Vytisknout
Nadřazená kategorie: Testy techniky
Kategorie: Okuláry
Zobrazení: 628

 

Dnes už raritní okulár Docter UWA 12,5 mm se v podobě, jak jej vidíte na titulní fotografii, už nevyrábí... Jeho poslední provedení si můžete prohlédnout na obrázku níže, ze kterého je zřejmé, že výrobky sportovní i astronomické optiky definitivně tuto značku ztratily a byly přejmenovány na NOBLEX.

 

 

No, aspoň že sovička zůstala... Potíž je v tom, že ani toto poslední provedení se už nevyrábí. Firma NOBLEX GmbH se i díky koronakrizi dostala v minulém roce do finančních potíží a přetransformovala se ve firmu NOBLEX E-Optics GmbH, jejímž směřováním v budoucnosti se stávají především elektronicko-optické přístroje ( termovize, noční vidění, lasery, atd. ). První zprávy z minulého roku byly velmi chmurné, neboť dokladovaly úplný zánik sportovní optiky. Nyní se objevila jakási naděje, že by tomu tak nemuselo být a dřívější produkty se znovu objevily na inovovaných stránkách výrobce :

https://www.noblex-germany.com/index.php/de/produkte/110-kategorie-de-de/produkte/fernoptik/uwa-okular

Nicméně pan Bernhard Docter byl velmi šikovný a podnikavý chlapík a jeho jméno ve světovém byznysu zdaleka nezaniklo, jak by se mohlo zdát po zániku značky Docter u sportovní a astronomické optiky. V roce 1984-5 založil v německém Wetzlaru firmu Docter Optic, ale jeho působení na poli špičkové optiky sahá až do poválečné doby a vzniku firmy Carl ZEISS AG. Po sjednocení Německa B.Docter koupil dva závody po rozpadu a přerozdělení gigantu Carl Zeiss Jena - jedním z nich byl podnik v Eisfeldu, kde dodnes sídlí i 1.11.2020 vzniklý NOBLEX E-Optics. Pan Bernhard Docter zemřel v roce 1995, čímž pak firma Docter Optic zkrachovala a její části byly rozprodány. Malá část Docterovy firmy, právě ta se sportovní optikou v Eisfeldu, byla v roce 1997 prodána společnosti Analytik Jena, přičemž značka Docter byla zachována. Největší část firmy Docter Optic zakoupil obrovský německý holding, v jehož vlastnictví byly i firmy Rodenstock, Hella a Bosch. A právě tato "nit" je dodnes spojena se jménem dotyčného optika, který kdysi vstoupil i do světa automobilového, kam vložil know-how v podobě optiky do světlometů.  Tímto zakončíme putování s B.Docterem, a to přímo v naší domovině, neboť zdaleka ne každý čtenář tohoto článku ví, že v 9-ti autech z 10-ti, které jezdí po naší matičce Zemi, jsou použity čočky vyrobené v závodě Docter Optics s.r.o. sídlícím v České Lípě...

 

 

Okulár Docter UWA 12,5 mm se zdánlivým zorným polem 84° nemá žádného sourozence, který by v jiném ohnisku sdílel stejný optický design. V segmentu pozorovacích dalekohledů, resp. velkých binokulárů, existoval Docter 16,4 mm se zorným polem 60°.  Právě obří binokuláry s názvem ASPECTEM jsou základní aplikací vynikajících UWA 12,5 mm. Ale použitý optický design bude vývojově určitě podstatně staršího data, bude souviset s firmou Zeiss a také vojenskou produkcí. V oněch dobách existovala verze s 90° zorným polem, která vynikala nedostižnou ostrostí na ose, ale horšími okraji. Tento okulár se později objevil i ve zmíněných binokulárech. Vyráběla se údajně i astronomická verze s označením Docter UWW ( Ultra-Weit-Winkel ). Vývojově poslední optický design je verzí, jak pro binokuláry Aspectem, tak pro použití astronomické. Vlastní optická stavba je dodnes opředená tajemstvím - k dispozici je pouze údaj, že okulár se skládá z 8-mi čoček v 5-ti skupinách. Bylo by velmi zajímavé, kdybychom mohli porovnat použitý optický design s moderními okuláry z dílen Tele Vue, Explore Scientific, Pentax a pod. Jedinou stopou, kterou jsem zachytil, je schéma zobrazené níže, které se ovšem s údaji výrobce mírně liší... wink

 

 

Na dvou snímcích níže si můžete připomenout, bohužel již rovněž nevyráběné, velké binokuláry Docter Aspectem, které se v rozměru 80/500 vyráběly i ve verzi ED a bylo možné je pořídit i se zoom okuláry dávající zvětšení 20-50x ( viz.první snímek ). U nás se tyto skvělé dalekohledy moc nevyskytovaly a ani tudíž nevyskytují, což je škoda, protože si myslím, že jejich použitá koncepce hranolové převracející soustavy skýtá, oproti hojně se vyskytujícím binokulárům zalomeným, nesporné výhody, především v podobě dokonalejší kolimace. Na druhém snímku je vidět typ UWA 40x osazený recenzovaným okulárem UWA 12,5 mm.

 

 

 

Vraťme se ještě k optické stavbě Docteru UWA 12,5 mm. Společnost Analytik Jena nejednou uvedla, že v rámci použitého optického designu jsou aplikována nejlepší optická skla, která vyžadují přísnou technologickou kázeň, především v procesu tavení. Výrobce dalekohledů omlouval dlouhé objednací lhůty právě tím, že je nutno čekat na výrobu velké várky, která se producentovi skla technologicky i finančně vyplatí. I tak byla cena optiky vysoká a německý výrobce zdůrazňoval, že hodlá zachovat okulárům Docter UWA punc nejvyšší kvality a originality. Neboli, že v opačném případě by šlo tyto okuláry vyrábět s méně kvalitními ( a tedy levnějšími ) skly, ve větším počtu a za příznivější cenu. K tomuto jsem ještě nepoznamenal, že poslední vyrobené Doctery 12,5 mm se před cca rokem prodávaly za 790 €.

Nevím, zda to bylo horšící se ekonomickou situací ve společnosti Analytik Jena, resp.nejspíš jen v jejich divizi sportovní optiky, ale ceny jejich výrobků během krátké doby vzrostly o více než polovinu a těžko mohly pak obstát v rozšiřující se konkurenci. Přímohledný binokulár 40 x 80 ED, tedy s okuláry UWA 12,5, se z ceny cca 3 tis.€ vyšplhal až na 5.200 €. Byť se jedná o velmi bytelný a přitom stále kompaktní a relativně lehký ( cca 5 kg ) dalekohled, jehož některé optické vlastnosti jsou pro konkurenci typu APM binokulárů nedostižné, prodejní cena přes 5 tis.€ je i pro fajnšmekry dost vysoká.

 

Takto vypadala skutečná "binománie" v italských Alpách, pořádaná majitelem webu "Binomania.it" Piergiovannim Salimbenim ( na foto vpravo ) v červenci roku 2017. V té době ještě nikdo netušil, že už v roce 2018 se nad výrobou binokulárů Docter začnou stahovat osudově temná mračna... Pokud by někoho zajímaly dlouhodobé zkušenosti s binokuláry Aspectem a jejich srovnání se současnou nabídkou na trhu, přikládám odkaz související s převzatou fotografií výše.

 https://www.binomania.it/sette-anni-con-il-docter-aspectem-80500-ed-uwa-40x/

 

OPTICKO-MECHANICKÉ VLASTNOSTI OKULÁRU "NOBLEX/DOCTER UWA 12,5 mm"

Základní parametry nejen tohoto okuláru, ale i jeho v současnosti největšího rivala - okuláru APM HI-FW 12,5 mm - jsou k dispozici v tabulce níže :

 

Pozn. - Okulár Docter má pod gumovou očnicí k dispozici dva užitečné závity - M42x0,75 a M48x0,75 

 

Zpočátku, tedy po zahájení produkce okuláru APM, to vypadalo, že tento bude přímým klonem okuláru Docter. Řada společných parametrů a téměř identické rozměry tomu napovídaly, nicméně se rychle ukázalo, že tomu tak není. Optický design od Markuse Ludese je přeci jen v něčem odlišný a máte-li oba kousky k dispozici, tak znalému a jeho zkušenému oku stačí pár pohledů skrze ně, aby zjistil, že oba soupeři se liší v jedné podstatné věci - a tou je charakter výsledného zkreslení. Ale o tom podrobně bude popsáno dále...

Detailní schéma optického designu okuláru od APM je, na rozdíl od Noblex/Docteru, známo a můžete si ho prohlédnout na obrázku níže :

 

 

Na optické stavbě okuláru APM HI-FW 12,5 mm je zajímavé to, že naprostou většinu tvoří samostatné čočky - tmelený člen je pouze jeden. Oba okuláry mají dobře promyšlenou mechanickou konstrukci, která umožňuje uchycení i za 2" barel a je poměrně štíhlá, především v horní části poblíž oční čočky. Průměr okuláru v této části ( u obou okulárů je jen mírně větší, než je průměr 2" ) je rozhodný pro umístění nosu při aplikaci páru v binohlavě. Použití obou recenzovaných okulárů v binonástavci je velice lákavé, nicméně omezujícím faktorem je zde hmotnost obou rivalů, která převyšuje 500g/ks. Binokulární pokoukání je pak snadněji realizovatelné v pravých zalomených binokulárech.

 

 

Pro porovnání nejen velikosti jsem přidal i oblíbený a kvalitní TV Nagler T6 s ohniskovou vzdáleností 13 mm a zdánlivým polem 82°. Poučený astroamatér už tuší, že komfort pohledu do porovnávaných okulárů bude úměrný velikosti hlavní skupiny čoček a především průměru čočky oční - viz. druhý obrázek níže :

 

 

 

KOMFORT POHLEDU NA NOČNÍ OBLOHU

Zmíněné větší rozměry důležitých čoček vedou totiž k příznivější hodnotě, kterou označujeme jako "vzdálenost výstupní pupily - VVP ", což je v praxi optimální vzdálenost našeho oka od oční čočky, kdy je obraz nejlépe vidět. VVP okulárů Nagler T6 je cca 12 mm, recenzovaní soupeři jsou tedy na tom o poznání líp. Tato teorie je samozřejmě v praxi znát, i když jsem přesvědčen, že u okuláru APM bude VVP ve skutečnosti o něco menší, než udává výrobce. Diskutovaný parametr je zhruba takto velký i u legendárních Pentaxů XW, což jsou v komfortu pozorování stále nedostižné okuláry. Stejná hodnota VVP u okulárů různých koncepcí neznamená, že stejně kvalitní bude i komfort pozorování. Zde záleží především na tom, jak velkým zdánlivým zorným polem okuláry disponují. Zorné pole kolem 70° , které mají zmiňované Pentaxy XW nebo TV Delosy, se pokládá za hraniční, které ještě naše oko naráz obsáhne. Proto se do takovýchto okulárů dívá velmi pohodlně. Hodnota přes 80° už nutí naše oko k pohybu a ne každému to vyhovuje. Proto se i do okulárů hodnocených v tomto článku dívá o dost hůře, byť mají poměrně příznivou VVP. Nicméně v noci je pohled do nich pohodlnější, než do klasického T6 Nagleru. A i když mají mírně, ale viditelně, větší zorné pole, než 13 mm Nagler, tak je u nich clona ohraničující zorné pole periferním viděním snáz viditelná. Zkušený majitel Nagleru T6 si všimne, že okuláry této řady vykazují těsně u clony mírnou vinětaci. Ono ztmavení bezprostředně u clony je dobře vidět i v noci. Pokud by se Nagler T6 o pár stupňů zaclonil, byl by z něj naprosto dokonalý okulár. Při zachování původní velikosti pole, by se pro odstranění vinětace musely zvětšit některé čočky. Právě kvůli tomuto malému nedostatku malých Naglerů, jsem byl o to více zvědav, jak se s tím popasovali oba návrháři porovnávaných "velkých" okulárů s polem 84°. K mému překvapení jsem zjistil u obou 12,5 mm okulárů něco, co jsem ještě v žádném jiném okuláru neviděl - oba rivalové vykazují u clony zjasnění ! U Noblex/Docteru je to jen slabounké, ale u APM okuláru je to dobře patrné mezikruží. Hledal jsem na netu, má-li někdo stejnou zkušenost, a skutečně jsem našel na Cloudy Nights astroamatéra, který tvrdí, že uvedené zjasnění může u APM okuláru dokonce zhoršovat adaptaci oka na tmu. Já bych to až tak zle neviděl, nicméně jsem převážně testoval na přesvětlené obloze. Původ tohoto nečekaného optického jevu mi zatím není zcela jasný, ale bude nejspíš souviset s nedostatkem, který jsem posléze objevil při terestrickém zkoumání ve dne.

 

KOMFORT POHLEDU PŘI DENNÍM POZOROVÁNÍ

Zde je situace poněkud složitější, protože testování ve dne odhalilo u obou rivalů stejný nedostatek, který je de facto jediným handicapem jinak špičkových okulárů. Testoval jsem nejprve ve Vixenu SD 115, kde jsem zjistil, že najít optimální polohu oka není vůbec jednoduché, obzvlášť u okuláru APM. To bylo velké zklamání hned na úvod, obzvlášť poté, co jsem do refraktoru vsunul starého dobrého Naglera 13 mm a komfort pohledu shledal jako naprosto dostačující. Naproti tomu v okuláru APM se mi do obrazu neustále vkrádalo silné žluté až oranžové světlo - dělo se tak od okraje zorného pole směrem dovnitř, jako taková masívní vinětace. V podstatě jsem nemohl najít polohu oka takovou, aby tam tento neduh neotravoval. V Docteru se ukazovalo to samé, ale v o dost menší míře, nicméně i zde jsem měl problém s nalezením optimální polohy oka - i když se povedlo, aby se nevkrádala ona nažloutlá vinětace, tak často zůstával pocit, jako když se nedaří docílit neutrálně barevného obrazu, resp.jako když se neustále mění teplota chromatičnosti. Zkrátka obraz se chvíli zdál být teplejší, pak zase neutrálnější, a hned pak zase nažloutlý...

Musím říct, že uvedené skutečnosti mne dost rozladily, neboť především Doctera všichni vychvalují až do nebes innocent. Navíc je to okulár, který byl vyvinut přednostně pro pozemské pozorování. A má zkušenost teď zjištěná je taková, že bych ho ve dne používat nemohl. Začal jsem přemýšlet, jestli jsem něco podobného už přeci jen nezažil... A rychle si vzpomněl, že podobně se ve dne chovaly velké Naglery  - T4 a T5. Pamatuji si, že když jsem od Mirka Matouška kdysi přinesl domů 26 a 17 mm Naglery a nedočkavě je strčil do dalekohledu ( bylo kolem poledne ), tak jsem se zhrozil, co že jsem to za tak velké peníze přinesl domů... Naštěstí sám Al Nagler na toto upozorňoval, že to chce tmu a tedy více otevřenou zorničku, na kterou jsou okuláry počítané. Samozřejmě, že měl pravdu, okuláry mám dodnes laughing.

Usoudil jsem tedy, že i u dvojice Docter + APM vyzkouším podmínky, kdy nebude zornička tak zatažená. Pomohlo to, že jsem dalekohled otočil od protisvětla ( navíc byl slunečný den ), pomohlo to, když bylo zamračeno ... a pomohlo i to, že jsem zvolil menší průměr refraktoru. Zkrátka méně světla do oka, aby nebylo jeho přebytkem  moc namáhané. Nicméně to pořád není dokonalé a především APM HI-FW je pro mne ve dne pořád nevyhovující. Okulár Noblex/Docter je v menším průměru tak na hraně, pomůže už jen zatažená obloha.

Jsem přesvědčen, že zjištěná barevná vinětace ve dne, souvisí u obou okulárů s oním zjasněním, které jsem detekoval u clony při testování na noční obloze.

 

VELIKOST ZKRESLENÍ A JEHO CHARAKTER

Co se týče výsledné linearity obrazu, tedy velikosti zbytkového zkreslení ( distorze ), tak v dnešní době se s ním optičtí návrháři potýkají stále více, neboť na trhu dost rychle přibývá ultraširokoúhlých okulárů, jejichž zdánlivé zorné pole dosahuje i 100 až 110°. Je pak logické, že takovéto optické soustavy jsou na korekci nejen těchto vad dost náročné. Nicméně můžeme s potěšením konstatovat, že řadě výrobců se daří stále účinněji se zkreslením obrazu bojovat - dílem je to aplikací vhodnějších a dražších skel a také vývojem kvalitnějších výpočetních algoritmů. 

Oba recenzované okuláry jsou přímo učebnicovým příkladem, na kterém si můžeme tuto problematiku ozřejmit. Jak už jsem v úvodu naznačil, tak co se týče výsledného zkreslení, jsou oba okuláry v tomto zcela odlišné. Noblex/Docter vykazuje velmi malé poduškové zkreslení, ale obraz je i ve dne při pohybu dalekohledem velmi příjemný a panoramatický. V noci, zvláště při brouzdání hvězdnými poli, máte ten správný pocit, podobně jako v planetáriu, že se díváte na obraz, který je projektován na kulovou plochu zevnitř. První pohled do okuláru APM vám dá dojem, že zde je to obráceně - že trpí zkreslením soudkovým, tedy že se díváte na obraz, který je promítán na kouli zvenku. Ovšem není tomu tak úplně, stejně tak jako je velmi zjednodušené hodnotit linearitu obrazu tím, jestli je zbytkové zkreslení poduškové nebo soudkové.

Optický designér je vždy nucen řešit dva druhy distorze - úhlovou ( angulární ) a geometrickou ( rektilineární ). Z pohledu astronomického užití je důležitější co nejvíce potlačit zkreslení úhlové, aby se velikost a tvar objektu ( např.planety ) při posouvání od středu ke kraji neměnil. Je potřeba si uvědomit, že nejde jen o ideální tvar kotoučku planety, ale při patrném angulárním zkreslení se směrem ke kraji mění i vzdálenost mezi hvězdami. Chceme-li toto eliminovat, nejde současně s tímto dosáhnout ideální rektilineární projekce, tzn., že např. svislice budou v celém zorném poli bez deformací prohnutím. Proto např. okuláry Panoptic a Nagler vám zobrazí planetu i na kraji pole velmi věrohodně, ale za cenu, že hlavně ve dne vidíte silnější poduškové zkreslení, tedy zbytkové zkreslení geometrické. Modernější okuláry typu TV Ethos, mají díky novějším optickým sklům toto geometrické zkreslení menší a přitom distorze úhlová se pohybuje v zanedbatelných pár procentech. Podobně se chová i okulár Docter, který v tomto pokládám za snad vůbec nejpovedenější okulár - planeta je bez deformací zobrazena i na kraji zorného pole a přitom zbytkové geometrické zkreslení s poduškovým charakterem je velmi malé.

Pozornější pohled přes APM okulár prozradí, že zbytkové zkreslení není soudkovité, jak se na první pohled jevilo. Při umístění svislice na samý okraj zorného pole totiž zjistíte, že zůstala zcela rovná - konstruktérovi se tedy podařilo docílit rektilineární projekce, tedy bez deformace přímek, ale za cenu toho, že při posuvu např. dvojhvězdy od středu pole k jeho okraji vidíte zřetelnou změnu vzdálenosti mezi složkami. Vzhledem k tomu, že pro naše vidění je přirozený panoramatický pohled po krajině, při kterém otáčíme hlavou, a dále pokládáme za zcela přirozený takovýto pohled i na hvězdnou oblohu, je pak logické, že při pozorování triedrem, či astronomickým dalekohledem, se nám jeví přirozenější obraz, který evokuje pohled z vnitřku koule na její vnitřní povrch. Proto hodnotím pohled do okuláru Docter jako lepší, než do jeho soupeře od APM. Podobnou, či v podstatě stejnou, vlastností, typickou pro okulár od M.Ludese, jsou obdařeny i vynikající triedry Swarovision - reakce uživatelů jsou různé, někomu pohled přes ně tak nějak tahá oči.

 

OSTROST A KONTRAST

Tato disciplína je asi nejsilnější stránkou u obou okulárů, u Doctera obzvlášť. Oba okuláry podávají velmi kontrastní obraz a rovněž ostrost je opravdu nadprůměrná, i vzhledem ke složitosti optické stavby a velikosti zorného pole především. Platí to i pro zástupce od APM, byť na kraji pole vykazuje určité zkreslení. Ale hvězdičky jsou i zde pěkně bodové. Oproti Docteru je u kraje zorného pole více vidět nějaké ty barevné lemy. Okulár Noblex/Docter se vynikající brilancí a ostrostí napříč celým polem blíží k dokonalosti - kladu jej na úroveň Delosu. V rámci mého testování byl ve třech případech z pěti lepší, než můj oblíbený 13 mm Nagler T6, který je opravdu hodně ostrý. Docter boduje úžasným kontrastem, protože podává velmi tmavou oblohu na pozadí, podobně jako TV Plossl 8 a 11 mm, či jiné jednoduché okuláry.

Celkově ale není rozdíl mezi oběma rivaly nijak velký, proto hodnotím i okulár APM v této disciplíně jako nadprůměrně kvalitní.

 

BAREVNÁ VADA A VYVÁŽENOST BAREVNÉHO PODÁNÍ

Okulár Docter poskytuje mírně teplejší tón, soupeř od APM je rovněž takto laděný, ovšem výrazněji. Zbytková barevná vada v podobě nežádoucích lemů ke kraji zorného pole je u Doctera velmi malá, u APMka o něco větší. O neduhu v podobě vkrádání jakési barevné vinětace při hledání vhodné polohy oka jsem psal výše. U řady uživatelů to bude v rámci denních aktivit u APM okuláru větší problém...

 

TRANSMISE, ROZPTYL SVĚTLA A ODOLNOST VŮČI PARAZITNÍM PAPRSKŮM

Řeknete si - ta hromada skla uvnitř musí být určitě znát na průchozích ztrátách... Ano, pro zkušené oko je rozdíl poznat, Ale vsadil bych se, že při postavení dvou stejných dalekohledů vedle sebe, kde v jednom bude ortho okulár 12,5 mm a ve druhém jeden z testované dvojice, bude uživatel překvapen, jak těžce ten rozdíl bude hledat... Platí to i o rozptylu světla - ten malý rozdíl vám rozlišení detailů na planetách rozhodně nijak viditelně nezhorší. Především Docter poskytuje vynikající mikrokontrast, čímž překonává podobně složité okuláry, jako jsou Ethosy a pod.

Kapku horší je to očekávaně u parazitního světla. Samotné okuláry v kvalitním zrcátku, resp.hranolu, ještě ujdou, ale v rámci " binománie " nastávají problémy...Kombinace takovýchto "širokých" okulárů, navíc s relativně velkou vstupní pupilou, a hranolů v binohlavě nevěští nic moc dobrého. Ani převracející systémy v zalomených binarech typu APM nedisponují velikostí hranolů s nějakou tou rezervou. V obou případech se musíte smířit s tím, že i při brouzdání Mléčnou dráhou bude pohyb dalekohledu doprovázen rušivými záblesky parazitního světla. Právě binokuláry Docter Aspectem, s dobře nadimenzovaným porro systémem, jsou ceněny za to, že ani s okuláry UWA 12,5 mm tímto nešvarem netrpí. Píše o tom i P.Salimbeni v recenzi na "binomania.it" - viz. odkaz na ní o pár odstavců výše.

 

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ A DOPORUČENÍ

Oba zapůjčené okuláry byly pro mne zajímavou zkušeností. I když jsem nad kvalitami legendárního okuláru Docter UWA nejásal nijak hlasitě, nad rozdíl od nadšenců na jedné astorpárty v USA, o které zúčastněný astroamatér píše na Cloudy Nights, bylo seznámení s ním velice příjemné a inspirující. Na tom americkém astrosrazu byly údajně první pohledy neznalých do okuláru Docter doprovázeny obdivnými výkřiky, rozuměj - po výměně za "běžné" Naglery a Ethosy cool.  Po srovnání s mým 13 mm Naglerem, který v některých ohledech malinko nestíhal, jsem přemýšlel o tom, že okulár Docter bude srovnatelný s výročním okulárem TV Apollo 11 mm. Mohu i směle poznamenat, že je to takový Delos s polem 84°. Akorát pro ty denní aktivity bude potřebné najít vhodnou velikost průměru výstupní pupily ( v binokuláru Aspectem má pupila na výstupu průměr 2 mm ) v korelaci s průměrem zorničky. 

Okulár APM HI-FW je na noční obloze jen malinko horší, přičemž jeho prodejní cena je výrazně nižší. Bylo by zajímavé jej srovnat s již nevyráběným TeleVue T4 Naglerem 12 mm. Další úvahy, které se nabízejí, směřují ke srovnání obou testovaných okulárů s baaderovským Morpheusem 12,5 mm a také s novým okulárem Explore Scientific 92° 12 mm. První zmiňovaný je velice povedený okulár, který na ose ostrostí nebude viditelně horší ( zkušení mohou zaznamenat malinko horší mikrokontrast ). A pokud uživatel může přimhouřit oko nad mírným poklesem ostrosti u clony, je tento jinak velmi brilantní 76° okulár velice doporučeníhodný. A v binohlavě jakbysmet - je lehoučký a ergonomicky dobře provedený. S okulárem ES 12 mm 92° jsem se zatím osobně neseznámil, ale jeho bráška se 17 mm ohniskem se těší skvělé pověsti, neboť jeho jediným handicapem oproti TV Ethosu jsou jen větší rozměry.

Tolik tedy ke srovnání a úvahám kolem dvou zajímavých kousků optiky... Okulár Noblex/Docter UWA 12,5 mm je přeci jen lepší, i když určitě ne výrazně. Ale je to především už legenda, vyhledávaný okulár, u kterého je jen otázka času, kdy se zařadí do sběratelského portfolia...