Druhá část recenze ED refraktoru od japonského Vixena přináší podrobnější pohled na jeho optické vlastnosti a řadu praktických poznatků okolo použití potřebného i volitelného příslušenství. Začneme přezkumem sférické vady, poté se podrobně seznámíme se zbytkovou barevnou vadou. Ve druhé půli přidáme experimentování se zkracováním a prodlužováním ohniska, a detailně vyhodnotíme možnosti binokulárních nástavců a jejich vliv na výslednou kvalitu obrazu, spolu s optimálním výběrem dalších optických doplňků, tedy zrcátek, hranolů a násobičů-korektorů.
I. SFÉRICKÁ VADA OBJEKTIVU
V první části recenze jsem zmiňoval vynikající ostrost objektivu, která se zachovává i při zvětšeních přesahujících 300x. Slušnou ostrost pak dalekohled poskytuje i při daleko větších zvětšeních. Letošní velmi proměnlivé letní počasí přineslo na druhou stranu poměrně velký počet nocí s nadprůměrným seeigem. Po relativně dlouhé době jsem pozoroval binohlavou Měsíc s 300-násobným zvětšením, kolem poslední čtvrti ve druhé polovině noci, který se pohyboval v zorném poli jen vlivem nedokonalosti montáže, jak byl seeing výborný. Ostrost ED 103ky jsem shledal jako opravdu vynikající. Nafocené ronchigramy se pak už daly očekávat jen jako téměř dokonalé... Pro porovnání jsou níže i ronchigramy ED 81S a také CFF Telescopes 140.
Jak dobře je dalekohled sféricky korigován můžeme posoudit i z ostrosti fofografií. Na celkovém záběru z mého balkonu ( cca 35 mm APS-C ) jsou označeny číslicemi jednotlivé cíle, které mi velmi dobře slouží pro testování optiky. Při prohlížení 100% velikosti tohoto záběru stojí za povšimnutí fakt, jak kreslí setový zoom 18-55 mm od Fujifilmu. Snímky označených objektů zhlédnete postupně napříč celou touto recenzí, protože ilustrují i zbytkovou barevnou vadu, případně kvalitu reduktorů-rovnačů, konvertorů a Powermatů.
Obr.1 - Testovací cíle v dosahu mého balkonu ( 100% rozlišení otevřením na nové kartě )
Obr. 2 - Klimatizační jednotky v základním ohnisku 795 mm ( větší rozlišení na nové kartě )
Obr.3 - Výřez z levé části předchozího snímku ve 100% rozlišení
Obr. 4 - Pohled do "Večerky" v základním ohnisku ( 100% rozlišení otevřením na nové kartě )
II. ZBYTKOVÁ BAREVNÁ VADA
Charakter zbytkové chromatické aberace je dobře vidět již na snímku ronchigramu. Optimálně zaostřený obraz začne vykazovat slabé barevné lemy až při hodně velkém zvětšení. Zmiňované neduhy jsou spíše vidět na předmětech, které leží mimo rovinu zaostření, takže chceme-li zviditelnit barevnou vadu, docílíme toho rozostřením obrazu na obě strany od ohniskové roviny. Pokusil jsem se tuto ideu zdokumentovat, což se nakonec povedlo. Je jasné, že fotografie rozostřené umělé hvězdy by byla průkaznější a profesionálnější, ale je také nesnadno realizovatelná...
Na snímcích je dobře zachycena i mnou často vyzdvihovaná skutečnost, že správné použití binohlavy může chromatickou aberaci dále zmenšit. Zatímco samotný hranol barevnou vadu mírně zhorší ( bude dokumentováno níže ...), tak sestava s násobičem-korektorem ( GWK ), hranolem a binohlavou působí ve většině refraktorů blahodárně... Ovšem pouze za předpokladu, že GWK je umístěn už před hranolem ( s takovouto sestavou byly pořízeny snímky níže ).
Je užitečné porovnat dosažené výsledky dalekohledu ED 103S s refraktorem kvalitativně o třídu výše - olejovým APO tripletem 140/1050 od firmy CFF Telescopes. Dalekohled je to vynikající a snímky níže dokladují, že obraz v něm pozorovaný za zrcátkem je ještě lépe barevně korigovaný, než po průchodu sestavou s binohlavou u Vixena ED 103S. Také u tohoto objektivu, který pochází z dílny maďarského optika Gyulaie Pála, platí to, že malý Baader GWK před hranolem zbytkovou barevnou vadu ještě zmenší, v tomto případě už v podstatě na nulu ( na snímcích níže je zachycena pouze standardní situace s okulárem za zrcátkem )
III. REDUKTORY- ROVNAČE
Podobně jako v recenzi ED 81S musím i u ED 103ky konstatovat, že originální reduktor Vixen 0,67x nepodává uspokojivé výsledky. Takže jsem už takřka s jistotou očekával, že po dobré zkušenosti u menšího brášky bude i zde daleko lepší práci odvádět reduktor-rovnač 0,8x od William Optics, který se pod označením TS RED 80 prodává i v TS. Zatímco u ED81S je potřeba pro nejlepší kresbu k němu přidat T-kroužek o šířce 10mm, tak u ED 103ky jsem jako optimum odzkoušel 7,5mm. Pro maximální kresbu v rozích je u astrofotografie místo tohoto relat. levného rovnače lepší pořídit některý osvědčený dražší typ, stejně tak v případě, že chceme vykreslit větší plochu, než je snímač APS-C.
Obr. 5 - Velmi dobrá práce reduktoru-rovnače WO 0,8x ( 100% rozlišení na nové kartě )
IV. KONVERTORY A POWERMATY
Chceme-li ohniskovou vzdálenost refraktoru prodloužit, není situace tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo... Problém celkem nebude, pokud budeme pro výsledný snímek využívat jen plochu okolo středu pole, např. u celkových snímků Měsíce či Slunce. Bude-li požadavkem kvalitně vykreslené celé pole snímače, je situace složitější. Osvědčené násobiče=konvertory, jako jsou např. Powermaty od Tele Vue, nebo povedené fotografické telekonvertory pro zrcadlovky, počítají totiž s ideálně rovným polem. Existují sice i rovnače pole, které nemění ohniskovou vzdálenost refraktoru ( nebo jen minimálně ), ale nutnost jejich následné kombinace s Powermatem nebo konvertorem je už dost složitá. Nezbývá než trochu laborovat a taky mít štěstí, tedy vyzkoušet všelijaké kombinace, nebo za drahé peníze koupit snad jediný univerzálně použitelný DG Teleconverter 1,4x (DX) od Hutechu ( Borg ). Typ s označením DX na konci je vhodnější pro plnoformátové fotoaparáty. Kinofilmové telekonvertory Kenko Teleplus 1,5x a 2x, které se mi velmi osvědčily u SW ED100 nebo ED120, u Vixenů naopak propadly. Nečekaně dobře však kreslí starý konvertor Pentax A 2X-S, který se ukázal pro ED103 na celkové fotografie Měsíce na čip APS-C jako úplně ideální ( viz. 1.díl recenze ).
Obr. 6 - Homogenita ostrosti v úhlopříčce snímku za konvertorem Pentax A 2X-S ( 100% rozlišení na nové kartě )
Obr. 7 - Snímek pomocí TV Powermatu 2,5x
TV Powermate 4x je už pro tento refraktor takový hraniční. Ne že by snímky nebyly ostré, ale při vysokém kontrastu se už tu a tam začínají objevovat nafialovělé lemy. Následující snímek je těchto neduhů prost, protože byl pořízen za měkkého světla až po západu slunce, kdy se přízemní seeing značně zklidní. S takto dlouhým ohniskem se vzdálenější motivy za plného slunce už v podstatě s maximální ostrostí ani zachytit nedají.
Obr. 8 - Vzdálený cíl v ohnisku 3,2 m na čipu APS-C ( větší na nové kartě )
V. HRANOLY A ZRCÁTKA
Analogicky zkušenostem v dlouhodobém používání ED 81S i zde platí, že pro klasické "mono" pozorování, je pro velká zvětšení lépe volit kvalitní zrcátko, ale v případě aplikace binohlavy můžeme vhodnou kombinací zbytkovou barevnou vadu ještě snížit ( viz. snímky v kapitole II. a detailní vysvětlení níže v kap. VI. ). Jaký je vliv klasického hranolu ( Baader #1B = BA 245 6095 ) na výslednou barevnou korekci objektivu ED 103ky je zřejmé z obr. 9. U menších až středních zvětšeních celkem o nic nejde, při vyšších hodnotách je to na na výši nároků pozorovatele. Světelnost EDček od Vixena je zkrátka už pod hranicí, od které se začínají projevovat vnesené vady hranolem ( při F10 se ničeho obávat nemusíte ). Největší chybu uděláte, když za něj zařadíte nějaký barlow, především násobič-korektor pro binohlavu - dojde i ke znásobení vnesených neduhů hranolem. Hranol má své nesporné výhody, jako je vynikající kontrast a současně minimální rozptyl světla, a také má věčnou trvanlivost a snadnou údržbu. Vynikající optické vlastnosti mají i nová BBHS zrcátka od Baadera, ovšem abyste si je dlouhodobě uchovali, je potřeba udržovat reflexní vrstvu v maximální čistotě.
Chcete-li pro terestrická pozorování použít hranol pro správně orientovaný obraz, použijte 90°Amici hranol Baader #2, tj. BA 245 6130. Pro největší fajnšmekry ( a současně dobře situované...) je k dispozici údajně ještě lepší, a hlavně v 2" provedení, rovněž 90°Amici hranol s označením BA 245 6120 - za cenu 600€ je opatřen i BBHS stříbrnou odraznou vrstvou. Ale i ten menší a levnější vám pojme 27 až 30 mm širokoúhlý okulár s polem cca 70° a naopak při požadavku velkých zvětšení je velmi dobře použitelný i při 200x na astropozorování.
Obr. 9 - Přidaná červená část spektra po průchodu klasickým 90° Baader hranolem
VI. BINOHLAVY
Jak už jsem výše naznačil, ukázal se i tento refraktor jako velmi vhodný pro použití binonástavců. Přispívá k tomu i rovněž již zmíněný fakt, že použití správné konfigurace dílů stavebnice Baader může zbytkovou barevnou vadu snížit zhruba na polovinu, tedy poměrně dost. Na obr. 10 a 11 níže jsou vyobrazeny doporučené konfigurace pro binohlavy od Tele Vue a Mark V od Baader Planetarium. Protože násobič-korektor firmy Tele Vue vyžaduje pro správnou funkci pouze polohu, ve které je nasazen přímo na těle Binovue, je nezbytné jej vřadit až za zrcátko. Doporučuji použít uvedené zrcátko z T2 stavebnice Baader, ještě lépe novější model s vrstvami BBHS s označením BA 245 6103, který už není o moc dražší. V případě aplikace velkého 2" zrcátka už totiž nepůjde zaostřit. Dalším specifikem násobiče Tele Vue je to, že je dosti dlouhý a vyžaduje obezřetnost, abychom si nepoškodily zrcátko - je nutno použít na fotografiích zobrazenou sestavu, kdy 1,25" šachta (= redukce z 2" na 1,25" ) není na zrcátko našroubovaná přímo, ale přes sadu rychloupínačů s bajonetem Zeiss. Binovue má na vstupu vnitřní T2 závit, takže lze k ní použít i násobiče GWK od Baadera.
Velká binohlava Mark V má od výrobce na vstupu právě rychloupínač Zeiss a logicky je tedy na doporučený hranol #1B upevněna pomocí protikusu rychloupínače. Korektor-násobič ( GWK 1,7x ) je zašroubován do 1,25" nosu ( redukce 1,25" na T2 ) a umístěn na vstup hranolu. Tato konfigurace právě zmenšuje zbytkové sekundární spektrum a GWK 1,7x má před hranolem o něco větší faktor prodloužení - cca 1,9x.
Obr. 10+11 - Konfigurace binonástavců TV Binovue a Baader Mark V
Na obr. 12 níže jsou zachycené různé konfigurace binonástavců v poloze, kdy jsou zaostřeny na nekonečno. Geometrická situace u menšího ED 81S je totožná, oba refraktory jsou osazeny de facto stejným fokusérem se zdvihem 80 mm. Je logické, že při použití malého GWK 2,6x bude situace příznivější, tedy rezerva při zaostření na nekonečno bude ještě větší. Naopak při aplikaci GWK 1,25x s uvedenou sestavou s Mark V už nejde zaostřit. Chybí něco mezi 0,5 až 1 cm, což by mělo být řešitelné pomocí redukce Baader #2408151 ( #15a ), kterou nahradíme mnou použitý adaptér #2408190 z obr. 11. "Pushfix" adaptér #15a je speciální redukce 2" na 1,25" s optickou délkou pouze 1 mm, která se nasadí na 1,25" nos s násobičem a upevní na něm pomocí červíků. Takže vlastně na vstupu hranolu vznikne 2" barel s GWK uvnitř. Upozorňuji ale, že v praxi to nemám odzkoušené, protože GWK 1,25x na tomto refraktoru nepoužívám.
Výše uvedený zádrhel nemusíme řešit u malé binohlavy Baader Maxbright, protože ta má o 1 cm kratší optickou délku a ještě ji můžeme rovnou našroubovat na výstup T2 hranolu - viz. obr.12 vpravo dole.
Obr. 12 - Polohy na nekonečno zaostřených binohlav
Poslední zmínka ohledně binohlav nezapomíná na výborný 2" násobič-korektor 1,8x, taktéž od firmy Baader Planetarium, jehož recenzi najdete rovněž zde na POSECu. Z obrázků 13+14 snadno pochopíme potřebnou konfiguraci a vidíme, že zaostřit s tímto 2" GWK půjde s velkou rezervou opravdu za všech okolností. Tento GWK 1,8x se v ED 103S chová, s ohledem na výslednou zbytkovou barevnou vadu, stejně jako 1,25" GWK 1,7x. Navíc má s ním velká binohlava Mark V nejmenší možnou vinětaci, takže se hodí výborně i pro malá zvětšení, dosahovaná širokoúhlými okuláry typu TV Panoptik 24 mm, či jinými okuláry, které na plno využívají 28 mm světlost hranolů Mark V.
Obr. 13 - Dvoupalcový GWK 1,8x našroubovaný na hranolu BA 245 6095
Obr. 14 - Poloha zaostření na nekonečno s 2" GWK 1,8x a binohlavou Mark V
VII. ZÁVĚR
Refraktor VIXEN ED 103S splnil má velká očekávání, neboť i bez profesionálního analytického měření se dá z praktických zkušeností usoudit, že stejně jako u menší ED 81S je optika vyrobena s maximální péčí a na hranici technologických možností, které použitá kombinace skel dovoluje. Oproti hojně rozšířeným klasickým EDčkům od čínské Synty jde o dalekohledy, které stojí kvalitativně o třídu výše a vhodně vyplňují poměrně velkou mezeru, za kterou jsou na trhu k dispozici špičkové triplety za nemalé peníze. Jejich jednoduchá koncepce vzduchového dubletu nám skýtá velmi pohotový refraktor s krátkou dobou temperace a v podstatě s nulovými problémy ohledně kolimace. Takže pro pozorovatele jde celkově o velmi vyvážené dalekohledy, které těží z jednoduchosti jejich optické stavby. Z pohledu astrofotografie je jejich doménou fotografování Měsíce a Slunce, naopak pro širokoúhlejší záběry, tedy DSO, je vhodnější pořídit kvalitní a možná i světelnější triplet s adekvátním reduktorem-rovnačem. S ohledem na provozování cestovní astronomie jde stále ještě o kompaktní a lehký dalekohled, který můžeme na cestách posadit na kvalitnější AZ montáž a bytelnější fotostativ.
Nevýhodou refraktorů VIXEN je jejich vyšší cena oproti výrobkům se značkou SW a toto platí ještě více pro dokupování originálních doplňků. Náročnější uživatel s tím musí předem počítat, protože i přes velmi slušné celkové mechanické provedení a kvalitní dílenské zpracování vyžadují některé komponenty okamžitý upgrade, jak je detailně popsáno v 1.díle této recenze.