Vytisknout
Kategorie: Testy techniky
Zobrazení: 3268

   

 

 V prvním díle jsem poukázal na to, že zrcátka a hranoly jsou rovněž velmi důležitou součástí dalekohledu, protože se spolupodílejí na výsledné kvalitě obrazu více, než se na první pohled zdá ... V druhém díle problematiku ještě více rozvedu, seznámím Vás s novinkami, dám více prostoru vlastnostem hranolů použitých u špičkových APO refraktorů a v závěru se budu věnovat vlivu hranolů v binohlavách na výslednou kvalitu zobrazení.

 

I. JAKÝM ZPŮSOBEM A S JAKÝMI DALEKOHLEDY SE TESTOVALO

Všechna zrcátka a hranoly byly testovány na třech refraktorech a jednom katadioptru :

1. CFF Telescopes  140/F7,5  APO refraktor - olejový triplet se sklem S-FPL 53

2. VIXEN  81/F7,7  ED APO refraktor - vzduchový dublet se sklem S-FPL 53

3. OMEGON 72/F6 ED refraktor - vzduchový dublet se sklem S-FPL 51

4. ORION Optics OMC 200 - Maksutov-Cassegrain s F20

 

Obr. 1 - CFF Telescopes APO 140/1050 mm

 

Obr. 2 - VIXEN ED APO 81/625 mm + OMEGON ED 72/432 mm

 

 Obr. 3 - ORION Optics OMC 200 ( 200/4000 mm )

 

Obraz za jednotlivými zrcátky a hranoly byl pečlivě porovnávám s obrazem v tomtéž okuláru uchyceném ve výtahu na přímo, viz. obr.4. Kromě vlivu na výslednou kvalitu obrazu se tímto ukázala i (ne)správnost kolimace optického skla v zenitové kostce. Při posuzování zachování, či degradace, kvality zobrazení jsem hodnotil především kontrast, rozptyl světla, průchozí ztráty a po zkušenostech během testování i barevné podání. U hranolů navíc vliv na charakter a velikost zbytkové barevné vady.

 

Obr. 4 - Poněkud netradiční okulárová koncovka refraktoru VIXEN ED 81S

 

Hlavní účastníci této recenze jsou zřejmí z obr. 5. V souladu s nabídkou na trhu je celkem logické, že nejvíce zástupců pochází z produkce firmy BAADER Planetarium, která dodává zdaleka nejbohatší sortiment zrcátek a hranolů v různých velikostech a provedeních, navíc v rámci velmi povedené T2 stavebnice. Levná "setová" zrcátka, a už vůbec ne nejlevnější hranoly, jsem do testu nazařadil, protože u většiny z nich nevyhovuje jejich nedokonalé mechanické provedení, způsobující především ztrátu kontrastu vlivem odlesků - viz. 1. díl recenze. Z ostatních firem lze doporučit zrcátka od WILLIAM OPTICS a OMEGONu, naopak z produkce TS pouze některá ... Pozorný astroamatér snadno odhalí fakt, že některé výrobky se prodávají pod různou značkou - typicky CELESTRON, SKY WATCHER a TS. Od prvních dvou značek, které jsou součástí čínské SYNTY, lze pro velmi dobré výsledky doporučit pouze ta dražší zrcátka. Co se týče hranolů, tak i zde doporučuji zůstat u německého Baadera, už i proto, že především 45° Amici hranoly se v identickém provedení vyskytují i v nabídce konkurenčních firem, jako je TS, WO a OMEGON.

 

 Obr. 5 - Hlavní účastníci testu ( vyšší rozlišení otevřením na nové kartě )

 

V 1.díle jsem podrobně popisoval problematiku používaných vrstev a v závěru doplnil informaci, že v podstatě nejdokonalejší vrstvy vyvinul a ve svém systému EMS úspěšně používá T. Matsumoto. Tento šikovný Japonec správně poukázal na to, že u mnohanásobných dielektrických vrstev dochází k částečné polarizaci při průchodu světla jiným, než vertikálním, směrem. V důsledku toho pak k rozptylu světla a snížení kontrastu. V tomto druhém pokračování je podstatnou skutečností to, že firma BAADER přišla nedávno s nabídkou obdobných vrstev, tedy na bázi starého dobrého stříbra. Předmětem této části recenze je tedy logicky ověření slibovaných vlastností těchto nových vrstev, které výrobce označuje jako "BBHS" - Breitband Hartsilber Beschichtung. Tyto nové vrstvy odráží v pásmu od 400 do 2000 nm , jsou tedy poměrně výrazně posunuté do infra oblasti. Připomeňme, že starší dielektrické vrstvy Maxbright fungují v rozsahu 420 - 780 nm.

   Tento obsáhlý test zrcátek a hranolů byl poměrně náročný a vyžadoval nejen spoustu času na samotné zkoušení ( a taky čekání na příznivý seeing, atd. ... ), ale i na rozsáhlé přípravy. A to především díky mechanickým nedostatkům hodnocených výrobků, přesně v souladu se závěry 1. dílu recenze - tedy, že na výslednou degradaci obrazu po průchodu zrcátkem má velmi často největší vliv nedokonalé vyčernění jejich vnitřku. Většina testovaných zrcátek a hranolů je shodná s 1.částí recenze a jak už jsem psal výše, hlavním cílem bylo otestování nových stříbrných vrstev "BBHS". V tomto mi práci usnadnilo to, že v rámci T2 stavebnice BAADER je sklokeramická destička SITTAL s nanesenými "BBHS" vrstvami zabudovaná ve stejné kostce, jako starší provedení Maxbright - viz. obr.6. Díky tomuto mohu směle prohlásit, že při klíčovém souboji - "Maxbright vs. BBHS" - se v tomto testu opravdu dařilo zhodnotit kvalitu samotných vrstev.

 

 Obr. 6 - Mechanické provedení největších soupeřů testu - zrcátek MAXBRIGHT a BBHS

 

  Další skutečností, která se doslova plíživě vetřela do průběhu zkoušení a nejednou mne znejistěla, byla nutnost neustálého zachování absolutní čistoty optických ploch. Rozdíly ve velikosti degradace obrazu jsou totiž velmi malé, i když viditelné, a jak praxe ukázala, přítomnost nečistot má především u očních čoček okulárů zcela zásadní vliv na výsledný rozptyl - halo kolem hvězd. Vzhledem k mému "binofandovství" mám většinu důležitých okulárů v párech, tak nebyl žádný problém rychle zjistit, jak se projeví byť téměř neviditelná mastná vrstvička na vnější ploše oční čočky. Leckdy to zafunguje nejen zvýšením halo kolem hvězd/planet, ale i stejným principem, jako nedokonalosti střechovým hranolů v triedrech, či spektivech - tedy jakýmsi pruhem přes planetu napříč zorným polem. Protože s ohledem na charakter testu jsem upřednostňoval jednoduché okuláry a krátká ohniska, tak si můžete představit, jak jsem si to s těmi Genuine Ortho, TV Plössly a pod. užíval ... Malá vzdálenost výstupní pupily a prťavé oční čočky těchto okulárů udělají ve spojení s neposednými řasami vašeho oka prostě své ... Práce s 1,25" Naglery, byť se stále nekomfortní VVP rovnou 12 mm, byla proti tomu podstatně snažší. Když už jsem u výčtu pro tento test použitých okulárů, tak prozradím zajímavou zkušenost - nejmenší rozptyl světla na planetách/stálicích vykazovaly okuláry RKE - Edmund Optics spolu s TV Plössly. Jako etalon pro hodnocení rozptylu světla jsem nejvíce používal okulár RKE 15 mm a pro větší zvětšení TV Plössl 8 mm. V podstatě stejně kvalitní jsou v tomto novější Baader Classic Ortho a naopak jako spíše průměrné se ukázaly starší Baader Genuine Ortho. Tato skutečnost mi je samozřejmě už dlouho známá a rád ukazuji zájemcům na MHV, aby si porovnali halo kolem např. Jupiteru v 9 mm Nagleru a 9 mm Genuine Ortho. T6 + T5 Naglery jsou totiž v tomto nadprůměrně kvalitní okuláry. 

Jak už čtenář tuší, dodržení absolutní čistoty se samozřejmě týká i zrcátek/hranolů. Nějaké to zrnko prachu tu a tam na optické ploše bezesporu nemáme šanci zaznamenat, ale souvislá vrstvička prachu dlouhodobým používáním a především skladováním nezakrytované zenitové kostky je už opravdu znát. V tomto mají nespornou výhodu hranoly, které se nepoměrně lépěji čistí, už i proto, že jsou většinou opatřené velmi odolnými AR vrstvami. 

 

II. VÝSLEDKY TESTU ZRCÁTEK

Na vlastnosti nových "BBHS" vrstev jsem byl velice zvědav a popravdě jsem si přál, aby se sliby firmy Baader potvrdily. "Sliby jsou chyby" v tomto případě neplatí a vrstvy "BBHS" jsou skutečně vynikající. Co se týče výsledného kontrastu a rozptylu světla, tak mezi dostupnými zrcátky nemají konkurenci a jsou plně na úrovni špičkových hranolů ( poz.1 na obr.5 ). Z hlediska viditelnosti jemných detailů na planetách a zanedbatelného rozptylu byly klasické 90° hranoly Baader v rámci výsledků 1.dílu recenze doporučeny jako nejvhodnější varianta nejen pro pozorovatele těles solárního systému. Samozřejmě s omezeními, které se týkají světelnějších dalekohledů a především špičkových APO refraktorů - bude podrobně rozvedeno dále ... A právě i pro majitele vynikajících APO refraktorů jsou BBHS zrcátka ideální volbou a náhradou za hranoly, díky kterým v daném případě došlo k neakceptovatelnému zhoršení barevné vady. V průběhu testování jsem si všiml i pozoruhodné skutečnosti, že vrstvy "BBHS" dávají oproti dielektrickým "Maxbright" lepší rozlišení náročnějších dvojhvězd - větší rozdíl v jasnosti složek a odlišná barva stálic. Mezera mezi hvězdami byla temnější a ostřeji ohraničená a barvy složek byly výraznější ! Toto zjištění mne pozitivně rozrušilo a během zimy jsem dlouho čekal na další příhodnou noc s nadprůměrnými podmínkami, abych se v tomto utvrdil. Povedlo se až v březnu a navíc jsem zažil úžasnou noc na Šumavě během Velikonoc, kdy jediným silnějším zdrojem světla široko daleko, který mohl narušit dlouhodobou adaptaci očí, byl jen Jupiter... T2 zrcátko "BBHS" na konci refraktoru VIXEN ED 81S zde potvrdilo plně roli favorita, naopak starší "Maxbright" bylo předstiženo 1,25" "DURA-BRIGHT" zrcátkem od firmy William Optics ( viz. obr. 7 ). Toto malé, mechanicky velmi dobře provedené, zrcátko WO se díky tomu stává vítězem v podkategorii zohledňující poměr "výkon/cena". Zrcátka od německého Baadera jsou přeci jen o dost dražší. Příznivější zprávou je to, že nové T2 "BBHS" zrcátko je nyní už jen o 10€ dražší, než starší "Maxbright".

 

 Obr. 7 - Dielektrické zrcátko "DURA-BRIGHT" od firmy WILLIAM OPTICS

 

V závěru odstavce týkajícího se hodnocení zrcátek si dovolím shrnout několik doporučení :

1. Zásadním prvkem, který zpravidla na čelním místě ovlivňuje brilanci obrazu, je vnitřní vyčernění zrcátka ( platí obecně, tedy i pro hranoly ). Ohledně tohoto doporučuji řídit se závěry v 1. díle recenze.

2. Dalším faktorem, který má podstatný vliv na minimální degradaci obrazu, je dostatečná čistota odrazné plochy a dokonalá čistota vnějších ploch čoček okuláru, především oční čočky. Čím je kratší ohnisková vzdálenost okuláru, tím víc je znečištění čoček patrné.  Naprostá většina okulárů je opatřena poměrně odolnými AR vrstvami, tak se čištění není třeba obávat. Po ofouknutí hrubších nečistot balónkem zpravidla postačí k vyčištění tužka "LENSPEN", masnější povlak je nutno odstranit roztokem k tomu určeným.

3. Až na čestné výjimky ( velmi dobře mechanicky provedených zrcátek ) se má smysl věnovat rozdílu v kvalitě odrazných vrstev až po splnění předchozích dvou bodů, neboť v nich uvedené skutečnosti dovedou výslednou brilanci obrazu ovlivnit až řádově více ... 

4. Dielektrické vrstvy ( zrcátka Maxbright jich mají 140 ... ) se chovají téměř ideálně jen při úhlu odrazu blízkém nule. U klasického zrcátka, tedy s úhlem odrazu 45°, už dochází k částečné polarizaci a v důsledku toho ke zvýšení rozptylu, snížení kontrastu a v některých případech i změně barevného podání.

5. Díky tomuto poznatku můžeme větší spokojenosti dosáhnout u odrazných vrstev, které vznikly klasickým náparem jedné nebo dvou lamel kovu. Jsou to zrcátka s typickou odrazivostí 91 až 96% ( na rozdíl od 99% dielektrických ).

6. U méně světelných refraktorů, levnějších ED-ček a v podstatě všech katadioptrů doporučuji investovat do kvalitního hranolu, který je podstatně přívětivější pro údržbu a jeho optické vlastnosti se časem nezhoršují.

 

III. VLASTNOSTI HRANOLŮ A DOPORUČENÍ K JEJICH POUŽITÍ

Jak už jsem naznačil, omezujícím faktorem pro použití hranolů je příliš velká světelnost dalekohledu. S rostoucí světelností totiž vstupují paprsky do hranolu stále více šikmo a dochází tím ke vnášení hned několika optických vad, z nichž naprosto dominantní je vada barevná. Další komplikací je to, že hranol, který můžeme pokládat za planparalelní desku z optického skla, se tímto chová jako další člen objektivu a zcela určitě ovlivní výslednou barevnou vadu. Proto se v praxi setkáváme i s tím, že objektiv refraktoru je navrhován rovnou jako soustava s hranolem na výstupu. Blíže se s touto problematikou můžete seznámit na webových stránkách známého německého optika Wolfganga Rohra, kde najdete celkem dost příkladů, jak vypadá změřená barevná vada jak samotného objektivu, tak po zařazení ekvivalentu hranolu - válečku skla BK-7. Pokud máme dalekohled se světelností 1:10, tak se zhoršení barevné vady hranolem nemusíme vůbec obávat a naopak se můžeme těšit z jeho předností. Stejně tak vlastníme-li achromatický refraktor nebo běžné EDčko, k žádné dramatické změně nedojde - zpravidla se mírně změní charakter zbytkové barevné vady. Někdy dojde i k tomu, že hranol výslednou barevnou aberaci viditelně zmenší, což se např. týká i velmi populárního dalekohledu SW ED80. Za hraniční světelnost, od které je negativní vliv hranolu už více vidět, můžeme pokládat F7, a to především u velmi kvalitních APO refraktorů. Tato hodnota je velmi subjektivní a kromě našich nároků hodně závislá na typu čočkového objektivu, takže chcete-li si pořídit k relativně světelnému dalekohledu místo zrcátka hranol, doporučuji konkrétní kombinaci předem vyzkoušet.

 

Obr. 8 - Hranol ze stavebnice T2 firmy BAADER - BA 245 6095

 

   Dokud se nenaskytla možnost otestovat nové vrstvy "BBHS", tak nejen pro mne, byl hranol BA 245 6095 ( a v podstatě i jeho menší bráška - BA 245 6005 ) nepřekonatelný v kontrastu, zcela zanedbatelném rozptylu a barevném rozlišení jemných detailů, tedy ideální pro pozorování těles sluneční soustavy. Doporučuji ho i ke všem dostupným katadioptrům, ať už Schmidt- nebo Maksutov-Cassegrainům. Je to investice na velmi dlouhou dobu, kdy se nemusíte obávat oslepnutí, či snadnému poškození odrazné vrstvy, jako v případě zrcátek. Jak uvidíte dále, tak i v případě použití binohlav, je za určitých předpokladů jeho aplikace oproti zrcátkům pořád výhodnější, a to i u špičkových APO refraktorů střední světelnosti. Nové stříbrné vrstvy firmy Baader se už v podstatě hranolům vyrovnají, známý astroamatér W.Paolini ve své recenzi na CN ( nebo na stránkách Baaderu ) je v některých případech dokonce hodnotí ještě lépe, než hranol. 

 Samostatnou zmínku je potřeba věnovat Amici hranolům, které potřebujeme pro správně orientovaný obraz při terestrickém pozorování. Přirozenější a tím i častěji používané jsou Amici hranoly 45°. Tyto ovšem mají nejhorší optické vlastnosti ze všech typů hranolů a jsou proto vhodné jen pro menší zvětšení, dejme tomu do cca 50x. Když se podíváte na obr. 9 níže, tak pochopíte, proč tomu tak je ... Navíc tyto hranoly vnášejí i největší barevnou vadu. Nevadí-li nám při terestrickém pozorování kolmý pohled do dalekohledu, tak dejme přednost Amici hranolům 90°. Tyto snesou podstatně větší zvětšení, protože takto totálně nedeformují ohybový obrazec stálic, a z neduhů jim víc viditelně zbývá jen onen pruh napříč zorným polem okuláru, který vychází ze stran jasného bodovějšího zdroje světla, tak jak ho známe z triedrů "roof" konstrukce, tedy se střechovými hranoly. Baader 90° Amici hranol - BA 245 6130 - je velmi kvalitní a i když je vnesená barevná vada o něco větší a brilance o něco horší, než v klasickém 90° hranolu, tak ho s přimhouřením oka můžeme doporučit i pro astronomická pozorování.

 

Obr. 9 - Zobrazení hvězdy ve 45° Amici hranolu

 

Dlouhodobým zkoušením různých hranolů a různých kombinací v mnoha refraktorech jsem dospěl k potěšujícímu závěru, že pokud dojde v kombinaci " APO refraktor + hranol " k většímu zhoršení barevné vady, ať už klasické, či sferochromatické, tak v naprosté většině případů ji lze účinně eliminovat předřazením GWK, tj. násobiče-korektoru určenému pro binonástavce Baader ( tyto "barlowy" spolupracují samozřejmě i s jinými binohlavami ). Jak se níže dočtete, je to výhodné především při použití binonástavců ve spojení s APO refraktory, ale zcela identicky to funguje i při použití GWK bez binohlavy, tedy jako barlowa na vstupu hranolu. O tomto doporučuji přečíst zkušenosti popsané v 2.díle recenze o dalekohledu OMEGON ED 72, kde jsem v závěru věnoval dostatek prostoru této problematice ( což lze pochopitelně rozšířit i na ostatní refraktory ... ).

 

IV. HRANOLY V BINOHLAVÁCH A RADY PRO SPRÁVNÉ POUŽITÍ BINONÁSTAVCŮ

Je přirozené a logické, že hranoly použité v binonástavcích se v dalekohledu chovají stejně, jako hranoly klasické. Tudíž pro ně platí stejné skutečnosti popsané výše. Je-li binohlava použitá např. spolu s katadioptrickým dalekohledem, tak díky jeho malé světelnosti ( typicky 1:10 až 1:15 ) nemusíme negativní vliv hranolů vůbec řešit. Navíc zde pohodlně zaostříme posuvem primárního zrcadla. U světelnějších teleskopů, opět především u velmi dobrých APO refraktorů, je zapotřebí vnesené vady díky hranolům v binohlavě kompenzovat speciálním korektorem. Tento korektor současně plní funkci i barlowovy čočky - odtud název "násobič-korektor", abychom v běžném refraktoru mohli s binohlavou zaostřit bez nutnosti zkracovat tubus.

 

Obr. 10 - Binonástavec BAADER MARK V s hranolem BA 245 6095

 

Nejširším sortimentem okolo binonástavců disponuje firma Baader Planetarium, její binohlavy jsou mezi astronomy nejrozšířenější, a proto i mé dlouhodobé zkušenosti se týkají převážně výrobků této německé firmy. To ovšem neznamená, že podstatné vlastnosti nejdou zobecnit na binonástavce ostatních výrobců. Nejpoužívanější, tzv.malé GWK - korektory-násobiče pro binohlavy Maxbright a MARK V, mají své specifické vlastnosti a pokládám za nutné na ně patřičně v následujících řádcích upozornit... 

1. Všechny tři GWK ( tedy 1,25x, 1,7x a 2,6x ) se dají velmi dobře použít i jako běžné barlowy. Jsou navíc značně nenáročné na správnou polohu - vzdálenost od okuláru, takže je lze aplikovat i pro jiné koeficienty prodloužení ohniskové vzdálenosti. Využít toho lze i u binohlav - GWK může být místo na vstupu binonástavce umístěn až před hranolem/zrcátkem. V této konfiguraci, tedy na vstupu hranolu/zrcátka, můžeme výhodně GWK použít jako běžný barlow, kdy místo binohlavy je použit rovnou okulár. 

POZOR ! - Uvedené závěry v žádném případě neplatí pro korektor-násobič 2x od firmy Tele Vue. Ten naopak vyžaduje jedinou správnou polohu- a to na vstupu BinoVue, či jiné binohlavy s velkými hranoly ( tj. optickou délkou 110 až 120 mm ) a T2 závitem na vstupu.

2. GWK 1,25x nemá podstatnou deklarovanou vlastnost -  není schopen kompenzovat vnesenou barevnou vadu binohlavou u světelnějších dalekohledů, především APO refraktorů. Potřebujete-li použít tento nejslabší korektor, používejte pak jen malá zvětšení. Jinými slovy - pro přehlídku oblohy s minimálním zvětšením to není potřeba brát v úvahu, za to pro velká zvětšení na tělesa solárního systému je rozhodně lepší "přeladit" na GWK 1,7x.

POZOR ! - Od určité doby se malé GWK vyrábějí ve dvou verzích - kromě univerzální dosavadní, která se šroubuje do 1,25" "nosu", přibyla speciální verze jen pro binohlavuv MARK V. Korektor tohoto provedení se šroubuje přímo do těla MARK V, viz. obr. 11. Opticky se jedná o identický korektor, jen je v objímce, ve které jej zakoupíte, zamontován obráceně...

 

Obr. 11 - Speciální verze GWK určená jen pro binohlavu MARK V

 

3. Použijete-li binohlavu v kombinaci se zrcátkem, je lepší použít GWK až za ním, tedy klasicky na vstupu binonástavce.

4. Naopak, máte-li v úmyslu použít konfiguraci binohlavy s hranolem, je daleko lepší ( především u APO refraktorů ) umístit GWK už před hranolem.

POZOR ! - Umístíte-li, především u APO refraktoru, GWK až za hranolem, tak dojde ke znásobení vnesených vad hranolem ! U takového 45° Amici hranolu je to pak docela katastrofa...

Naopak - vřadíte-li GWK už před hranol, bude korektor naopak velmi účinně kompenzovat jak vady hranolů v binohlavě, tak hranolu před binonástavcem. Děje se tak i druhým způsobem - GWK jako barlow zhorší světelnost, takže kužel světla z objektivu prochází přes hranoly pod příznivějším - ostřejším úhlem.

5. Nelze sice následující konstatování úplně zevšeobecnit, ale zatím u všech kvalitních APO refraktorů, u kterých jsem měl možnost hranoly a kombinaci hranolu s binohlavou vyzkoušet, tak i přesto, že samotný hranol barevnou vadu viditelně zhoršil, pak byla kombinace korektor-hranol-binohlava ve výsledku lepší, než stejná sestava, ale se zrcátkem. Z mého malého VIXENA ED81 navíc uvedená kombinace binohlavy MARK V s hranolem a GWK činí v podstatě dokonalé APO, kdy barevné lemy nenajdete při velkém zvětšení ani při přeostřování. Což je lepší výsledek, než při použití "mono" okuláru za zrcátkem... Jako nejlepší se mi z malých GWK osvědčil 1,7x, výbornými vlastnostmi disponuje i velký korektor-násobič 1,8x - na obr. 12 ( viz. samostatná recenze )

 

Obr. 12 - Vynikající velký násobič-korektor 1,8x

 

6. Každá binohlava je více nebo méně náchylná na odlesky od boků hranolů. Je obecně známo, že levnější binonástavce jsou v tomto na tom znatelně hůře, než kvalitativní špička. Naštěstí se nejedná o častý, nebo dokonce trvalý, jev - projeví se zpravidla jen při silném protisvětle a za přítomnosti silného zdroje světla těsně za vnějším okrajem zorného pole. Je vhodné zde upozornit, že malý Baader hranol ( BA 245 6005 ) tento neduh u malé hlavy Maxbright poněkud zvětší. 

7. Kombinace binonástavce s hranolem má další výhodu v tom, že nám u refraktorů pomáhá s dostupností ohniska při zaostřování. S každou binohlavou řešíme více nebo méně to, aby vůbec šlo zaostřit. Výhodou je zkrácený nebo modulárně nastavitelný tubus už z výroby, který nám umožňuje zaostřit i bez násobičů-korektorů. Často při snahách zaostřit s binohlavou na nekonečno narážíme při použití malých Baader GWK na situaci, kdy k úspěchu chybí cca centimetr. A zde se uplatní to, že po průchodu hranolem dojde k prodloužení optické dráhy o cca 1/3. Neboli - při záměně zrcátka za hranol ( 35 nebo 50 mm ) zaznamenáme při přeostření na stupnici okulárového výtahu posun o cca 12 nebo 17 mm dál od objektivu. S velkým korektorem Baader 1,8x žádné problémy se zaostřením mít nebudete, a to ani v případech nejnáročnějších, čímž jsou Newtony.

 

V. ZÁVĚR

Je pro nás pozitivní informací skutečnost, že nové stříbrné vrstvy "BBHS" od firmy Baader se plně osvědčily. Dosud totiž v našich končinách nebylo možné ověřit v podstatě stejné vrstvy u zrcátek převracecího systému EMS od T. Matsumota. Nové technologie tedy přinesly vyšší kvalitu, ale na každém uživateli zůstává nutnost vyšších nároků na udržování výborné kondice odrazných vrstev, aby jejich přednosti zůstaly co nejdéle zachovány... V tomto mají nespornou výhodu klasické hranoly, ale u nich zase musíme předem zvážit vhodnost pro použití u některých typů dalekohledů, především středně světelných APO refraktorů. Vnesené aberace hranolem je u náročnějších uživatelů lépe předem na konkrétním dalekohledu vyzkoušet. Ale ve většině případů se u malých zvětšení pro přehledná pozorování oblohy jimi nemusíme zabývat, včetně použití binohlav. 

Nákupem kvalitního zrcátka neuděláte chybu u žádného dalekohledu. A vyplatí se připlatit, pokud si chcete maximálně zachovat kvalitu vašeho objektivu/zrcadla. Pořízení osvědčeného hranolu doporučuji vyspělejším astroamatérům, kteří snáz dokáží využít jejich předností, resp. eliminovat případné nedostatky. Aplikaci hranolu  doporučuji všem majitelům katadioptrů a těm, kdo využívá s refraktorem k pozorování binohlavu i s korektorem.