kde těsnící kroužek je menší než by bylo potřeba způsoboval mírné naklonění filtru na jednu stranu a tím deformaci hvězd. Po úpravě rozstříhnutím a znovu usazením filtru problém zmizel.
Když už jsme u problémů, zmíním ještě jeden poměrně zásadní problém, který musel výrobce vyřešit u první verze software. Tím byl v případě použití filtru takzvaný banding, kdy fotonový tok oblohy, při použití úzkopásmového filtru, již nedokázal maskovat pravidelné struktury v obraze a projevily se naplno. Zřejmě výrobce při návrhu obvodové desky senzoru podcenil filtraci vstupů a výstupů senzoru a tak tak došlo k tomuto nemilému jevu. Naštěstí si s tím výrobce poradil a odstranil tuto chybu softwarově. Načetl si maskovanou část čipu na každém obrázku a odečetl ji pak z každého obrazu a tak problém odstranil. Jak to šíleně vypadalo vidíte níže.
Při testování jsem přišel na to, že zapíná funkci odstranění pruhů pouze s nasazeným filtrem DB, což není správné řešení a v obraze na kvalitnější obloze se objevily pruhy také. Já jsem to vyřešil jednoduše. Osadil jsem dodávaný kroužek bez filtru kontakty a rezistorem 22 k a tím jsem donutil software odstraňovat pruhy kdykoliv i bez filtru. Zajímavostí je, že lze do tohoto prázdného kroužku zatlačením umístit i běžný 2“ filtr. Jediný nepříjemný důsledek toho je, že 2“ filtr změní průměr objektivu na 44mm. Nicméně můžete pak použít libovolný 2“ filtr a tak se vyhnout poměrně drahým Vaonis filtrům.
Jednou z unikátních vlastností dalekohledů Vaonis je mozaika zvaná CovalENS. Konkrétně u recenzovaného dalekohledu lze nastavit mozaiku až téměř 17° čtverečních, což je nejvíce z celé řady Vaonis a to díky 200 mm ohnisku a poměrně velkému i když oříznutému, zornému poli senzoru. V aplikaci Singularity si lze vybrat nejen libovolné pole v rozsahu 4-17°, ale i objektem libovolně v tomto poli rotovat a nastavit požadovanou kompozici. Mozaiku nikdo z konkurence v této chvíli neumí, natož rotaci pole. Vaonis na první verzi pracoval 2 roky a letos ještě po dalších 2 letech algoritmus vylepšil. Další technologie je AcutENS, která dělá průběžné ostření hvězd během focení.
Optika dalekohledu je definována jako APO Quadruplet. Čisté APO to rozhodně není, kolem jasných hvězd vzniká namodralé halo, řekl bych, že Seestar má objektiv o něco lepší, i když také není 100% APO a modrý lem se tam vyskytuje. Tato vada se dá velmi dobře softwarově potlačit. Navíc, mluvíme o dalekohledu, který je spíše na pomezí EAA a fotografie, já to nazývám dokumentační fotografie.
K Vespeře můžete dokoupit měřič vlhkosti (Hygrometer), který měří teplotu a vlhkost a vypočítává různý bod. Na základě toho pak zapne včas vyhřívání objektivu. Bohužel velké rosení již nezabrání rosení filtru, která je již daleko od objektivu a vyhřívání má na něj výrazně menší vliv. Dá se to řešit buď přidaným vyhřívacím páskem, nebo rosnicí, které lze i vytisknout na 3D tiskárně.
K dalekohledu výrobce dal karbonový stativ Gitzo GT3533S, který sám má hodnotu v dnešních cenách 800 EUR, tedy samotný dalekohled pak vyšel na 1200 EUR, což je velmi atraktivní cena, která se již nebude opakovat. Stativ má nosnost 28kg a maximální výška je 130 cm. Ke stativu dodává Vaonis malou vodováhu, která se namontuje pod dalekohled pro vyrovnání dalekohledu do roviny.
Při focení jsem nikdy nezaznamenal problém s přístrojem a fungoval vždy bezchybně. Fotografické testy jsem prováděl já a kolega z USA, který měl možnost fotit snímky v Bortle 1,5, tedy ve velmi tmavé oblasti, já jsem následně jeho snímky zpracoval. V mé oblasti je Bortle 4,5, tedy příměstská oblast, ze které jsou pořízeny následující fotografie, které jsou expozicemi kolem 60 minut.
Následují dvě fotografie focené z oblasti Bortle 1.5 v USA pro porovnání. Samozřejmě je vidět výrazně lepší pozadí, zde byly expozice kolem 4 hodin, takže i dostatek signálu.
Co říci závěrem. Myslím, že provedení dalekohledu je solidní, zpracování obrazu je v dnešních dne nejlepší na trhu a pokud se podíváme na technologie mozaiky, automatické doostřování během focení a nově u modelu PRO je dithering a lepší práce s barvami a pozadím, tak myslím, že Vaonis je zatím nejlepší volba. Uvidíme, jak si povede Celestron Origin, který má průměr 152mm/F2.2, ale zpracování obrazu zatím kulhá a nemá mozaiku a váha 18 kg je více než trojnásobná než má Vespera. Navíc filtry vytvářejí v obrazu poměrně velké kruhové halo, protože filtr je těsně před senzorem.
Níže je tabulka specifikací jednotlivých přístrojů společnosti Vaonis.
