Aspoň trochu obeznámený astroamatér má nějaké to ponětí o tématu této recenze, která je volným pokračováním předchozích článků, ve kterých byla dostatečně popsána právě i problematika té úplně nejtěžší disciplíny - nasazení triedrů pro pozorování noční oblohy. Zatímco v předchozích recenzích se probírala nejpoužívanější a nejvíce zastoupená třída binokulárů s průměrem objektivu 42 mm, dnešní pojednání se týká především dalekohledů s průměrem 56 mm.

K napsání článku mne vedly především tyto dvě skutečnosti - dostaly se mi na nějakou dobu do rukou dva špičkové triedry s 56 mm objektivy a testování té nejkvalitnější optiky mě prostě velice baví... Kdo rád používá k okukování oblohy klasické binokuláry, dá mi určitě za pravdu, že triedry s průměrem objektivu 56 mm jsou takovou únosnou mezí s ohledem na ještě dobrou přenositelnost a hlavně na možnost takovýto větší binokulár ještě na požadovanou dobu u očí udržet. Ona uváděná hranice je samozřejmě velmi individuální záležitost, protože každý máme trochu jiné požadavky a možnosti. Kategorie 56 mm triedrů se více v praxi ozřejmila a vymezila i díky tomu, že v době nedávné se na trh dostaly poměrně velmi kvalitní a celkem dostupné binary s průměrem od 70 mm, se kterými je pozorování noční oblohy velmi komfortní, byť je k tomu potřeba aspoň bytelnější fotostativ. Klasické porro triedry, které před lety vévodily v kategorii 70 až 80 mm, se po rychlém nástupu 45° i 90° binarů, především díky německé firmě APM, přeci jen dost upozadily... Kde jsou ty časy, kdy jsem ve Foto Škoda okukoval vyhlášený Nikon 18x70, krásný to klasický porro triedr a nemohl ho tehdá porovnat s dalším opěvovaným kouskem stejné koncepce - Fujinonem 16 x 70. Stejně tak mne ještě v začátcích SUPRy fascinovaly obří binokuláry Vixen s průměrem 80 mm.

Vraťme se ale k recenzovanému průměru 56 mm...

Na fotografii výše vidíte dva špičkové binokuláry od rakouské firmy Swarovski. Oba SLC triedry pocházejí z poslední generace, model 15x56 byl vyroben dokonce před několika týdny. O kategorii největších Swarovski binokulárů, tedy SLC, jejíž třetím zástupcem je i model 8x56, je nutno podrobněji pojednat. Je zajímavé, a taky trochu nepochopitelné, jak je tyrolská firma někdy velmi skoupá na detailnější informace. A právě u modelů SLC poslední generace je to vysloveně na škodu. Nikde se totiž nedočtete, že oproti předchůdcům jsou nyní v triedrech SLC použity hranoly soustavy Abbé-König. Dočíst se o této skutečnosti dalo jen na firemním technickém blogu. Jak dále uvidíte, zrovna pro astronomické použití SLC dalekohledů jde o dost podstatnou záležitost, která je ku prospěchu a v praxi ji bezpečně uvidíte.

Teď už jistě chápete, že jsem si velice přál, potkat oba výše zobrazené dalekohledy a porovnat je s jinými výbornými triedry ve stejné třídě. Protože jedním z nejuznávanějších astronomických binokulárů je Swarovski EL Swarovision 10x50, který navíc používám a tudíž velice dobře znám, nabízí se zcela ideální porovnání tohoto triedru s modelem SLC 10x56 WB :

Na obrázku výše si můžete prohlédnout detaily, rozdíly a hlavně parametry obou rivalů ze stejné stáje. Je logické, že dalekohled EL 10x50 je kompaktnější a o 200g lehčí. I přesto, že v dnešní době se znalý uživatel nebude moc ochotně chtít s tímto triedrem tahat přes den v rámci volnočasových aktivit, tu a tam se někdo najde, protože upřednostňuje astronomii a může si dovolit jen jeden univerzální rozměr. Kromě toho, že kategorie binokulárů s průměrem objektivu 42 mm je ještě kompaktnější, tak triedry s 50mm vstupní aperturou poskytují totiž během dne přebytek světla. Když hned přistoupíme k fundovanému srovnání výše zmíněných soupeřů za slunečního dne, pochopíme toto velmi rychle... Za takovéhoto počasí má zornička našeho oka průměr cca 3mm, takže oba porovnávané dalekohledy využíváme v rozměru cca 10x30, a tudíž větší průměr modelu SLC nemáme šanci postřehnout... A přesto v tomto konkrétním porovnání i méně zkušený uživatel mi okamžitě bude oponovat, že v dalekohledu SLC 10x56 mu obraz připadá jasnější - ano, je tomu skutečně tak a tou příčinou není větší průměr objektivu, ale nezpochybnitelný fakt, že triedr SLC má lepší propustnost. V tomto konkrétním případě jsem tento rozdíl viděl ještě markantněji, protože rozdíl v propustnosti obou binokulárů je celých 5%. Mám totiž generačně starší model EL 10x50 s naměřenou propustností 88% - první model 10x50 měl transmisi "jen" 86%, naopak dnešní poslední generace disponuje propustností až 90%. Tyto hodnoty jsou dalším důkazem toho, že firma Swarovski neustále vylepšuje vlastnosti nejen antireflexních vrstev, aniž by v čase o tom informovala... Má dlouholetá zkušenost mi říká, že rozdíl v transmisi 3% je už bezpečně vidět. Tato hodnota je zároveň tou, o kterou je lepší propustnost převracející soustavy Abbé-König oproti soustavě Schmidt-Pechan, která se potýká se dvěma odrazy navíc, z nichž jeden není totální a tudíž vyžaduje vysoce kvalitní a početné dielektrické vrstvy. Výsledkem není jen jasnější obraz, ale tento je i kontrastnější. A toto je druhé plus, z celkově tří, které jde na vrub záměny hranolů Schmidt-Pechan za soustavu Abbé-König, a kterého si u testovaného SLC 10x56 rovněž všimnete. 

Jasnější a kontrastnější obraz u SLC shledáte i při porovnávání obou dalekohledů na noční obloze. Jasný Měsíc prověřil nejen špičkovou rozlišovací schopnost obou triedrů, ale také výborně potlačenou zbytkovou barevnou vadu, kterou jsem ovšem konstatoval u modelu SLC 10x56 jako lépe kontrolovanou, především v okrajové části zorného pole. Zorné pole je u SLC-čka jen nepatrně menší, za to s menšími barevnými lemy, a bodovost hvězd není v celém zorném poli tak homogenní, jako u rivala EL Swarovision. Ovšem kvalita zobrazení stálic je ve středu pole lepší a u velmi jasných hvězd bylo vidět, že zabroušení hranolů je u SLC-čka přesnější. Zatímco ve dne je ostrost i na kraji zorného pole u modelu 10x56 plně vyhovující, což mne rovněž příjemně překvapilo ( oproti ostatním, tedy starším SLC-čkům ), tak na noční obloze bylo vidět, že pro ideální ostrost je v okrajové třetině nutno malinko přeostřit. Nicméně je potřeba zdůraznit, že celkově má homogenita ostrosti hvězd hodně nakročeno ke kvalitě EL Swarovisionů - je to podobné, jako u konkurenčního triedru Zeiss Victory SF 10x42. Měsíc a Jupiter, stejně jako pouliční lampy v dosahu mé lodžie, prokázaly, že modely SLC jsou o dost odolnější vůči parazitním odleskům. Při neustálém střídání obou porovnávaných dalekohledů jsem se postupně ubezpečoval i v tom, že do SLC-čka se mi koukalo o něco komfortněji.

Celkově mohu tedy konstatovat, že binokulár SLC 10x56 WB mne příjemně překvapil - tedy více než jsem čekal vlivem použitých hranolů Abbé-König. Z úvodní fotografie je dobře vidět, že modely SLC jsou pořád velmi kompaktního provedení a pozorování s nimi není tolik únavné, jak by se dalo čekat. Kdysi dávno jsme v rámci testování předchozí generace SLC modelů 8x a 15x56 na MHV obdivovali jejich ergonomii, obzvláště prohlubně v tubusech - viz. následující snímek. V dnešní době, kdy jsem si mohl dosyta vyzkoušet dlouhodobé držení 42mm triedrů Victory SF a NL Pure, mi už především ta 56mm SLC-čka připadají trochu nemotorná, především, když potřebujete přeostřit - od ideálního úchopu pro pozorování, je zkrátka ostřící kolečko hodně daleko...

Dalekohled SLC 10x56 bych doporučoval i myslivcům, neboť z principu věci bude i za soumraku odvádět skvělou práci. Výstupní pupilu o průměru 7mm totiž u SLC 8x56 málokdo využije - zde je pak výhodou jen to snáz udržitelné menší zvětšení.

SLC 15x56 POSLEDNÍ GENERACE

Na tento dalekohled jsem byl obzvlášť zvědav, protože předchozí generace tohoto modelu mne nijak zvlášť neoslovila. Dalekohled byl v té době lepší naší Meopty 15x56 HD, ale neměl moc přesné hranoly a rovněž okraje byly horší - jinými slovy Canon IS 15x50 dával lepší obrazy Jupiteru a jasných hvězd ( s vypnutou stabilizací ), byť ve dne za Swarovským zaostával větší zbytkovou barevnou vadou a horším barevným podáním. Viditelně lepší zobrazení na ose tehdy podávaly konkurenční triedry Zeiss Victory FL, protože disponovaly právě hranolovou soustavou Abbé-König. Mému perfekcionistickému pojetí ale zase vadilo to, že ta výborná kvalita ve středu pole směrem k okraji velmi rychle ubývala.

Když se objevily první recenze současné generace dalekohledu SLC 15x56, které potvrzovaly aplikaci hranolů Abbé-König místo dosavadní soustavy Schmidt-Pechan, a z toho vyplývající nárůst kvality zobrazení, začal jsem se těšit na jisté budoucí setkání...  To se teď poštěstilo a vy se můžete dozvědět, jako to dopadlo... Na snímku níže můžete vyčíst všechny důležité parametry :

Vidíte, že binokulár má velmi pěkné 62° pole, tedy stejné, jako oblíbený EL Swarovision 10x50. Byl jsem obzvlášť zvědav, jaká bude kresba v celém zorném poli. Při prvním pohledu na vzdálené antény na střechách jsem s úžasem zjistil, že ve středu pole zaostřený objekt po jeho přesunutí na samotný okraj, je stále zcela ostrý..! Nevěřícně jsem to opakoval, na všechny strany, abych se ubezpečil, že Swarovski vylepšil teď okuláry natolik, že SLC 15x56 WB zobrazuje v kvalitě Swarovision. Dva dny jsem musel čekat na jasnou noční oblohu, jestli se tolik slibné zlepšení ukáže i na stálicích a planetách. To jsem netušil, že budu ohromen ještě víc - tak dokonalý obraz Jupitera s měsíčky a stejně tak jasných hvězd, jsem teda nečekal... Dalekohled nejenže potvrdil ostré hvězdy v celém poli, ale jeho obraz je tak dokonalý, jako kdyby tam žádné hranoly nebyly... Prostě je to celkově lepší, než Swarovision - osobně jsem si to označil jako Swarovision PLUS - ve stejně velkém poli výborná homogenita, s menšími zbytkovými barevnými lemy bezprostředně u clony. Navíc přívětivější zkreslení a velmi klidný pohled. Ale hlavně  - absence jakýchkoli neduhů od hranolů a také lepší kontrola protisvětla a parazitních odlesků. Zkrátka pohled do TeleVue DeLite okuláru zasunutém do APO refraktoru.

Teď přemýšlím, jestli mám kapku přehodnotit, či doplnit, úvahu o nejdokonalejším triedru na světě ( v nedávném článku zde na POSECu ). Ale asi ne - binokulár Swarovski NL Pure 12x42 si tu velechválu zaslouží - už i proto, že je to jeden z nejuniverzálnějších triedrů s velmi vyváženými vlastnostmi. Ale jeho větší bráška, na kterého jsem v současnosti natrefil, zcela určitě taktéž nesmazatelně zavítá do této virtuální síně slávy, co by triedr s vynikajícími zobrazovacími vlastnostmi, byť v kategorii dalekohledů ne tak rozšířených.

SHRNUTÍ A UŽITEČNÁ DOPORUČENÍ NA ZÁVĚR

 V příštím volném pokračování s tématem vhodných triedrů pro astronomii, přijde řeč i na jiné výrobce a cenově dostupnější výrobky. Je potěšitelné, že se v posledních letech rozšířila nabídka astronomických speciálů, a tak se budeme více zabývat i "porro" klasikou.

Teď ale je potřeba dokončit pojednání o binokulárech v dnešní recenzi a podívat se na širší okruh triedrů vhodných i pro pozorování noční oblohy. A zůstaneme u firmy Swarovski, protože v předchozích dvou článcích jsme si vysvětlili, že právě rakouské triedry už před mnoha lety nastavily kvalitativní laťku hodně vysoko, čemuž se ostatní renomované firmy zatím jen přibližují. Jednoduše řečeno - chcete-li mít pro vašeho krásného koníčka binokulár s nejlepšími zobrazovacími vlastnostmi, sáhněte po některém EL Swarovisionu nebo novějším NL Pure. A protože tyrolský výrobce stále, byť tak trochu skrytě, inovuje, můžeme v rámci této recenze k těm doporučeníhodným kouskům přiřadit i obě výše zmiňovaná SLC-čka. Ale který si nakonec vybrat ?

Začneme takovým hrubším výběrem, na kterém si dovysvětlíme podstatné souvislosti, a který pak poslouží jak movitějším astroamatérům, kteří chtějí mít početnější řadu astrotriedrů různých parametrů, tak uživatelům, kteří hodlají pořídit jen jeden univerzální astrokousek. Z dlouhodobé zkušenosti bych si dovolil vytipovat tyto řady Swarovski triedrů :

EL 8,5x42, EL 10x50 nebo EL 12x50, SLC 15x56

NL 10x42, EL 12x50, SLC 15x56

A jako univerzální, tedy jediný triedr :

EL 8,5x42 nebo EL 10x50 nebo NL 12x42

ale také - EL 10x42 nebo NL 10x42

Výše uvedené není samozřejmě dogma, můžete mít trochu odlišné požadavky a vybrat si dle vlastních preferencí. Při výběru astrotriedru bychom měli přihlédnout na kvalitu a stáří našich očí a také na kvalitu oblohy, pod kterou budeme převážně pozorovat. Příměstská obloha, resp. obloha se znatelným světelným znečištěním, vyžaduje dalekohled s průměrem výstupní pupily max. 4mm, což bude současně vyhovovat i starším očím už s více zúženou zorničkou. V tomto případě tedy nejlépe využijete vlastnosti triedrů s rozměry 10x42 a 12x50. Binokulár EL 12x50 je nejlepším Swarovisionem a současně s největším polem - 63°, nicméně nahradit ho vynikajícím NL 12x42 s o třídu lepší ergonomií a stabilitou při pozorování, není vůbec od věci . Jeho výstupní pupila s průměrem 3,5mm zaručuje potřebný kontrast i na přesvětlené obloze. V tomto duchu jsem si z balkónu užíval i nový objev - SLC 15x56 - průměr výstup.pupily 3,7mm.

Mladším ročníkům doporučuji jako univerzál osvědčený rozměr 10x50. Já ho preferuji i z toho důvodu, že se může tu a tam poštěstit dostat se na místa s lepší oblohou. Já osobně navíc nepodléhám až tak fatálně vědecky podloženým faktům, jak se nám s věkem stále více zornička zužuje. Nemusíte mi to věřit, ale v posledních týdnech jsem si ověřil, jakou roli tady hraje pravidelný trénink a taky lidská psychika. Nějakou dobu jsem věnoval pravidelně několik nočních hodin na pozorování oblohy. Mé unavené oči zpočátku vykazovaly průměr zorničky kolem 4mm. Už po první noci jsem zaznamenal zlepšení na 4+ a po týdnu pravidelného tréninku jsem se po hodině a půl ve tmě spolehlivě dostal na 5+mm a využil výstupní pupilu triedru SLC 10x56. V tomto dávám za pravdu bývalému šéfredaktorovi německého časopisu Interstellarum, p. Ronaldu Stoyanovi, který vyznával stejný přístup jako já a ještě po padesátce se mohl chlubit úžasnými, a při tom objektivně naměřenými, hodnotami průměru zorniček 6,9 a 7,1mm ! Takže já osobně, pokud bych si teď měl vybrat jeden univerzální triedr na přehledná pozorování noční oblohy, tak opustím mého osvědčeného EL 10x50 a jednoznačně dám přednost většímu sourozenci SLC 10x56 - dává prostě jasnější a kontrastnější obraz, navíc s kvalitnější kresbou jasných bodových zdrojů - vše díky hranolům Abbé-König.

Dalekohled SLC 15x56 je sice už mimo obvyklá používaná zvětšení, nicméně jeho bezkonkurenčně kompaktní rozměry a výborně provedené očnice umožňují velmi dobré opření o čelo a tím i velmi dobrou eliminaci třesu rukou. Pokud váháte, zda zvětšení 15x v rukou ještě udržíte, je nejlepší si to vyzkoušet a porovnáním s triedrem 10x50 na Měsíci kolem čtvrti rychle uvidíte, jestli , a případně o kolik více detailů v silnějším binokuláru zaznamenáte. SLC-čka o průměru 56mm jdou samozřejmě upnout na stativ a to pomocí běžného držáku se šroubem 1/4" ( pozor - v minulosti nebo u jiných modelů Swarovski to takto nemusí být ). 

Je obdivuhodné, že konstruktéři v tyrolském Absamu dokázali udržet velice kompaktní rozměry 56mm triedrů SLC i přes aplikaci prostorově náročnější hranolové soustavy Abbé-König. Buďme rádi, že v dnešní době celkového úpadku můžeme aspoň někde bez obav konstatovat, že se nějaký výrobek neustále vylepšuje. Duchovní i skutečný otec této firmy, pan Daniel Swarovski, který se narodil v Jiřetíně pod Bukovou, ještě v době Rakouského císařství, by měl určitě radost...