Vytisknout
Nadřazená kategorie: Testy techniky
Kategorie: Dalekohledy
Zobrazeno: 5858

Po testování malých binokulárů do průměru 60mm přicházím s testem větších dalekohledů tentokrát 25x100. Zaměřil jsem se na i praktické zkušenosti při pozorování a pokusil se zjistit, zda cena je ten nejdůležitější parametr, nebo zda se dá pozorovat dobře i levným přístrojem. Test není opřen o laboratorní měření, ale vychází z praktických zkušeností a subjektivních pocitů, které mohou u jiného člověka být trochu odlišné. V testu jsem i vyzkoušel porovnat ty nejlepší binokuláry s TEC 140mm s binohlavou Baader Mark V.


Všechny obrázky jsou v rozlišení 1200pix (otevřete v novém okně).

Obrázky střechy byly pořízeny stejnou expozicí a nastavením WB a nebyly následně nijak upravovány.



APM ED-APO 25x100

 



 

Výrobce měl snahu udělat lehký, dobře dalekohled z hořčíkové slitiny s kvalitními objektivy a velkými hranoly a myslím, že se mu to povedlo. Na objektivy použil sklo FK-61 což je levnější čínská obdoba FPL-51. Pokud by použil sklo FPL byla kvalita obrazu ještě o malinko lepší ovšem narostla by cena. Se skly FPL-53 by už cena byla příliš vysoká pro běžné uživatele. Dalekohled jsem testoval s okuláry Panoptic 24mm, kde dalekohled dává zvětšení 22x a obraz je prakticky až do kraje ostrý, řekněme 95° zorného pole. Chromatická aberace (dále jen CA) je při tomto zvětšení minimální (100% to ale není) Okulárové šachty mají fixaci okulárů pomocí otočného kroužku, který bohužel není úplně dobře vyřešen (trochu splývá s ostřícím) a určitě by byla lepší nějaká samosvorná konstrukce. Tělu není co vytknout, má solidní protiskluznou úpravu v matové šedi a držadlo slouží  zároveň jako denní hledáček. Pro noční pozorování je samozřejmě nutný nějaký optický nebo laserový (ten je v příslušenství). Uvítal bych rybinu pro upevnění dalekohledu blížeji k hranolům, přece jenom při pozorování výše položených objektů je dalekohled v silné nerovnováze, díky velké hmotnosti hranolů. V případě ostatních testovaných dalekohledů je rozložení váhy podstatě lépe vyřešeno.

Pozorování přes den

Dalekohled má, jak jsem již psal, při zv. 22x velmi malou CA a obraz poskytuje jasný, barevně chladnější obraz (lehký posun do zelené). Dalekohled je skvělý i pro denní pozorování. Brilance obrazu je velmi solidní a zorné pole blížící se 3° je jedno z největších, které se dnes u podobných přístrojů vyrábí. Zkreslení je pouze v  5% ZP u okraje.
Ostření funguje poměrně rychle, hladce a bezproblémově. Bohužel čínská výstupní kontrola je špatná a i tento dalekohled po dovozu trpěl špatnou kolimací, která se rapidně projevuje při větších zvětšeních. Dalekohled se kolimuje excentricky uloženými objektivy. Rovněž si člověk musí dát pozor na pouze jemné dotažení šroubů v oblasti desky okulárů, hořčíková slitina se může tlakem středního šroubu kroutit a může rozkolimovat obraz.

Pozorování v noci

Ze všech dalekohledů poskytoval nejjasnější obraz (malinko i dáno o 10% menším zvětšením) a na hvězdách vykazoval největší zisk i díky velmi dobré kresbě byly vidět nejlépe nejslabší pozorované hvězdy kolem 11 mag (okem 5 mag.).
Přiznám se, že byť byl dalekohled na velmi solidní montáží (bez mikroposuvů), hledaly se mi s ním (bez hledáčku) objekty se všech testovaných dalekohledů nejhůře, prostě podle směru těla přístroje to šlo na rozdíl od jeho konkurentů velmi špatně. Samozřejmě hledáček toto vyřeší. Rovněž špatné vyvážení dalekohledu způsobovalo poměrně „zápasení“ s převažujícím dalekohledem v oblasti 70°a výše nad obzorem. V 95% ZP jsou hvězdy zobrazeny velmi pěkně.

Výhodou dalekohledu jsou výměnné okuláry a kvalitní objektivy, které posouvají jeho použití podstatně dále, než dalekohledy s pevným okulárem.

Celestron Skymaster 25x100




Dalekohled v provedení triedr s přímými výstupními okuláry je nejlevnější v řadě hodnocených přístrojů, bohužel také nejhorší. Uchycení po mechanické stránce není dobře provedené a byť lze díky tomuto systému dalekohled na montáži dobře vyvážit, tak mi nepřišlo nijak moc stabilní. Místo pro hledáček samozřejmě nehledejte jako i u ostatních výrobců podobných dalekohledů. Tento přístroj rozhodně nelze moc doporučit na noční pozorování ve stoje či sedě díky provedení, protože bez speciální montáže a pozorování v pololeže si nejspíše ukroutíte hlavu.

Pozorování přes den

V zorném poli jasně viditelné zkreslení v 70% zorného pole (dále jen ZP) od okraje a CA je sice přesně ve středu celkem malá, ale už v 1/2 pole je nejhorší ze všech testovaných přístrojů. Obraz je mírně posunut k zelené, přístroj nejhorší očnice, kterými jsem měl možnost kdy pozorovat, je potřeba je okamžitě sundat.

Pozorování v noci

Dalekohled jsem měl na běžném stativu, takže to spíše bylo utrpení než pozorování. Dosah dalekohledu v magnitudách byl v noci na podobné úrovni jako Helios Giant. Dalekohled jako jediný z testovaných nemá vysouvací rosnice objektivů.

Helios Giant 25x100



 


Tento přístroj je dodáván včetně velmi montáže a byl jsem překvapen, s jakou lehkostí lze dalekohledem manipulovat i díky skvělému vyvážení dalekohledu. Řekl bych, že v tomto má oproti konkurenci velkou výhodu. Jediný zápor v mechanickém provedení je váha dalekohledu, který je vyroben snad z „neprůstřelného“ plechu a váží s okuláry12,5kg (bez montáže). Dalekohled je často porovnáván s dalekohledem Somet Binar, které vzdáleně opravdu trochu připomíná. Jeho optickou nevýhodou je menší světelnost při použití dobrých 24mm okulárů (jsou dodávány v příslušenství), které mají poměrně velké zorné pole (podobné jako Panoptic 24mm). Výhodou (stejně jako u APM) je možnost jejich výměny za jiné běžné 1,25“ okuláry.


Pozorování přes den

Dalekohled má ještě únosnou CA a zkreslení ZP asi 65% od okraje. První co bylo, tak jsem sundal mizerné očnice, které bránily pozorování v ZP 2.5°. Barvy v dalekohledu jsou ze všech dalekohledů nejvěrnější. Stejně jako u Zeiss bych tento dalekohled moc nedoporučil na denní pozorování, zde bych přece jenom upřednostnil rovné ZP dalekohledu APM nebo Quantum 5. U nočního pozorování mi to nečinilo problémy.

Pozorování v noci

Propustnost dalekohledu je nejnižší z testovaných přístrojů, nicméně profil zkreslení zorného pole je větší evidentně větší než u přístroje Quantum 5 a hvězdy jsou už s aberací od 60% ZP.


Helios Quantum 5 20/40x100




Měl jsem k dispozici tuto verzi bez montáže s výsuvnými rosnicemi, která je výrazně lehčí (7kg) a cena poloviční.  Dalekohled rovněž umožňuje vkládání standardních 1,25“ okulárů. Aretace okulárů je vyřešena obdobně jako u APM, ale kupodivu o něco lépe. Pokud do dalekohledu vložíme Panoptic 24mm (přiložené okuláry nestojí za moc) tak získáme velké ZP a poměrně rovné.
Oba dalekohledy Helios mají lesklý povrch, která je náročnější na údržbu a působí zbytečné odlesky. Quantum 5 má k dispozici držadlo ve stylu APM ovšem bez mířidla i možnosti uchycení příslušného hledáčku.

Pozorování přes den

Dalekohled má poměrně viditelnou CA, ale zkreslení ZP jen asi 5% od okraje, což je výborný výsledek rovnající se zkreslení APM! První dojem byl, že v dalekohledu je evidentně více světla než v Helios Giant a propustnost optiky mi přišla jen o něco málo horší než u APM. CA je viditelně horší, což má na svědomí vyšší světelnost. Rovněž jako jedinému přístroji stíní v okulárovém výstupu hranoly. Barvy dalekohledu jsou studenější mírně posunuté k zelené.

Pozorování v noci

Propustnost, dalekohledu se i v noci prokázala jako velmi podobná dalekohledu APM a vůbec jsem měl u pozorování pocit, že se Číňan snažil o jeho kopii, nicméně skla na objektivy použil levnější. Samozřejmě o něco jasnější obraz pozadí oblohy má na svědomí i o 10% menší zvětšení. Profil zkreslení zorného pole je poměrně nízký a hvězdy působí celkem přirozeně v 95% ZP.

Zeiss 25x100 flm (1944)








Klasika, která vznikla v době II. světové války jako armádní pozorovací dalekohled. Používal se i při testování raket V1 a V2. Testovaný dalekohled z roku 1944 byl vyroben v továrně dceřiné společnosti Carl Zeiss Jena (Feinapparate Bau) v Teplicích. Po válce bylo na skladech velké množství optiky, která byla částečně exportována v rámci válečných reparací do Franci a Švédska a částečně použita na výrobu dalekohledů s názvem Somet Binar (podle názvu továrny Somet Teplice) a až později převzala výrobu Meopta. První dalekohledy měly původní mechaniku Zeiss s označením flm, pouze byly na dalekohled umístěny nové výrobní štítky a dalekohledy přestříkány z pískově žluté na šedou barvu. Testovaný dalekohled je původní vojenský Zeiss flm.

Tento typ dalekohledů byl hojně používán na hvězdárnách i jako hledače komet. Dalekohled má zorné pole 3.6° což bylo v té době v jiných dalekohledech nevídané. Okulár má 18mm a ZP 90°. Daní za velké zorné pole je velké zkreslení, které je v 1/3 kraje pole poměrně obrovské a postupně se ke středu zorného pole snižuje. V tehdejších článcích se psalo o „well corrected FOV“, dnes jsou nároky na optiku dost jiné. Dá se říci, že rozumně nezkreslené pole je přibližně 35%. Pohled do dalekohledu je ovšem jedinečný, nejen díky konstrukci okulárů, ale i jejich umístěním na rovnou desku, která zároveň stíní pohled do okulárů. Celé to vyvolává pocit, jako když člověk kouká na vesmír z otevřeného okna, velké ZP je ostatně vidět i z testovací fotografie střechy domu. Podobný pocit nezískáte ani u jednoho ze současných dalekohledů. Dokonalost rovného pole není vždy nutnou podmínkou, kdy pozorovatel stejně pozoruje většinu objektů ve středu zorného pole a lidské oko vnímá ostře pouze malou část ZP dalekohledu.

Pozorování přes den

Dalekohled má poměrně viditelnou CA, zkreslení ZP asi 75% od okraje. Propustnost optiky mi přišla velmi dobrá (vzhledem ke stáří) dalekohledu jen o něco málo horší než u APM a Quantum. Obraz má ve středu ZP poměrně dobrou korekci CA, v krajích pole je samozřejmě vyšší. Barva obrazu je posunuta k žlutozelené.

Pozorování v noci

Propustnost dalekohledu se i v noci byla o malý kousek nižší než u APM a Quantum 5. Profil zkreslení zorného pole je nejvyšší z testovaných dalekohledů nicméně zorné pole 3.6° je úchvatné. Bohužel dalekohled má v levém okuláru viditelnou clonu, která je špatně nastavena a stíní cca 25% světla, což dalekohled mírně znevýhodnilo při testování (dnes už opraveno). Hvězdy vypadají slušně pouze v 25% ZP. Na první pohled si toho člověk nevšimne, ale při praktickém pozorování se ukázala jedna výhoda Zeisse, okuláry mají výstupní úhel 60° zatímco ostatní přístroje pouze 45°, což bylo při pozorování v oblasti nad 50° výhodou pro Zeiss.

Praktická pozorování

Obloha nebyla průzračná, maximální magnituda viditelná okem byla 5.2. Pozoroval jsem 8.5.2015 mezi 19-23 hodin, za celou dobu se ani jeden dalekohled nezarosil i když vlhkost byla 88%.

Jupiter

APM – Planeta bez viditelné CA, při zvětšení 100x již CA viditelná, na povrchu jsou vidět pásy s podrobnosti a prokreslená GRS s oranžovou barvou. Zvětšení 150x již bylo na optiku moc s výraznou CA.
Helios – Viditelná CA, planeta s výraznými pásy bez dalších podrobností, při zvětšení 40x je již velká CA a při 100x se již obraz rozdvojil
Quantum – Vyšší CA než v Helios, zvětšení 40x již s vyšší CA a obraz se také při 100x rozdvojil.
Zeiss – Viditelná CA, planeta s výraznými pásy, při použití prvního integrovaného neutrálního filtru zmizí CA a pásy jsou ještě dobře viditelné.
Celestron – Velmi viditelná CA kousek mimo střed ZP, pásy viditelné.

Závěr: Bezpečně nejlepší obraz dává APM, se kterým se dají sledovat i slušné podrobnosti na povrchu Jupitera, ostatní dalekohledy jsou pro toto nepoužitelné, nebo jen velmi omezeně

Hvězdokupa M44

APM – Hvězdy do kraje ZP pěkné, nejslabší viditelné hvězdy byly kolem 11 mag. (okem 5 mag.)
Helios – Hvězdy byly slušné pouze v 35% ZP, dosah na hvězdách byl viditelně menší než v APM
Quantum – Obraz byl pěkný prakticky až do kraje ZP, nejslabší viditelné hvězdy 11 mag. (okem 5 mag.) a byly prakticky stejně viditelné stejně jako v APM
Zeiss – Obraz hvězd pěkný pouze v 25% ZP, viditelnost nejslabších hvězd o málo nižší než v Quantum.
Celestron – Obraz působí jako v dalekohledu s malým ZP, zkreslení hvězd v 70% ZP, o malinko jasnější hvězdy než v Helios.

Závěr : Celá hvězdokupa bez skreslení je viditelná pouze v APM a Quantum 5. Střední část hvězdokupy (40 úhlových minut) ve všech dalekohledech dobře prokreslená bez aberací Největší dosah dalekohledů v pořadí APM, Quantum 5, Zeiss, Celestron, Helios Giant.

Galaxie M65, M66 a NGC3628

Všechny dalekohledy všechny galaxie bezpečně ukázaly, NGC3628 už byla na hranici viditelnosti v Helios. V Zeiss a Quantum byly galaxie o něco jasnější ( i díky menšímu zvětšení o 10%). Nižší světelný zisk Heliose Giant je prostě na obloze znát.

Galaxie M105, NGC3373, NGC3371

Udělal jsem další pozorovací noc zajímavý test. Na dalekohled TEC 140 jsem dal binohlavu a okuláry Panoptic 24mm, zv. 41x. Na dalekohled APM jsem dal okuláry Nagler 13mm, zv. 40x. V obou dalekohledech jsem viděl stejné galaxie i nejslabší hvězdy, v TEC o malinko lépe, ale ten rozdíl nebyl nikterak zásadní. Nejslabší hvězdu jsem viděl 13.1 mag a galaxie NGC 3373 byla na hranici viditelnosti v APM, trošku lépe v TEC. V Zeiss a v Quantum při zv. 25x a 22x, byla nejslabší hvězda 12 mag., okem byla vidět 5.5 mag.

Slunce

Dalekohledy lze s úspěchem pozorovat Slunce, dalekohled Helios lze vybavit magnetickou clonou, u Zeisse lze zase použít vnitřní neutrální filtr pro lepší kontrast. Oběma dalekohledy je vidět granulace, flokulové pole i miniaturní skvrnky na Slunci, nebo podrobnosti ve větších skvrnách.

 

 





Závěr :


APM má kvalitní zpracování, rychlé ostření, vadila mi nevyváženost dalekohledu (upínací lišta je příliš blízko objektivům), hořčíkové tělo je opravdu lehké a optika nejlepší z testovaných dalekohledů. Existuje verze i s 90° výstupem, což je velké plus pro astronoma. Pokud by měl skla FPL-53, byl by to naprosto skvělý dalekohled.

Celestron je za mě nejhorším z testovaných dalekohledů a cena tomu odpovídá. Pro astronomii bych volil jednoznačně minimálně 45°hranoly, nikoliv přímý okulárový výstup, protože pozorování ve výškách nad 50° je velmi nesnadné. Dalekohled má cca 3° ZP i když při pohledu do dalekohledu vypadá menší. Uchycení dalekohledu k montáži není úplně ideální a očnice jsou velmi špatné. Povrchová úprava objímek kolem objektivu bude velmi citlivá na poškrábání.

Helios Giant, který je často prezentován jako novodobá náhrada za Somet Binar. Co se týká mechanického provedení, moc se mi tato líbila sestava se stabilní montáží, které je dle mého názoru prakticky dokonalá, skvěle se ovládá a výborně se vyhledávají objekty na obloze. Trochu vadí váha dalekohledu a povrchová úprava by mohla být matná. Škoda, že optika není identická s dalekohledem Quantum 5, byl by to za tu cenu nejlepší pozorovací dalekohled do zvětšení 40x. Překvapilo mě, že starý Zeiss má o něco vyšší optickou propustnost, zde má výrobce rezervu, kterou by mohl určitě zlepšit.

Quantum 5 mě překvapil velmi rovným ZP, kvalitním ostřením, lepším rychlo-upínáním okulárů než u APM a výbornou propustností světla, vše v podobném stylu jako APM. Dal bych přednost lepší povrchové úpravě a možnosti upnutí nějakého hledáčku. Celý dojem z dalekohledu trochu kazí, že hranoly zasahují do dráhy světla vstupujícího do okulárů a tím vzniká větší rozptyl světla v okuláru a snížení kontrastu.

Zeiss (později Somet Binar) je velmi zvláštní dalekohled, bez rosnice i velmi kompaktní (na fotografiích je s menší, doma vyrobenou rosnicí). Jeho přednost není ani v kvalitě optiky, ani v rovném poli, ale v obrovském zorném poli 3.6°, které vytváří dokonalý prostorový dojem. Většina prohlížených objektů bude ve středu zorného pole, kde bude uživatel s obrazem velmi spokojen. Propustnost světla mě překvapila a je na to stáří výborná. Okuláry mají větší sklon než ostatní testované přístroje a to 60°, tedy výhoda při pozorování ve větší výšce nad obzorem.


Pokud bych se měl orientovat na cena/výkon v oblasti do 30-ti tisíc Kč, je výborná volba dalekohled Quantum 5, nebo Zeiss (nebo Somet, zvláště pokud se koupí levně do 10-ti tisíc), pokud pouze podle kvality zobrazení, pak jednoznačně APM, na druhém místě Quantum 5.

Dalekohledy pro testování zapůjčila firma Supra Praha