Vytisknout
Kategorie: Různé
Zobrazení: 3176

Tato lokalita patří k sedmi nejtmavším místům v USA. Každoročně se zde koná Astronomy festival, který provází řada akcí určených pro veřejnost a návštěvníci se mohou setkat se zajímavými lidmi nejen z oblasti astronomie.

 

Účast na festivalu jsem dlouho plánoval, nicméně až letos se mi podařilo zúčastnit se této zajímavé akce. Mimo videopořady a workshopy (např. jak fotit širokoúhlé snímky oblohy) je každou noc po dobu festivalu možnost pozorovat celou řadou dalekohledů, kterou tam dovezou amatérští astronomové z USA. Největšími dobsony byly 45 a 60cm přístroje v klasickém provedení, tak jak je známe v ČR z akcí MHV či DsD. Ten 60cm měl dokonce věnování od samotného pana Dobsona. Pozorování je pro veřejnost od 22 hod. do 0,30 hod., pak je již místo pro veřejnost uzavřeno. Vzhledem k nižší poloze místa než je ČR, lze tyto akce pořádat i během června, tedy v době, kdy u nás nenastává astronomická noc.

Přístroje, které mě zaujaly byly refraktory TEC 160ED (sešly se dva kousky) a Starfire 155 EDF (Astro-Physics). Během akce jsme měli možnost se podívat nejrůznějšími dalekohledy od 10“ dobsonů přes 10-14“ SCT Meade až po jmenované refraktory. Možná jsem trochu více na straně refraktorů, ale rozhodně nejkrásnější obraz byl právě v nich. Kontrast těchto přístrojů vynikal na velmi tmavé obloze, kde bylo v 6“ refraktorech vidět mnoho podrobností v galaxiích, které u nás máme šanci vidět v 10“. Objekty, které ukazovali astronomové veřejnosti, jsou notoricky známé – M13, M82, M106, M57, Cocoon galaxy atd. U všech objektů byl na první pohled vidět vysoký kontrast proti tmavé obloze.

Měl jsem možnost porovnat refraktory TEC a Starfire na planetě Saturn, při zvětšení 150x. Oba dalekohledy ukazovaly planetu bez jakékoli barevné vady, v dalekohledu TEC mi přišly barevné tóny na kotoučku malinko výraznější, nicméně, majitel TECu používal Zeiss okulár a zatímco majitel Starfiru TV okulár, tedy nelze úplně porovnat. Každopádně kontrast a detaily na Saturnu byly u obou dalekohledů stejné. Měl jsem možnost vidět i galaxii M82 ve Starfire a její jas mi přišel prakticky stejný jako v 10“ SCT,  který stál kousek vedle.

 

   

Astro-Physics Starfire 155 EDF 

  

 

TEC 160 ED                 

 

Můj prvořadý cíl bylo focení DSO, kterému jsem věnoval přibližně 28 hodin včetně příprav na místě. Tentokrát jsem neponechal nic náhodě a vezl jsem s sebou dvě DSLR – chlazený Canon 40D a filtru zbavený Canon 1100D. Možná si říkáte proč dvě zrcadlovky? Vysvětlení je jednoduché, již se mi 2x v zahraničí stalo, že nastal nějaký problém s DSLR a druhá výhoda je, že pořídíte prakticky 2x tolik snímků, což při ceně cesty je rozhodně obrovská výhoda, říkám tomu parametr fotka/cena. Zatímco v ČR je cena astrofotky (řekněme expozice do délky 4 hodin) v řádu 100-1000 korun, v Evropě je to 1-5 tis. korun, tak v USA je to v ceně 5-10 tis. korun. Se dvěma přístroji se tak dostaneme na cenu fotek v Evropě a navíc má člověk zálohu pro případ poruchy. Pokud vám přepravní společnost ztratí kufr se stativem, dá se koupit jiný, pokud odejde montáž nebo DSLR, je astronom nahraný, s tím se nedá nic udělat (až na vyjímku, kdy si může člověk v USA objednat do 3 dnů upravenou DSLR nebo jinou montáž, ovšem to bude asi hodně velká a drahá vyjímka).

Vezl jsem dva stativy (Gitzo – nic jiného na cesty už nechci) a montáže Astrotrac a iOptron SkyTracker, které obě zvládnou 5-ti minutové expozice objektivem 200mm.  Výhodou Astrotracu je prakticky zanedbatelná periodická chyba (dále jen PE), jeho nevýhoda tkví v rameni pro polární hledáček, který není z výroby správně nastaven a to způsobuje poměrně velkou chybu v ustavení montáže. Mě se podařilo toto jednou metodou poměrně slušně eliminovat a ani po třech letech používání nepozoruji problém v ustavení (průměrný posun hvězdy v posledním snímku byl v dx=0.86 pix a v dy=0.45 pix). Další nevýhodou je omezený chod montáže na cca 2 hodiny. Montáž SkyTracker toto časové omezení nemá nicméně trpí rovněž neduhy a jedním z nich je poměrně mizerné nastavení šneku a šnekového kola od výrobce. Při prvním měření jsem naměřil PE skoro 25“, po vyladění montáže to je přibližně 12“ (špička-špička) a tedy je možné použít objektiv s ohniskem 200mm, krátkodobě i 300mm, pokud využijeme pouze část z 520 sekundové periody šneku.

Na pořízení fotografií jsem používal dva objektivy Canon 135/2.0 L a Canon 200/2.8 L USM II. Oba objektivy jsou pro tento druh focení výborné, ovšem doporučuji jejich nákup s možností vyzkoušení v terénu na hvězdách – tedy nakupovat přes internet s možností vrácení, nebo v prodejně, kde je možnost výměny (toto nabízí např. v Praze Foto Škoda). Při běžném denním focení není možní objektiv kvalitně posoudit.

Co se týká tmavosti oblohy, těžko se to posuzuje subjektivně, proto jsem si vzal zařízení SQM (širokoúhlý), kterým jsem během focení zjišťoval kvalitu oblohy. Můj kousek ukazuje přibližně o 0,18 MSA méně než kolegům se kterými jsme toto testovali na posledním MHV. Nejtmavší obloha byla kupodivu ta poslední noc, kdy už skončil Astronomy festival (jiné dny byla hodnota o 0.05-0.07 MSA menší) a hodnoty ve všech světových stranách ukazovaly kolem 21.70 MSA, v zenitu pak maximum 21.75. Pokud tedy připočítám chybu mého přístroje, dostáváme se na hodnoty 21.88-21.92 MSA, což je u nás nedosažitelná hodnota. Další věc je seeing, který je v průměru daleko lepší než u nás a rozdíl je vidět jak při pozorování dalekohledem (např. planety Saturn) tak i při pozorování pouhým okem (je vidět velmi nízká scintilace hvězd). Pokud porovnám oblohu s ostrovem La Palma v Kanárském souostroví, pak je zde výrazně tmavší obloha a to v průměru o 0.20 MSA.

Pro focení jsem zvolil opět stejné místo Bryce Canyon - Paria View, které mi přijde jako nejvhodnější. Je totiž potřeba počítat v Bryce s větrem (hlavně nárazovým) a zde je místo, které je proti větru velmi dobře chráněno. Nevýhoda je, že tam občas zabrousí nějaký turista autem (jeden dva za večer), ale po půlnoci je klid. Fotím na asfaltovém parkovišti především z důvodu napájení obou montáží a hlavně chlazení  Canonu 40D. Celkový odběr obou montáží a přístrojů dosahuje až 4,5A a to rozhodně není na nějakou malou přenosnou baterii, tedy vše napájím z autobaterie. Obrovskou výhodou místa je velmi nízká vlhkost (přes den 25% a přes noc 33%), tedy nic se nerosí. Pokud by člověk nepotřeboval takový odběr, lze fotit asi 400m od parkoviště na kruhové vyhlídce s nádherným obzorem cloněným na max. 5°. Mám k dispozici baterii , která je schopná dávat při 12V asi 6Ah a váží 250 gramů, je tedy použitelná v případě nechlazení DSLR.

Velmi mě překvapil záložní foťák 1100D, který má ještě poměrně slušně velké pixely (na dnešní přemegapixelovanou dobu) a velmi malý šum a při ISO 1600 lze bezproblémově fotit DSO. Měřil jsem jeho vyčítací šum kolem 6.3 ADU a FWC cca 14 tis. ADU, což je o 60% větší FWC, než má starší 40D při této citlivosti.

Z místa, kde jsem fotil, jsem pořídil několik snímků okolí, pro bližší představu.

 

Pohled od jihovýchodu na západ

 

Pohled od západu na severovýchod

 

Pohled od severovýchodu na jih

 

Během focení jsem pozoroval objekty malým dalekohledem Meopta Meotar 8x32, abych zjistil i vizuální dostupnost objektů. S dalekohledem byly bez problémů vidět zcela jasně galaxie jako M106 nebo M82, ale i slabší M51 a M101, nebo M63 Sunflower. Rovněž mlhoviny jako Řasy (NGC 6995) či NGC7000 byly vidět bez jakéhokoli filtru. Okem pak byly na jasně definované mléčné draze vidět mlhoviny jako je M16, M17, M20 a M8. Okem byl rovněž pozorovatelný jemný oblouk v mléčné dráze (Mezi M20 a hvězdou Antares, který u nás vidět není). V tomto oblouku byla okem vidět temná mlhovina Dýmka, v triedru pak naprosto dokonale, prakticky jako na fotografii. V triedru byly vidět zřetelně i dva tmavé pruhy prachových pásů vybíhající směrem doleva od hvězdy Antares.

 

 

 

 

Celkově musím konstatovat, že v Bryce Canyonu je nejtmavší obloha, kterou jsem měl možnost na cestách po světě vidět a pokud odmyslím světelné znečištění samotného Bryce Canyonu na severu (hotely na jeho začátku), pak je prakticky zanedbatelné a rozhodně CLS a podobné filtry nechte doma.

Ubytování je možné v hotelích či ubytovnách různých tříd. Špička je Best Western Plus, který využívám já, kde stojí noc cca 159 USD/den pro 2 osoby, ovšem ani hůře vybavené hotely nejsou nijak výrazně levnější, některé zvláště pak přímo v areálu kaňonu jsou i dražší, nebo pak využít místní kempy. Všechny hotely je nutné objednat rok předem, speciálně pak v termínu akce Astronomy festival, který se koná v roce 2014 ve dnech 25-28. června.

Ideální cesta je Praha-Las Vegas, zde se trochu aklimatizovat na časový posun a pak vyrazit do Bryce Canyonu autem, které není drahé a slušné auto vyjde na 300 USD/týden. Je potřeba myslet na to, že celkový časový posun dosahuje 14 hodin pokud chodíte spát ve 3 ráno a to už je velmi slušný záběr na organismus. Ideální je vyrazit ve dvou, protože náklady jsou výrazně nižší (hotel totiž stojí stejně pro jednu i dvě osoby).

Závěrem, pokud hledáte krásné místo na výlety a zároveň astronomii, je toto jedna z nejkrásnějších oblastí, kterou vydrží i vaše přítelkyně či manželka ☺.