Vytisknout
Nadřazená kategorie: Testy techniky
Kategorie: Dalekohledy
Zobrazení: 2217

 

 

 Je to už téměř šest let, co jsem zde recenzoval tehdy nejmenší přírůstek do rodiny Genesis Prominarů od japonského výrobce KOWA. Pohledný triedřík s objektivy s 22 mm průměrem jsem logicky porovnával s dalšími dalekohlídky ve stejné třídě.... Na fotografiích níže si můžete tehdejší zástupce testu připomenout  ( skupinové snímky níže jsou k dispozici i ve větším rozlišení ) :

 

 

  

Malý binokulár KOWA Genesis 22 se v nezměněné  podobě vyrábí dodnes a v současné době se doprodává limitovaná série se zvětšením 8x, ze které si můžete vybrat nová a pohledná barevná provedení ( viz. snímek níže ). V dnešním článku si vysvětlíme problematiku takovýchto malých triedrů, seznámíte se z novinkami od předních výrobců a především jejich klíčovými vlastnostmi, které jsou určující k potenciálnímu nákupu.

 

 

 

OPTICKO-MECHANICKÉ ZÁKONITOSTI VELMI MALÝCH TRIEDRŮ 

Reálnými možnostmi optiky nejmenších triedrů je aspoň trochu znalý uživatel obeznámen a tudíž i teď předpokládá, že se v tomto odstavci bude psát o kompromisech ... Ano, příliš malý průměr optiky nás z pozice fyzikálních zákonů donutí se určitými omezeními zabývat a v praxi potýkat. V tomto článku se zabýváme binokuláry, jejichž průměr objektivu je v rozmezí 20 až 25 mm. Řada astroamatérů si už v praxi ověřila, že zatímco triedry s objektivy o průměru 30 - 32 mm jsou pro jakékoli denní aktivity dostačující - předpokládáme jejich běžné zvětšení, tzn. 8 až 10x, tak u průměru 25 mm budeme spokojeni jen za lepšího počasí. Navíc bude znatelný rozdíl, zda se budeme dívat přes dalekohled 8 x 25 nebo 10 x 25. Ještě menší průměr, např. 20 mm je už hodně velký kompromis, kde zvětšení 10x už vůbec nedoporučuji. Nejde jen u zmenšujícího se průměru o rychle klesající množství světla, ale také o zmenšující se průměr výstupní pupily. Ta je nepřímo úměrná použitému zvětšení a právě pupila kolem 3 mm je onou hranicí, pod kterou pak rychle klesá komfort pozorování. Zkrátka a dobře - binokulárem s průměrem výstupní pupily cca 3 mm ( např. 8 x 25 ) se vám bude dívat znatelně pohodlněji, než s pupilou 2,5 mm přes triedr 10 x 25. Příliš malá výstupní pupila totiž vyžaduje přesnější umístění oka do optické osy dalekohledu. Analogicky, když budu porovnávat dva triedry se stejným zvětšením 8x, přičemž jeden bude o průměru 25 mm a druhý 32 mm, tak 4 mm výstupní pupila z 32 mm objektivu bude ještě pohodlnější. Proto také jsou binokuláry s parametry 8 x 32 pro denní aktivity nejvhodnější, přičemž velkou výhodou jsou jejich kompaktní rozměry. Podobně budeme smýšlet o dalekohledech rozměru 10 x 42, které při stejném komfortu nabídnou více světla za soumraku a především při astronomickém pozorování.

Vraťme se ale k našim malým dalekohlídkům ... Průměr objektivu pod 30 mm s sebou nese stále náročnější konstrukci okuláru. Pro optické návrháře není vůbec jednoduché v tomto případě docílit dostatečný průměr oční čočky a také potřebnou vzdálenost výstupní pupily. Výsledkem je zpravidla podstatně horší stabilita při pozorování, neboť okuláry s malým průměrem už nemůžeme opírat o nadočnicový oblouk, ale rovnou o víčka. To je další důvod, proč v této třídě je lepší volit menší zvětšení. Značně méně komfortní opření triedru o oko ještě k tomu vyžaduje promyšlené provedení gumové očnice, která by měla být optimálně zaoblená a příjemně měkká.

Shrneme-li uvedené opticko-mechanické těžkosti, se kterými se nutně musejí výrobci potýkat, dojdeme k neúprosnému závěru - kategorie nejmenších triedrů je charakteristická maximálním zviditelněním kvalitativních rozdílů mezi dostupnými výrobky. O to více zde tudíž platí, že za dostatečnou kvalitu si musíte připlatit. U 40 mm průměru se i poměrně velké ztráty ve dne tolik neprojeví. U recenzované kategorie se ale pohybujeme na hranici dostatku světla, takže i 2-3 % rozdíl v transmisi zde pozná i méně zkušený uživatel. A také zde více platí to, že především z ergonomického důvodu byste se měli před koupí s vyhlídnutým binokulárem podívat - rozdíly ve fyziognomii obličeje, tedy především ve tvaru nadočnicového oblouku a v hloubce očí, jsou z důvodu malých okulárů velice podstatné.

Užitečné informace k problematice, kterou se zabývá tento článek, načerpáte i ve zmiňované starší recenzi :

http://posec.astro.cz/index.php/clanky/technics/15-scopes/88-kowa-genesis-22-nejmensi-binokulary-s-objektivy-prominar

 

PROČ SI POŘIZUJEME NEJMENŠÍ TRIEDRY ?

I přes uvedené kompromisy jsou velmi malé binokuláry stabilní součástí nabídky početné řady výrobců, renomovaných nevyjímaje. Každý máme jiné priority a zpravidla i vícero koníčků, zájmů a aktivit, a tak musíme nezřídka volit kompromisy, které jsou kapku jiného druhu než opticko-mechanického... Při mých toulkách přírodou se prvotním kompromisem potýkám při rozhodování, kolik a jakých objektivů dnes ponesu. A protože se taky rád kochám pohledy přes binokuláry, tak samozřejmě řeším další dilema - jaký největší triedr se mi do výbavy ještě vleze surprised. S přibývajícím věkem člověk výbavu spíš minimalizuje a tak často s sebou nosím i malé binokuláry a při náročnějších túrách právě i ty kapesní. Malý dalekohlídek můžete vlastně nosit s sebou stále - a to nejen při aktivitách v přírodě, kdy lehoučký triedřík můžete mít dlouhodobě na krku, případně v pouzdru připnutý na opasku, ale taky na popruhu batohu.  V nabídce se najdou i designově velmi pěkně propracované kousky, které můžete s sebou vzít do divadla nebo muzea, byť to nejsou typická divadelní kukátka. Vzpomínám na má studentská léta, kdy jsem většinu mé výbavy pořizoval ve fotobazaru v Lazarské ulici u p. Havlíka ( Foto Pazdera ) a parametry vysněných objektivů Pentax vystavených ve vitrínách jsem okukoval právě takovým mini-triedrem, který šel zaostřit na dost blízko. Stejně tak se mi občas hodil při přednáškách na ČVUT.

 

SROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ NEJLEPŠÍCH KAPESNÍCH TRIEDRŮ

Účastníci této porovnávací recenze jsou už zřejmí z titulního obrázku. Výběr kapesních triedrů, chcete-li "pocket" binokulárů, jsem omezil na jedinou koncepci mechanického provedení - "roof", tedy se střechovými hranoly. Důvod mého rozhodnutí je prostý a pochopíte to hned z následujícího snímku :

 

 

Ano, tyto dalekohledy jsou opravdu nejmenší, protože je složíte na šířku dlaně, a zpravidla i nejlehčí. Když k té dlani přidáme prsty, tak tento příměr zase reprezentuje délku, resp.výšku, těchto dalekohlídků. V daleko menší míře se na trhu objevují s požadovanými parametry, tedy s průměrem objektivů 20-25 mm, i triedry s koncepcí "porro", o kterých krátce pojednáme v následující kapitole. 

Naše zástupce v testu si detailně můžete prohlédnout na fotografii níže - ve větším rozlišení - a můžete se rovnou seznámit i s klíčovými parametry, jak je udávají samotní výrobci. Pro přímé srovnání jsme bohužel nesehnali nějaký ten triedřík od německé Leiky, ale protože se jedná rovněž o velmi dobré dalekohledy, tak v dalším snímku uvádím potřebná data i o současné produkci nejmenších binokulárů se značkou Leica. 

 

 

 

 Poslední dobou se mezi předními výrobci objevují příznivé trendy, vyplývající z výše uváděných kompromisů - nejmenší průměr objektivů 20 mm se postupně opouští a když ne úplně, tak v rozměru 10x20. Učinil tak i Swarovski, který 20 mm průměr malinko zvětšil a současně ubral na zvětšení - výsledkem je povedený model CL Curio 7 x 21 se zlepšeným komfortem pozorování díky výstupní pupile s průměrem 3 mm. Nápad našeho jižního souseda z Tirol není samozřejmě nic světoborného, nicméně je v praxi velmi ojedinělý, protože malých dalekohledů s objektivem cca 20 mm a současně s komfortnější pupilou od 3 mm je jako šafránu. Téměř jediným a velmi dobře hodnoceným zástupcem je už po několik desetiletí "porro" triedr Pentax Papilio 6,5 x 21 ( bude o něm řeč ještě později ). CL Curio je s přehledem nejmenší, resp.nejkompaktnější, opravdu kapesní triedr, který je současně i nejlehčí. Komfort pohledu není tak dobrý, jako u většího sourozence CL Pocket 8 x 25, a u kvality obrazu mimo střed to platí ještě více. Kresba v krajní třetině pole není u Curia úplně nejlepší - ostrost zde rychleji klesá a barevné lemy přibývají. Nicméně brilance a transmise je nadprůměrná, stejně tak kresba ve středové třetině zorného pole. Nutné kompromisy ultrakompaktního provedení jsou prostě znát, přitom se bavíme o zorném poli se zdánlivou velikostí 51°. Téměř stejně velké pole nabízejí i o chlup větší sourozenci CL Pocket - 52° u 8x25 a 53° u 10x25. Mohlo by to být lepší, nicméně především "slabší" CL Pocket je binokulár s velmi vyváženými vlastnostmi a ještě dostatečně příjemným komfortem pohledu - z testovaných exemplářů nejlepším. Jeho rozměry jsou oproti menšímu bráškovi jen malinko větší - v největším rozměru, kterým je délka-výška, jde o 18 mm ( 110 vs. 92 mm ). 

 

 

Na fotografiích je patrné i to, že rakouskému výrobci nestálo za to věnovat dostatečnou péči vnitřnímu provedení očnic u CL Curia. Zručnější a náročnější majitel si je samozřejmě náležitě vyčerní - u tak drahého výrobku, navíc od lídra trhu, jde o nečekanou ostudu... Jinak je CL Curio velice pohledným kouskem, především v této oranžově-stříbrné úpravě. K dispozici je také celočerná verze.

Všechny recenzované binokuláry se vstupní pupilou 25 mm jsou v podstatě i stejně dlouhé-vysoké - zmiňovaným 110 mm u obou CL Pocket sekunduje 112 mm u Zeisse Victory a stejných 112 mm u Leiky Ultravid. Menší Leica Ultravid 8 x 20 s výškou pouhých 93 mm naopak kopíruje rozměry CL Curia ( š95 x v92 mm ) a je tedy rovněž adekvátně miniaturní.

 

 

Jak už jsem poznamenal, triedry Leica jsme na přímé srovnání neměli k dispozici, ale z dřívějších setkání s nimi si pamatuji, že moc pohodlně se do nich nekoukalo.  Navíc oba rozměry disponují opravdu malým zdánlivým zorným polem s hodnotou sotva 50°. Kresba napříč polem mne také nenadchla a celkově jsem konstatoval, že u této značky a těchto rozměrů budu těžko hledat něco, kvůli čemu bych si měl nějaký kousek zakoupit... Někoho může pozitivně naladit fakt, že jsou to nejlehčí "pocket" triedry.

Naopak u přítomné čtveřice kapesních binokulárů vás u každého exempláře něco osloví. Swarovski CL Pocket má velmi vyrovnané vlastnosti a model 8x zvětšující disponuje v tomto rozměru nejkomfortnějším pohledem nejen mezi recenzovanými triedry. Jeho sourozenec CL Curio si vás podmaní líbivým designem a nejkompaktnějším provedením. Kowa Genesis 22 vám nabídne příkladné zobrazovací vlastnosti v podobě nejmenší barevné vady a velmi věrného barevného podání. Kowa 8 x 22 má navíc největší zdánlivé zorné pole. Zeiss Victory Pocket je zase zajímavý jeho asymetrickou konstrukcí, díky které dociluje taktéž vynikající kompaktnosti.

Ani v této kategorii ideální kapesní binokulár neexistuje... Budeme-li hledat slabá místa, tak u každého něco najdeme. Triedry CL Pocket od Swarovského mají z pohledu ostrosti sice nejhomogennější kresbu v poli - platí to především pro 10x zvětšující model - ale jejich pole je poměrně malé. Kowa 10 x 22 je sice u clony malinko méně ostrá, ale má o trochu větší pole a velmi malé barevné lemy u jeho okraje. Naproti tomu u CL Pocketu 10 x 25 především, najdeme nějakou tu barvičku i ve středu pole. U CL Pocketu 8x zvětšujícího je odstup od Kowy 8x ve velikosti zorného pole už opravdu markantní, což činí Kowu Genesis 8 x 22 bezkonkurenčním kapesním binokulárem se zvětšením 8x. Přispívá tomu i to, že pokles ostrosti poblíž clony je minimální a menší než u Zeisse Victory 8 x 25, který rovněž disponuje nadprůměrně velkým polem. Jedinou slabinou nejmenších Kowa Prominarů je horší komfort pohledu, který je dán především výstupní pupilou s průměrem menším tří milimetrů a dále o něco méně příznivou vzdáleností výstupní pupily ( 15 mm vs. 17 mm u CL Pocketů ). Někomu může vadit u Kowy i provedení očnic, které jsou tvrdší a málo zaoblené. Ovšem binokuláry Zeiss Victory mají očnice de facto stejné a přitom i do nich se dívá o něco komfortněji. Je zkrátka vidět, že ty 3 mm v průměru navíc dělají opravdu hodně, a že v míře komfortu pohledu je určující velikost průměru výstupní pupily. Pocket triedry Zeiss Victory působí mechanickým provedením, resp. povrchovou úpravou, poněkud laciněji a jejich dalším handicapem je větší poduškové zkreslení. Naopak dalekohlídky od Kowy a Swarovského mají tuto oblast velice dobře zvládnutou. Nejmenší účastník tohoto testu - CL Curio - má rovněž relativně malé zorné pole a kresba v něm není tak homogenní, jako u větších sourozenců. I přes menší zvětšení je jeho skutečná velikost zorného pole jen nepatrně větší, než u Kowy 8x ( 135 m/ 1 km oproti 131 m/ 1 km ).

Dalším parametrem, který jsem ještě nezmínil, a který je v popisném snímku výše uveden, je nejmenší zaostřitelná vzdálenost. Nejlepší hodnotou se v tomto mohou pochlubit binokuláry Kowa, které zaostří předměty v 1,5 metrové vzdálenosti. Zde je ovšem nutné podotknout, že ve skutečnosti je to kapku složitější... Zatímco s binokulárem zaostřeným na vzdálenost 3 m se budete kochat parádním stereopohledem, tak při přeostření na 2 m začne už váš mozek zpracovávat zdvojený obraz. No, a u 1,5 m může slabší jedinec taky dostat motolici laughing. Ach ano, toho krásného motýla si mohu vychutnat zavřením jednoho oka wink

 

NEJMENŠÍ BINOKULÁRY OSTATNÍCH KONCEPCÍ

Sporadicky se na trhu vyskytují v kategorii průměrů objektivů 20 až 25 mm i triedry s koncepcí "porro" - a to jak v klasickém širším, tak i v úzkém provedení, tedy s objektivy těsně u sebe ( tzv.obrácená porro koncepce ). V prvním případě zůstal na trhu už jen poslední mohykán v podobě německého binokuláru Steiner Mini-Porro 8 x 25 Military/Marine v zeleném pogumování ( vyrábí se i verze 10 x 25 a obě varianty pak ještě bez pogumování v černé barvě s označením Safari Ultrasharp ). Dalekohled 8 x 25 vám v kilometrové vzdálenosti zobrazí výsek krajiny o šířce 120 m, čemuž odpovídá zdánlivé zorné pole okulárů cca 51° se 13,5 mm vzdálenou výstupní pupilou. Jeho hmotnost činí 300 g při rozměrech 140 x 94 x 46 mm. Příznivě nízké hmotnosti dosáhl výrobce tím, že tělo triedru je odstříknuto z polykarbonátu Makrolon.

 

 

S reverzním porro systémem jsem už výše zmínil binokulár Pentax Papilio II 6,5 x 21, který má nejen příznivý průměr výstupní pupily, ale i možnost zaostřit na vzdálenost neuvěřitelných 0,5 m. K tomu má unikátní zaostřovací systém s přesahem do "makro", kde dokáže mechanicky kompenzovat nutné zdvojování obrazu tím, že čočky se spolu i s hranoly neposouvají jen podélně, ale i příčně. Kresba je v krajní třetině trochu horší, nicméně vzhledem k nízké ceně ( dalekohled seženete za cca 4 tis.Kč ) se jedná o nadprůměrně kvalitní binokulár s velkou užitnou hodnotou. To zaostřování v makro opravdu funguje, byť není úplně dokonalé - nějakou zbytkovou paralaxu jsem našel, nicméně jsem i po delším pozorování konstatoval, že žádný diskomfort mne neunavoval. "Motýlí" Pentax se prodává i ve verzi 8,5 x 21. 

 

 

Když už jsme zabrousili do koncepce obráceného "porro" systému, tak mi nedá neodbočit kousek vedle teď tady diskutovaného rozsahu průměrů a poukázat na dvojici precizních dalekohledů od firmy Nikon, které mají průměr objektivů pouhých 15 mm. Tyto krásné kousky spatřily světlo světa už před více než 100 lety, přesně v roce 1921 ( tedy čtyři roky od vzniku tehdejšího Nippon Kogaku, ze kterého dnešní Nikon vzešel ). Slůvko "Mikron" v názvu pochází z označení miniaturních hranolů, které jsou zde použity. První Mikrony, jak se první verze tehdy nazývala, disponovaly zvětšením 4x a 6x. Od té doby prošly Mikrony dvojí úpravou - poprvé v roce 1948, dnešní podobu pak získaly v roce 1997.

 

 

 

Vidíte, že i celokovovým provedením lze dosáhnout neuvěřitelně nízké hmotnosti. Většina lidí si tyto klenoty představí coby luxusní divadelní kukátka nebo jako vítaný doplněk při návštěvách muzeí, galerií a pod. Pokud by někoho zajímaly Nikon střechové kapesní triedry v rozměrech, kterých se týká tato recenze, tak doporučuji nejkvalitnější řadu HG L, kde najdete dva modely - 8 x 20 a 10 x 25 ( velmi kvalitní řada Monarch HG má nejmenší rozměr 8 x 30 )

 

      Světe div se, ale i v námi diskutované kategorii a průměrovém rozpětí si můžete pořídit i triedry se stabilizací. Jedná se o 2 až 3 výrobky japonského Canonu. Doprodává se šikovný model 8 x 25 IS a nově je k dispozici dvojice o průměru 20 mm s volitelným zvětšením 8 a 10x. Je škoda, že zde jde firma Canon tak trochu proti proudu... Nové IS triedry totiž vůbec nejsou menších rozměrů a hmotnostní výhoda je pouhých max. 70g (420- 430g vs. 490g ). Oproti postaršímu, ale jinak velmi povedenému, IS 10 x 30 II mají všechny tři menší sourozenci dvě podstatné nevýhody - pokles zorného pole okulárů z cca 60° na cca 50° a náhrada dvou tužkových baterií za jednu CR 123A. Tato lithiová baterie má vydržet u staršího IS 8x25 pouhých 6 hodin, u nových 20 mm je to 12 hodin. Základní parametry jsou k dispozici na dvou snímcích níže. Hodnota +/- 1,0° udává účinnost stabilizace.

 

 

 

Pokud by někdo zvažoval nákup některého z těchto triedrů, především z důvodu menších rozměrů a rovněž hmotnosti, tak se doporučuji zamyslet nad následující úvahou - mnou už výše zmiňovaný starší model 10 x 30 IS II je v obou hlavních rozměrech jen o necelý 1 cm větší ( přesně 127x150x71 mm ). Ano, je zde ona větší hmotnost - 600g oproti 430g u modelu 10x20 IS - ale 60° zorné pole okulárů, napájení tužkovými bateriemi a podstatně více světla s výrazně lepším komfortem pohledu, jsou velmi silné argumenty, že ? Pro úplnost je důležité poskytnout ještě jednu praktickou informaci - nová řada 32 mm Canon IS triedrů ( 10x, 12x a 14x ) rozměrově dost povyrostla ( 142x171x77 mm, hmotnost 780 g ). Okuláry jsou stejné, jako u staršího 10x30 IS II. Rovněž napájení dvěma klasickými LR6. Nepochopitelný je nárůst ceny o 20 tis.Kč ( nový 10x32 IS se prodává za 34 tis.Kč ). K tomu dodejme zkušenost, že žádný viditelný přínos u stabilizace u nové řady není, přičemž ta původní je zcela dostačující. 

  

ZÁVĚR

Věřím, že článek, resp. uživatelskou recenzi, se mi podařilo napsat srozumitelně a s dostatkem důležitých informací, a že i díky tomu většina čtenářů správně usoudila, že ani tentokrát nenajdou v závěru mého autorského počinu větu typu - " tento triedr je nejlepší a v těsném závěsu se na druhém místě ... ". Na osobní vyzkoušení předem apeluji před koupí jakéhokoliv binokuláru a v této kategorii "mini" je tomu tak s ještě větším důrazem. Tímto mám samozřejmě na mysli především to, jak nám dalekohled (ne)sedne u očí. Druhým aspektem je fakt, že v uvedeném rozsahu průměru vstupní pupily se už pohybujeme pod optimální hranicí dostatku světla, takže rozdíly v propustnosti jednotlivých binokulárů jsou více viditelné a smysl má investovat do opravdu kvalitních výrobků, které disponují nejlepší transmisí a u kterých se můžete na udávané parametry spolehnout. Na trhu je velké množství levných střechových mini-triedrů, které sice nějak ukazují, ale až při jejich srovnání s dražší produkcí uvidíte ty poměrně velké rozdíly. Tyto levné dalekohledy často ani nevykazují deklarované parametry - častým nešvarem je to, že svazek světla je uvnitř ořezán na menší průměr, takže výsledkem je nejenže tmavší obraz, ale také menší průměr výstupní pupily. Když takto např. 20 mm objektiv zdegradujete na 18 mm, tak je to opravdu dost vidět... No, a o kvalitě střechových hranolů v levných triedrech ani nemluvě... 

Z popisovaných triedrů si určitě vyberete, když zohledníte vaše priority a potřeby. Otázka finanční je samozřejmě také podstatná. K tomuto jen pár postřehů... Většina diskutovaných binokulárů osciluje s cenou kolem 20 tis.Kč. Z tohoto lze vyčlenit pouze Kowa Genesisy 22, které pořídíte za 16 až 17 tis., přičemž se cena neliší ani u doprodávané limitované série, kde v balení najdete i luxusnější kožené pouzdro.

Swarovski CL Curio 7 x 21 si někteří z nás koupí díky jeho designu a nejmenším rozměrům. Neurazí ani v opeře, či jinak v dámské kabelce laughing. Pokud ovšem upřednostníte optické parametry, tak si rovnou kupte většího sourozence - CL Pocket 8 x 25. Za příplatek pouhých méně než 5%, tedy necelé tisícikoruny, dostanete o třídu více muziky. 

Nejmenší japonská Kowa je nedostižná v korekci barevné vady - objektiv totiž, na rozdíl od ostatní konkurence, obsahuje hned dvě ED skla. Je to znát nejen minimálními barevnými lemy na kraji zorného pole, ale také lepším odlišením jednotlivých barev v detailech i vůbec celkově v tomto věrným podáním. Především model 8 x 22 je vynikajícím dalekohledem z několika důvodů, kde kromě výše uvedeného hraje roli největší zdánlivé zorné pole okulárů. Proto je tento binokulár mým favoritem - a to i přesto, že 3 mm u Swaroského jsou na jasu obrazu znát a pohled do něj je určitě komfortnější. Mám výhodu v tom, že poměrně mohutné očnice Kowy si mohu horním okrajem opřít o nadočnicový oblouk. Jinak ale potenciálním zájemcům doporučuji u Kowy toto pečlivě vyzkoušet, protože vliv fyziognomie obličeje je zde zásadní. Provedení očnic u obou modelů Swarovského je v tomto lepší a bude vyhovovat většímu počtu uživatelů.

 

Pokud bych měl zabrousit do kategorie levnějších "roof" triedrů kapesního provedení, tak za pozornost určitě stojí  Kowa 8 x 25 BD II, od Zeisse velmi pěkný Terra ED 8 x 25, Bushnell Legend Ultra HD 10 x 25, Minox X-active 8 x 25. Z ještě levnějších pak např. Meopta MeoSport 8 x 25, Pentax AD 8 x 25 WP a se širokým polem Vixen Atrek II 8 a 10 x 25. Výčet samozřejmě není úplný...