Už delší dobu známe termín „smart telescope“ neboli chytrý dalekohled. Společnosti Vaonis a Unistellar, kupodivu obě francouzské, před časem přišly s dalekohledy eVscope a dalekohledy Vaonis. Nyní přichází na trh velmi silný hráč ZWO, u které je chytrý dalekohled vyústěním jejich produktů ASI kamer, AM montáží, ASIAIR a refraktorů. Vše je nyní „spojeno“ do produktu Seestar S50, kde jsou zúročeny veškeré znalosti ZWO. Proto tedy i neskutečně nízká cena 500 USD, přístroj je cenou výrazně vzdálen od konkurence Vaonis Vespera, která má stejný CMOS čip IMX462 a stojí 1500 EUR.
Hardware
Podívejme se nejdříve „pod kapotu“ tomuto dalekohledu. Obsahuje kvalitní objektiv triplet 50/250 mm, dvě zrcátka a kamery IMX462 z rozlišením 1920x1080 pix. CMOS čip je v kameře umístěn na výšku a dává to rozhodně smysl, stačí když si uvědomíte, kolik objektů lze fotit v této pozici lépe, než kdy byl čip vodorovně. Samozřejmě je potřeba využít otáčení oblohy ke správné kompozici objektu. Jak dalekohled vypadá uvnitř?
Zdroj: ZWO
Na obrázku vidíme chod paprsků přes objektiv a dvě zrcátka na čip kamery. Z druhé strany kamery je ostření a měnič filtrů (UV/IR, LP) a černé clony, která se využívá k pořízení dark frame. Jak vidno, prakticky celé je to v umělé hmotě, přesto to funguje skvěle a objevují se spíše softwarové chyby. Níže je detail ostření a měniče.
Zdroj: ZWO
Zatím nejsou k dispozici fotografie vnitřku elektroniky, ale předpokládám, že srdcem celého přístroje je Raspberry Pi4 s 8 GB RAM a úložného prostoru 64 GB eMMC, kde přibližně 14 GB zabírá OS a zbytek je volné úložiště pro pozorovatele. Ke kartě se nedá nijak rozumně dostat, tedy při poškození OS je nutné přístroj odeslat do servisu, dle vyjádření ZWO nelze OS nahrát přes USB.
Základní UV/IR filtr je zvolen automaticky po zapnutí, LP filtr se vkládá buď automaticky na emisních mlhovinách, nebo lze ovládat ručně ikonou na displeji. Filtr je spektrálně široký tak akorát, aby v obraze zůstávaly ještě rozumně zobrazené RGB hvězdy.
Zkoušel jsem i jiné filtry přes vnější vytištěnou redukci, tedy Astronomik CLS, Altair Quad-band a Optolong l-eNhance. Nakonec se mi nejvíce líbil vnitřní LP filtr. Ten rozumně redukuje počet hvězd a jejich velkost. Jeho specifikace je uvedena níže.
Zdroj: ZWO
Musím uznat, že ZWO vyladilo White Balance (WB) poměrně slušně a v obraze jsou objekty zobrazeny s reálnými barvami včetně barev hvězd, což se Unistellaru u eVscope moc nedaří, hvězdy jsou většinou bílé. Je to dílem i dobrého processingu, který má Seestar dobře zvládnutý.
Pěkně zobrazí i Měsíc a je vidět, jak automaticky při volbě zobrazení Měsíce upravuje WB na předem danou hodnotu. Stejně tak to bude u obou filtrů. Před snímáním Slunce Seestar umožní nejdříve vložení slunečního oranžového filtru a pak teprve začne vyhledávat Slunce. U obou jmenovaných objektů vyhledává dle údajů GPS a vnitřního kompasu. Tedy je zcela nutné přesné umístění dalekohledu do roviny a správně kalibrovaný kompas.
V nejnovější verzi umožňuje i kalibraci čidla pro rovinu i kompasu, což u prvních verzích nebylo. Rovněž programátoři ZWO pro uživatele udělali ruční ostření v případě, že automatika selže, což se mi ještě nestalo a autofokus funguje naprosto bezvadně. Podezřívám Seestar, že v průběhu noci buď sám doostřuje, nebo má konstrukce tak malou roztažnost, že po několik hodin zůstává správně zaostřeno. Musím uznat, že ZWO rychle reaguje na požadavky či hlášení chyb od uživatelů, které se jim zdají dobré či oprávněné, tak do týdne je k dispozici vylepšená nebo opravená verze. O tom se nám může v Evropě jen zdát.
Seestar lze připojit buď přímo k tabletu, či telefonu, nebo v módu Station, tedy k domácímu WiFi routeru, a tak mohou všechny zařízení pod jedním účtem současně přistupovat k dalekohledu a ovládat jej, což sice ZWO popírá, ale je to tak. Ve Station módu můžete vidět i disk Seestaru přímo v zobrazení sítě v počítači a během provozu kontrolovat ukládané soubory.
Pro snímání Měsíce a Slunce můžete použít RAW mód, který ukládá nekomprimované video do kontejneru AVI na vnitřní disk a video můžete pak zpracovat po stažení do počítače např. v software ASIStudio, funguje to bezvadně. Také lze pro Měsíc nebo Slunce použít časosběrné video se snímky 1-60s s omezením na 1000 minut snímání a např. můžete sledovat průběh pohybu skvrn. Následné obrázky lze zvětšit otevřením v novém okně.
Pro snímání planet v rozumném rozlišení je dalekohled nevhodný, přece jen ohnisko 250 mm je nevhodné pro dostatečný průměr kotoučku planety.
Obrázky lze ukládat i během procesu snímání do ovládacího přístroje ve formátu JPEG v plném rozlišení 1920x1080. Lze zvolit i ukládání jednotlivých kalibrovaných obrázků do Seestaru ve formátu FIT 16 bit a tak je později zpracovat v počítači. Musíme si uvědomit, že Seestar má AZ montáž, tedy obrázky v průběhu noci rotují v zorném poli kamery, tedy musíme zvolit nejen rozumnou kompozici, ale i čas, který bude vhodný z důvodu menší rotace objektu. Tuto věc jsem sledoval v SkySafari planetáriu, kde je pěkně ve zrychlené simulaci pohybu oblohy vidět, jak rychle se objekt v daném čase natáčí. Někdy si všimnete, že se objekt prakticky zastaví a začne se natáčet na druhou stranu. Této chvíle se dá využít pro minimalizaci tzv. rohových artefaktů, které způsobuje skládání pootočených snímků. Je možné, že Seestar naprogramuje i režim mozaiky, který má Vaonis a tím se jednak zbaví těch rohových artefaktů a jednak zvětší zorné pole na několikanásobek.
I tak jednoduchý přístroj má spustitelné vyhřívání objektivu, což je v našich končinách nezbytné a funguje jim to velmi dobře.
Na internetu se objevuje celá řada příslušenství jako jsou držáky externích filtrů a Bahtinova maska nebo solární hledáček, rosnice, maska pro focení Slunce nebo maska s křížem pro simulaci Newtona. Vidím, že to začínají nabízet i prodejci v EU.
Update nového software bývá v těchto počátcích prodeje každých 10 dní, postupně bude četnost klesat. Čas updatu je poměrně krátký, trvá 1-2 minuty, tedy updatují se jen změny. Uživatelé si stěžovali na poměrně velký čas zpracování snímku, tedy režii aplikace, a za 3 minuty udělal Seestar 2 minuty expozice. Udělal jsem si vlastní test a v nové verzi 1.83 se toto viditelně zlepšilo a i zpracování snímku je v lepší kvalitě. Každý pátý snímek se udělá větší dithering až o 60 pixelů, jinak se dělá v řádu 2-3 pixelů na každý snímek. Na grafu níže vidíme délku jednotlivých expozic včetně zpracování. Zatímco u verze 1.79 trval snímek a jeho zpracování 14-15 sekund, nyní trvá 11-12 sekund.
K baterii přístroje je poměrně snadný přístup přes dva šroubky a je snadno vyměnitelná, lze ji objednat u prodejce. Její nabíjení je přes USB-C konektor, +5V/2A (4 hodiny) nebo 12V/3A (2 hodiny). Pokud dosáhne baterie 0°C, její nabíjení se zastaví. Kompletní specifikace přístroje je na konci recenze.
Legální vypnutí přístroje jde buď přes aplikaci, nebo ručně přidržením tlačítka na přístroji na cca 3 s. Tvrdé vypnutí, např. při zamrznutí software (to se mi nikdy nestalo), jde udělat přidržením tlačítka na 6 sekund. Při nabíjení blikají postupně červené diody, při pořizování snímků pohasíná žluté tlačítko.
Standardně dodávané příslušenství dodávané se Seestarem, celková váha 3 kg je neskutečná a malý kufřík se vejde prakticky kamkoli.
Aplikace
Apka je velmi pěkně řešená, trochu mi přijde, že si vzali jako inspiraci aplikaci Vaonis. Aplikaci lze spustit nejen pod Android a iOS, ale i na Mac OS M1, jak vidno z obrázku. Na počítači to má výhodu, že můžete v rohu sledovat malé okno s aplikací a přitom dělat cokoli jiného a sedět ve své pracovně. Jak je vidět na obrázku, složené obrázky se ukládají do složky s názvem objektu a jednotlivé obrázky FIT do složky s příponou -sub.
Vyhledávání objektů funguje velmi spolehlivě a GoTo je opravdu rychlé, protože dalekohled váží 2,5 kg, nepotřebuje řešit torzní síly. Seestar nepodporuje sledování družic, a obsahuje databázi 276 objektů, nebo v planetáriu přibližně 90 tisíc objektů.
Aplikace obsahuje nejen katalog objektů k vyhledávání, ale i přednastavené objekty vhodné pro focení v daném období. Vybírat objekty můžeme i z integrovaného planetária, což má velkou výhodu při nastavení kompozice na daném objektu. Já jsem například zkoušel mozaiku dvou snímků a jde to díky přenému výběru objektu z planetária. Zde je příklad výběru druhé části objektu a pak výsledek. Díky mozaice můžeme pořídit například foto Pelikána či Ameriky s větším zorným polem..
. 
Aplikace pořizuje v režimu Stargazing fotografie DSO s pevně nastavenou expozicí 10 sekund. Postupně skládá snímky na sebe a upravuje automaticky histogram objektu tak, aby byl co nejlépe zobrazený. Regulovat se dá ručně pouze jas objektu. Další věci tedy musíme upravit po stažení do počítače nebo tabletu. Pro tablet je kvalitní aplikace Lightroom a pro počítač Siril obě aplikace zdarma. Věřím, že Seestar udělá i možnost nastavení kratší expozice a případně lepší ladění výsledného obrázku.
Výsledná JPEG fotografie ze Seestaru se dá následně i upravit v počítači.
. 
. 
. 
V aplikaci můžete obrázky sdílet s komunitou na serveru ZWO, nebo v aplikaci obrázky ve vašem zařízení s jinými vašimi kontakty. Pokud někdo sdílí svoje obrázky, zobrazí se na celosvětové mapě, a tak vidíte, kdo další má ve vašem okolí Seestar.
Seestar je použitelný i na denní snímky s dobrým barevným vyvážením a marně budete hledat chromatickou aberaci, objektiv je opravdu APO triplet. Zaostřit jde od 20 metrů dále.
Závěrem bych řekl, že ZWO udělalo velmi dobrý produkt, a to díky velkým zkušenostem a cena/výkon je překvapující. Podle mě bude mít eVscope znatelný úbytek zákazníků, protože Vespera má nyní dva nové produkty (Vespera Passengers a Vespera PRO) s výrazně lepšími a většími čipy a lepší technologií a přibyl další konkurent ZWO. Navíc Vaonis a Seestar mají velmi dobré zpracování DSO, v čemž eVscope hodně pokulhává. Vzhledem k názvu Seestar S50 očekávám další verze, jako S80 nebo S100, takže se máme určitě na co těšit.
